Je možné, že se vesmír vůbec nerozpíná, ale jen se zpomaluje čas? Může čas zmizet úplně?

Astrofyzik Christof Wetterich z Heidelbergu navrhuje, že za pozorovaným rudým posuvem nestojí rozpínání vesmíru, ale postupné zvyšování hmotnosti částic v důsledku působení skalárního kosmonového pole. Jeho teorie je ovšem zřejmě netestovatelná.

Christof Wetterich. Kredit: C. Wetterich, Institute for Theoretical Physics.

Dotyčný kosmolog před nějakým časem pověsil na server arXiv studii, příznačně nazvanou „Vesmír bez rozpínání“, v níž si pohrává s představou, že naše představa o nadšeně se rozpínajícím vesmíru může být vlastně špatně. Astrofyzici považují náš vesmír za rozpínající se především kvůli rudému posuvu. Ten by měl vyplývat z vlnové povahy světla. Vlnová délka elektromagnetického záření z hlubin vesmíru se prodlužuje a rozpínání vesmíru bývá považováno za rozumné vysvětlení. Wetterich ale vysvětluje pozorovaný rudý posuv jinak – nárůstem celkové hmotnosti všeho ve vesmíru.

Wetterichova studie ještě nevyšla v recenzovaném odborném časopisu, další odborníci jsou prý ale k jeho argumentům snad až překvapivě smířliví. Jako by už astrofyziky unavovalo přemýšlení o Velkém třesku, o tom, co asi bylo před ním anebo o přízračné temné energii. Možná jsou už tyhle koncepty na lidský mozek jednadvacátého století příliš neuchopitelné. Wetterich nabízí jednoduché a poklidné řešení. Náš vesmír možná nemá žádný začátek ani konec, které by odpovídaly našemu vnímání těchto pojmů. Prostě plyne, navěky.

Více v odkazu

https://www.o­sel.cz/7087-co-kdyz-se-vesmir-vlastne-nerozpina.html

Nezmizí úplně. Až se dostane na nulu, tak se bude odečítat.