Jaký byl důvod k tomu, že lidé za minulého režimu nevybírali popelnice?

jiná odpověď

Pamatuji si, že vybírali.
Sbírali pečivo pro slepice. Vzpomenu si na š manželské páry, obcházeli sídliště pravidelně.
Už tehdy se potravinami plýtvalo 😉
Kov vybírali a dávali do Sběrných surovin (zdejší Cikáni, v 70. a 80. letech).
Tady v pohraničí běžel život trochu jinak, než ve středu republiky 😉 Byl „lepší a volnější…“.
Odložený dřevěný nábytek, vždy někdo „zlikvidoval“ a spálil.
Někdo to měl jako hobby 😉, nikdy nevíš, co se komu a nač hodilo.
Výrobky, elektronika přežila majitele 😉
Některé zbytné věci byly dražší, v určitých letech, přechodně slabší výběr/dostupnost.
Bydlení a strava bylo velmi levné.

Upravil/a: da ny

jiná odpověď

Tak špatně, že v nich nebylo nic k nalezení? No to snad ani nemohl dr. Sobotka myslet vážně.

Neplýtvalo se, což také znamená, že se nekonzumovalo zbytečně, tedy bez závažného důvodu. Proto za minulého režimu v odpadu nebylo už nic, co by bylo možné dále využít. V popelnicích nebylo možné nalézt například funkční šroubek anebo funkční matičku. Důvod je (byl) prostý: protože je musel někdo vyrobit a protože z tohoto důvodu stály peníze. Tak proč je zahodit? (???) Přemýšlejme, svorně 🤔🤔🤔. Vlastně tou dobou (by) se zde dalo hovořit o ideálním stavu, kterého jsme v oblasti konzumu dosáhli. Ale nevěděli jsme o tom* (teď to víme).

Stejně jako v popelnici nebylo nic k nalezení na zemi, třeba na ulici, stezce, pěšině, či okolo nich. Plechovka? PET? Pche, sci-fi! Nic takového tam nikde nebylo, nenacházelo se! (!!!) A zase- pokud se na ulici našel nějaký šroubek, cokoli, z kovu, například, součástka, komponenta, já nevím, okamžitě se v hlavě rodili nápady, jaké by mohla mít další využití. Rozhodně putovala do domácích dílen a garáží k dalšímu posouzení, či jen tak do depozitářů pro tetu příhodu, čekat na svou příležitost. Rozhodně se ale „to něco“, o čem nebylo jasné k čemu původně sloužilo, nezůstalo válet jen tak na ulici, zvláště bylo- li z kovu či textilu (a když jsem u toho textilu- oděvy/obuv na ulici, lavičkách, drátech vedení atd… jen další sci-fi). Věci z plastu se nenalézaly vůbec, sem tam max. kus bakelitu z nějakýho auťáku. Není déle než pouhých 40 let, kdy jsme si všichni svorně vystavovali obaly od šampónů atd. z Tuzexu někam na police v koupelnách, protože nám je bylo líto zahodit (tolik materiálu[!!!]) a ti bystřejší z nás dumali, k čemu by se daly dále využít, zejména pak ta bytelná víčka a zavírání, protože se jednoduše nemohli smířit se skutečností, že reálně jde o (zaplacený) odpad! Děkuju.

*) Potažmo nevěděli o tom jen tehdelší a současní rozmazlenci. Někteří jako já o tom věděli dobře už tehdy ale nebylo nás mnoho, dost na to založit hnutí/stranu).

Upravil/a: zjentek

jiná odpověď

Teď je možné nalézt v popelnicích hodnotnější věci. Předtím se daly nalézt při tzv. „železných nedělích“, kdy se sbíral hlavně železný šrot. Měli jsme doma krásnou litinovou sošku jezdce na koni získanou touto cestou. Teď se dá najít občas nějaká dobrá věc ve sběrných surovinách, nebo sběrných dvorech. Já jsem odtud donesl starou orientační tabuli s označením ulice, teď ji máme na kůlně. Také jsem donesl ze sběrného dvora fungl nové kovové lehátko ještě s visačkou ze supermarketu Tesco. Divil jsem se kdysi, co všechno vyhazovali lidé ve Švýcarsku, když jsem se tam konečně v r. 1985 dostal za sestrou, která emigrovala v r. 1969. Tam mají dny, kdy se vyhazuje nábytek. Byly tam krásné kusy nábytku, takový u nás tenkrát nebyl ani v obchodech. Už se občas něco takového ukáže vyhozené i u nás. Prostě – bohatneme.

Upravil/a: paul1