Jakou školu SŠ bych jsem mi doporučili

Známka z chování se do průměru nezahrnuje. Záleží na tom, co Tě baví a co bys chtěl dělat.

Známky nejsou všechno. Tady tě nikdo nezná a neví o tobě nic. Jaký jsi, co tě baví, co umíš a co tě baví a co tě nebaví. Pokud učitel neříká, že rosteš pro kriminál a šibenici, tak ti může poradit on, poptej se rodičů a starších známých, co dělají a oni ti mohou předat zkušenosti.

Když si přečtu nadpis otázky („Jakou školu SŠ bych jsem mi doporučili“), tak to vypadá, že jsi nepozorný a čeština není tvoje silná stránka, ale zbytek otázky zase tak strašně nevypadá – další hrubky už žádné, jen trochu ledabylá interpunkce, ale to se na internetu snese. Vidím, že řád počítáš průměry – to je učivo zhruba čtvrté třídy ( https://www.zs-studanka.cz/dum-4roc-mate-dvy_32_inovace_sa­da_iv_m_13.pdf­.html ), tj. minimálně učivo desetiletých dětí snad zvládáš dobře. A asi tě baví angličtina, když místo českých desetinných čárek píšeš anglické desetinné tečky. Těžko tě soudit podle tří řádku textu. 🙂

Na maturitu bych to vzhledem k tomu průměru moc neviděl (i když nikdy neříkej nikdy). Spíš asi nějaký učňák, a to pak záleží jednak na tom, co by tě bavilo, a i na tom, jaké učňovské obory jsou u vás dostupné, a taky abys natrefil na kvalitní učňák s dobrými učiteli. To je asi dobré se poptávat mezi známými a sousedy, projít si nějaký katalog blízkých škol a zamyslet se, co by tě lákalo a bavilo. Kdyby tě to lákalo, klidně se můžeš zkusit přihlásit i na nějakou průmyslovku nebo maturitní obor učňáku – pokud se ti podaří udělat přijímačky, tak bys mohl mít šanci školu i dokončit. Jsou i lidé, kteří základku prolezli se špatnými známkami, ale pak ve svém oboru vynikli.

Žádnou, když se ptáš, a navíc takhle.