Jiří Rejzek v Etymologickém slovníku uvádí:

"Důstojnost – důstojný, důstojnost, důstojník,důs­tojnický, důstojnictvo. Všesl. Psl. *dostojьnъ je od *dostati, srov. stč. dostáti ‘vydržet, být hoden, zasloužit si’..

Doplňuji ze slovníku V. Machka:
"Důstojný – dóstojný od dostáti – ten, kdo dostojí slovu, dostatečný k nějakému úkolu (funkci), plně příslušný, zasloužený (o odměně), hodný čeho.

Podobná přídavná jména jsou v r., ukr., a sch.. "

Takže podst. jmén důstojnost pak vyjadřuje vlastnost jako klad, „kvalitu“. Dnes synonymum pro čest, váženost, vážnost, úctu atd.,
Je vidět, že význam slova se obměňoval.

Důstojnost – kromě uvedených významů = hodnost, titul osob duchovního stavu u katolíků. Občas je toto oslovování slyšet, především v literatuře a filmech.

Upravil/a: annas

Důstojnost pochází od dóstojnost to od dostáti (dodržet slovo, postoj) – tedy významově souvisí s výrazy čest, slušnost, vhodnost…
😉