Avatar uživatele
Myko La

Jakým způsobem probíhá provázání kvantových částic při experimentu, nebo li: jak vlastně se to dělá?

Jak probíhá kvantové provázání částic při experimentálním pokusu a co způsobuje že se jejich provázání přeruší?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? anonym, aliendrone před 2559 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
anonym

Odpoveď byla označena jako užitečná

neumím odpovědět a domnívám se, že to při stávajícím stavu poznání snad ani možné není. Kvantovému provázání ne nadarmo Einstein říkal „srašidelné působení na dálku“ a tu myšlenku nesnášel a snažil se ji vyvracet všemožnými způsoby.

Existenci kvantového provázání mnohokrát potvrdily experimenty, ale jeho příčiny jsou nám zatím spíš nejasné stejně jako mnoho jiných otázek v kvantové fyzice.

Pro mne například je záhadou částicovo/vlnová povaha světla a naprosto nepochopitelné závery dvou štěrbinového experimentu kdy částice prochází oběma štěrbinami jako vlna dokud se nepoukusíme zjistit kde částice je, pak se stane že si jakoby vybere svou polohu a je jen na jednom místě 🙂 Zní to stejně strašidelně jako kvantové provázání … působí to spíš na mě tak, že jsme vysvtavěli matematicky pasující teorii na základě pozorování která nás ale nutí představovat si podstatu věci úplně blbě :)

Pevně doufám že s rostoucí mírou poznání se objeví i elegantnější teorie do které vše mnohem srozumitelněji zapadne, ale je to jen doufání. Protože kdyby tomu tak nebylo, zřejmě primitivnímu lidskému mozku není souzeno podstatu vesmíru pochopit 🙂 což by byla škoda.

Upravil/a: anonym

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Odpovědi.cz Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
aliendrone

Tak to mě také zajímá – dokáže někdo odpovědět jinak než vágním: „Vyplývá to z rovnic kvantové mechaniky?“ (já ne ;D )

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

George to napsal výstižně. Mikrosvět se chová naprosto odlišně, než makrosvět který známe. Důkazem je třeba to, že když hledám nějakou věc, tak je vždycky najdu úplně jinde (pokud vůbec). Na rozdíl od částice: vždycky ji najdu tam, kde se rozhodnu ji hledat.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
aliendrone

Já se teď pustím do hodně spekulativních vod. Můžu si to dovolit, nejsem závislý na přežití v akademickém světě. :D

Podle mne se v důsledku MM experientu vylilo s vaničkou i dítě. Kdysi tu byla deBroglieho teorie hmotových vln, která by dvojštěrbinový efekt dost dobře vysvětlila. Jedna částice by pak celkem snadno mohla projít JEDINOU štěrbinou, zatímco její vlny pochopitelně oběma naráz. Tím by se vysvětlil obrazec na stínítku. DeBroglie uvažoval, že částice jsou vlastně kmitny hmotového vlnění, takže by to bylo jako kdybys korkový špunt plovoucí na vodě v důsledku vodního vlnění (nesen vlnami vody) prošel šterbinou, zatímo samotné vlnění vody by prošlo pochopitelně oběma štěrbinami.

Což by v podstatě znamenalo existenci jakéhosi „éteru“. Nicméně MM experimenent (přesněji E.Machův závěr z něho) způsobil, že teorie „éteru“ byla zavrhnuta. (tehdy zcela logicky, protože světlo by mělo být strháváno s ohledem na pohyb, a když se to neprokázalo…)

Přijmutí nosného pozadí částic (éteru) – ať již jakékoliv fyzické povahy by mnohé usnadnilo. Pravděpodobnostní vlna (tedy jen matmatická konstrukce) kodaňské interpretace by byla nahrazena vlnou reálnou (jakkoli současnými metodami nechytatelonu a nedetekovatelnou) – což by mnohé vysvětlilo. Ano, takový éter by měl sice podivuhodné vlastnosti, ale bylo by to úplné nic v porovnání se současnými „vychytávkami“, kterými nás teoretici obšťastňují – viz právě dvojštěrbina, asymptotická volnost kvarků apod. „lahůdky“. Možná se pletu, ale současný model (jakkoliv je důmyslný) je pořád jen představa učiněná na základě více či méně přímých důkazů.

Možná tu skládačku máme seskládanou trošku jinak, než je skutečnost. Podobně se kdysi tvořily tabulky známých chem. prvků. Vždycky někdo nějakou vymyslel, ale pořád něco nesedělo. Nakonec teprve Mendělejev to sestavil pořádně – a to podle mne platí i v současnosti. Takže nějaké ovace vědcům za standardní model a Higgsův boson nejsou na místě – zvláště ve světle objevu oscilace neutrin. :D Pořád je co zlepšovat.

BTW – víš, že při měření velmi jemné struktury vakua vědci dostali poněkud „trapné“ výsledky? Experimenty naznačují, že těžké fotony z extrémně vzdáleného zdroje k nám dorazí o trochu později, než jejich lehčí sourozenci? Zatím to nikdo moc nerozebírá, hledá se, kde je chyba – což zajisté zabere přinejmenším několik let – musí mít FAKT pořádnou jistotu, protože přijít s něčím takovým, jako je různá rychlost světla – to by byl pořádný Quake !!

před 2567 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek