Je nic hmotné ?

Odpoveď byla označena jako užitečná

To je ale zapeklitá otázka, pane kolego! Co s ní? Začíná už tak kontroverzně: „Je nic …“. Říkáte, že nic je, existuje. Není to tak, že nic není? Neexistuje. A co neexistuje, nemůže být nějaké. Ani červené, ani rozměrné, ani dělitelné, ani kladně nabité a tedy ani hmotné. Jen nevím, zda „může být“ myslitelné či představitelné – když už se jím zabýváme. 😉

Dlouho se za pravé „nic“ považovalo vakuum. Tedy prostor pod vývěvou nebo ve vesmíru. Ne, nejde o kvalitu vývěvy, o to, že vám tam vždycky zůstane nějaký atom kyslíku nebo jiné složky vzduchu. Ani o čistotu mezihvězdného prostoru, kde se v každém metru krychlovém najde nějaký ten atom nebo proton nebo nějaké jiné smetí. Jde o to, že skrz vývěvu vidíte, prochází jí světlo. A je-li světlo elektromagnetickým vlněním, pak se tam musí něco vlnit. Podle některých teorií částicové fyziky je vákuum energeticky nabitý prostor plný kvantové pěny. Prý tam neustále vznikají a zanikají částice a antičástice. Vakuum tedy není čistě prázdný prostor, tedy nic, není tam prázdno, nýbrž je tam neprázdno. Tedy lidově – něco tam je. Jelikož to je něco a ne nic, nemusíme řešit, zda je vakuum hmotné. Přenechme nukleárním fyzikům, na co vztáhnout pojmenování hmota, hmotný. Jsou za to placení. A propos placení, nemám-li ve šrajtofli nic, je mi nic platné, zda je to hmotné nebo nehmotné … 😉

To ví jen ON a já o jeho existenci pochybuji.

„Rozlišujeme absolutní/negativní nic, jehož význam se zakládá na popírání skutečnosti i možnosti, zatímco relativní/pozitivní nic popírá jen skutečnost, ne však možnost jsoucího, což je případ známého výroku „Bůh vytvořil svět z ničeho“. Bytí a nic tedy spolu tvoří nejzákladnější protiklad, jaký existuje. Svůj výraz nachází také v logice, přesněji v zásadě sporu (princip sporu, princip kontradikce).“ 🙂

Zdroj: Brugger, W.: Filosofický slovník, strana 272, Praha: Naše vojsko, 1994

Není. Bible je jen smyšlený příběh. A v těch je možné cokoli.