Dneškem je to první měsíc, co jsem v zaměstnání na hlavní pracovní poměr.
Práce mě baví. Není obtížná a jedná se o jednotvárnou rutinní činnost. Tak jsem si to přesně představoval. Vztahy s kolektivem mám kladné, dokonce si už pamatuji jména všech mých pracovních kolegů a se všemi se tykám kromě jedné, na kterou uplatňuji hamburský mix.
Na pracovišti navíc nejsou vůbec hloupí lidé, ale většina z nich má výuční list a někteří dokonce maturitu (já a minimálně moje kolegyně Renata).
S pracovníky jsme se dohodli, že koupíme naší vedoucí dárkový koš, abychom jí udělali radost k narozeninám. Je na nás moc hodná a skvěle nás motivuje.
Když jste VY nastoupili do práce, jaké to pro vás bylo? Vzpomínáte si na svůj první pracovní den a jak vypadalo vašich prvních 30 dní ve vašem zaměstnání?
Zajímavá 0 před 1697 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
No, měsíc ještě budeš nosit růžové brýle. Zatím ti všichni
vycházejí vstříc a pomáhají ti. Počkej s tím hodnocením za delší
dobu. Možná změníš názory na lidi i na práci. Ale jestli jsi jen
kolečko v obrovském soukolí a děláš jak píšeš jednotvárnou rutinní
činnost, kdo ví, jak to vydržíš několik let.
Můj první měsíc v práci, to už je historie. Je škoda, že jsem neměl ty
zkušenosti v té době, jako mám dnes.
0 Nominace Nahlásit |
To už je tak dávno, že si pamatuji spíš těch 30 dní posledních. Je to tak, jak píše Kelt. Růžové brejličky. Aby to vydrželo jak popisuješ, to bys musel mít ale sakra kliku. To, jak se kdo v kolektivu chová, není dáno stupněm vzdělání, ale jinými vlastnostmi. V každém kolektivu to někdy zaskřípe a taky nelze mít v každém přítele. Šéf musí mít respekt, umět se správně rozhodovat a mít i potřebné odborné znalosti, aby to jak se říká šlapalo. Ne tedy jenom být hodný. Spíš by měl být spravedlivý. Šéfů majících všechny tyto vlastnosti zase tak moc není. Já jsem měl takového v životě jenom jednoho, i když nemohu o všech ostatních tvrdit, že byli špatní. Ale jinak ti přeji úspěch a ať ti nadšení vydrží co nejdéle.
0 Nominace Nahlásit |
Bylo léto 1985, byla to placená praxe před vyučením. Těšili jsme jak budeme budovat socialismus a první co jsme slyšeli: Kluci sedněte si, odpočiňte si, skočte si na svačinu, nespěchejte, pomalu — pak jsme hodinu brousili lokomotivu a pak zas: sedněte si, dáte si víno, doděláte to po obědě, jdeme na oběd …Po obědě celá dílna skoro hodinu spala, pak se zas chvíli brousilo a šli jsme domů …
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek