Jaký je rozdíl mezi být do někoho zamilovaný a někoho milovat?

Zamilovaný můžeš být klidně i do někoho, koho vůbec neznáš. Proto si ho lze ve svých představách idealizovat a formovat podle toho, jak se ti to hodí. Zamilovaný můžeš být zpočátku i do toho, s kým začneš chodit. Hlavně, když je to ten, kdo je tvůj vysněný ideál. To pak je pak člověk naměkko, je k okolí milejší, ale u partnera přehlíží maličkosti, které mu později mohou lézt na nervy, hájí svého milého zuby nehty, je nekritický a často i otravný…:-)
Milovat někoho ale obvykle začneš až tehdy, když ho více poznáš a začneš si ho vážit. Máš o něj strach, chybí ti, víš, že se na něj můžeš spolehnout. Máte společné zážitky, vzpomínky, … A hlavně – víš, že on tě miluje také. A to se – pokud jsi citlivý a vnímavý člověk – opravdu pozná…:-)

zamilovanost: emoční stav vyznačující se touhou a závislostí na předmětu touhy, kdy člověka v nepřítomnosti druhého tíží stesk, někdy i žárlivost. Ve stavu zamilovanosti jedinec zcela přehlíží chyby a nedostatky druhého, byť by byly sebezjevnější. (V některých pojetích je láska ztotožňována se zamilovaností, v jiných je zamilovanost považována za dočasnou fázi lásky a v dalších je zamilovanost od lásky zcela odlišována.)

Huxo, já bych to shrnula velice jednoduše: Do svého manžela jsem se zamilovala… a dnes, po několika společných letech, ho velmi miluji.

Zamilování se je prostě krátkodobý (řekla bych tak do 1 roku trvající) stav, kdy máš růžové brýle. Pak může nastat vztah, kdy jeden druhého miluje. I když to třeba řekne jen jednou do roka, ale dělá pro Tebe věci, kterými Ti usnadňuje život a dělá radost. A Ty je rád děláš pro ni – protože ji miluješ.