Jakou silou bude ve vodě nadnášena lahev se stlačeným vzduchem?

Otázka zní „jakou silou“. I tady platí Archimédův zákon o tíze kapaliny vytlačené. Pokud bude tíha tělesa ponořené do kapaliny vyšší, půjde ke dnu. Pokud nižší, bude plavat. V každém případe bude na tom láhev se stlačeným vzduchem trošku hůř, protože bude mít vyšší hmotnost, která je závislá na stupni stlačení toho vzduchu.

Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou rovnající se tíze kapaliny tělesem vytlačené. Myslím, že AZ hovoří za vše.

Aneb: Naplň lahev kapalinou, na které budeš plavání zkoumat a zvaž ji. Pak tutéž lahev naplň látkou, kterou hodláš zkoumat a opět ji zvaž. Výsledek poznáš sám. V případě vzduchu zvaž, jak moc bude stlačený a vem přitom v potaz mez stlačitelnosti plynů, v zásadě kapaliny jsou nestlačitelné, takže po zkapalnění vzduchu. Pak můžeš vzít i tabulky a najít si měrnou hmotnost vody, měrnou hmotnost zkapalněného vzduchu a opět Ti bude jasno.

Upravil/a: Edison

Tak stlačený vzduch se bude chovat jako kdyby v té lahvi byla jiná látka s vyšší hustotou. Bude plavat lahev naplněná olovem?
Teda abych to upřesnil, resp. držel se přesně tvého dotazu. Lahev bude nadnášena samozřejmě stejnou silou, viz Archimédův zákon. Buda na ní ale působit větší gravitační síla. Rozhodne jejich vzájemné složení, tj. od jistého stupně stlačení dojde k tomu, že se láhev potopí. Vlastně to nastane tehdy, když průměrná hustota celé lahve překoná hustotu látky, ve které je ponořena.

Upravil/a: Alesh

Myslíš správně. I ten vzduch něco váží. Na tom principu se třebas prodávají plynové bomby nebo čerpání zemního plynu do aut.
Bombu s propanem když zvážíš, tak odečteš váhu železa (je tam napsaná) a máš váhu plynu.