Jde mi o to, že čas vznikl velkým třeskem, kdy vznikl vesmír, je možný když teoreticky odletí ze zeměkoule kosmonaut do jiné slunečný soustavy a vrátí se na zeměkouli třeba uběhne jinej čas než tomu kosmonautovi? Přeci vesmír vznikl před nějakou dobou a ten čas musí být všude stejnej! Jestliže vznikl před 5 miliardami let, tak není možný aby jinde se počítal čas jinak, to je asi tak když poletím letadlem a jinde je čas o 6 hodin více, přeci neznamená že o 6 hodin jsem rázem starší, a ve vesmíru jsou jiná měřítka? Údajně kosmonaut odletí a vrátí se a na zeměkouli může uběhnout třeba 200 let? Podle mě blbost! Čas musí být všude stejnej přeci, jestliže vesmír vznikl před 5 miliardami let, tak v tom případě by musel jinde být starej třeba jen 4 miliardy let a nebo starší, nejde o roky, ty jednotky času jsme si určili sami, čas je přeci všude stejnej, i v jiné slunečný soustavě…//Když poletím letadlem do jiného časového pásma tak omládnu nebo zestárnu pouze teoreticky, na hodinkách budu mít pořád stejnej čas a ten si musím upravit podle danýho pásma, to samé ve vesmíru, jestliže poletím někam tak budu mít čas na hodinkách pořád stejnej jako na Zemi, to jak někdo tvrdí že na Zemi třeba uběhne 100 let a já zestárnu jen o rok je přeci blbost! Čas musí být všude stejnej, včera mi totiž bylo řečeno že jsem blbej když to nechápu, já tvrdím že když někam poletím třeba i do jiné sluneční soustavy 10 let a cesta zpátky taky 10 let, tak na Zemi uběhne 20 let, mám pravdu nebo jsem blbej? :o)
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? pusinka50, marci1, Marky Stark před 2892 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
„Údajně kosmonaut odletí a vrátí se a na zeměkouli může uběhnout
třeba 200 let? Podle mě blbost!“
Není to blbost, to je jen důsledek Einsteinovy teorie relativity. Pokud se
pohybuješ rychlostí blížící se rychlosti světla, probíhá tzv. dilatace
času. O nějaké mládnutí nemůže být řeč, jen stárneš pomaleji. Čas
na takto rychle letící lodi plyne pomaleji. Jinak je čas pojem definovaný,
zavedli jsme si na Zemi i světový čas a můžeme si ho rozšířit
i mimo Zemi.
0 Nominace Nahlásit |
Když poletíš letadlem a je jedno kam a kdy, budeš vždy po skončení
letu mladší a to i biologicky!!! Sice vélmi nepatrně, ale budeš. Ono to
platí, sice v ještě menším měřítku, v každém dopravním
prostředku.
O tom o kolik omládneš rozhoduje rychlost, kterou se pohybuješ. Čím
větší rychlost, tím větší omládnutí. Toto je vědecky dokázané,
přesto jaksi nemohu pochopit to biologické omládnutí.
Tak jinak, asi přesněji. Prostě jsi mladší, než ti co neletěli nebo
nejeli.
Jinak ti přeji hodně zábavy při studiu dilatace času. Nicméně nic si
z toho nedělej, opsat z Wiki to umí každý.
Upravil/a: mosoj
2Kdo udělil odpovědi palec? pusinka50, briketka10
před 2893 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Svou ´otázkou´ popíráš fungování dilatace času při rychlostech
blízkých rychlosti světla…
😉
No – nedělal bych to, tenhle fyzikální jev je ověřený.
😉
0 Nominace Nahlásit |
Donedávna si lidé mysleli, že čas stejně jako prostor jsou stálé, tudíž přítomné „ťeď " platí v celém vesmíru. Není tomu tak. Einstein spočítal, že čas, prostor a rychlost se navzájem ovlivňují. Třeba časem pomocí rychlosti je možné se tzv."posouvat dopředu“ ovšem jen vůči okolnímu vesmíru. Sám žádné zpoždění času nebudeš pozorovat (hodinky půjdou stejně rychle jako v klidovém stavu), jen porovnání s pozemskými hodinkami bude rozdílné.
0 Nominace Nahlásit |
Fyzikové tvrdí, že čas ve vesmíru neexistuje, že jsme si jej vymysleli. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Zatím ne, ale pracuje se na tom. 🙂 Záleží taky na tom v jaké části vesmíru jsi a jak rychle poletíš. Pokud to vezmeš zkratkou přes červí díru budeš o mnohokrát rychlejší než normálně a vůbec nepůjde poznat, že jsi o dvacet let starší. :D
0 Nominace Nahlásit |
Není to jen teorie, ale funguje to i v praxi a je to mnoha experimenty ověřeno, rychlost plynutí času opravdu závisí na rychlosti pohybu, tedy že čím rychleji se pohybujeme, tím čas plyne pomaleji. Samozřejmě pro většinu i průměrně inteligentních lidí je tento koncept těžko představitelný a uchopitelný, ale je to realita. V pozemských rychlostech je tento jev téměř neměřitelný, např. při obletu Země tryskáčem se budeme bavit o nějakých miliontinách sekundy. Tento jev se začíná výrazněji projevovat až při rychlostech blížících se rychlostí světla. Problém ovšem nastává, pokud se budeme snažit určit, kdo se pohybuje a kdo ne, tedy podle toho, jakou zvolíme vztažnou soustavu. Toto vysvětluje speciální teorie relativity (pro pohyb stálou rychlostí) a obecná teorie relativity (pro pohyb urychlený nebo v silném gravitačním poli).Pro pohybujícího se zase nastává změna vnímání délky (dilatace délky ve směru pohybu). Např. pro fotony, které se vesmírem pohybují právě rychlostí světla, čas neexistuje. Ještě si dovolím poupravit některé nepřesnosti, které se zde v odpovědích objevily:
Upravil/a: Heydulak
0 Nominace Nahlásit |
http://technet.idnes.cz/dukaz-einsteinovy-obecne-teorie-relativity-fzw-/veda.aspx?c=A130425_184718_veda_mlavěď…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rud%C3%BD_posuv
http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/gravitace/otr.html
Nejsem úplně přesvědčen o tom že pokud budu cestovat rychleji bude mi čas ubíhat pomaleji.Jedinou pravdivou teorií relativity je to.:Že pokud budu cestovat někam 10km a bude mi to trvat 10min.Můžu použít větší rychlost a těch 10km můžu zvládnout za 5min,pak jsem relativně ušetřil 5 min ze svého času(cestuju li po zemi).To že ubíhá čas jinak rychle na povrchu země a pomaleji na oběžné dráze je fakt.Einstein to vysvětluje tím že při velkém třesku vznikla jak hmota tak i čas a ty se navzájem přitahují.(Je to jako s atmosférou pokud je dál od hmotného tělesa je řidší.)Nemyslím si ale podle jeho teorie,že překonáním rychlosti světla se ocitneme v minulosti.Pouze do ní můžeme nahlížet jelikož vidíme pouze to od čeho se světlo odráží nebo produkuje.Možná kdybychom teoreticky mohli do minulosti pokud bychom překonaly rychlost velkého třesku.Jenže jak mi nicotní bychom mohli nastavit správný směr kamsi v přímém směru od epicentra výbuchu,když je vesmír ještě pořád takový rozvířený.
0
před 2892 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Co vím, tak to, jak rychle běží čas (ne jak se jeví pozorovateli – dilatace času souvisí s pozorovaným předmětem, ne?) nezáleží ani tak na rychlosti jako na zrychlení. A ano, v různých zrychleních běží čas různě (je to trochu proti selskému rozumu, ale je to prostě tak.). Resp. čím větší zrychlení, tím čas běží pomaleji. A ani nemusíte teoretizovat, důkazem budiž nutná korekce rychlosti hodin na zemi a na družicích GPS (nebo GLONAS), tedy v gravitačním poli na povrchu Země běží čas pomaleji jak na družici vzdálené tuším něco kolem 20000 km od povrchu. Viz internet a GPS/GLONAS…
0
před 2891 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
No, prý údajně lidé ve vesmíru, stárnou pomaleji než na zemi
0
před 2884 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pravdu nemáte, ale to neznamená, že jste hloupý. Čas souvisí s prostorem. V případě hodin v družici a na Zemi jsou ty v družici pomalejší. Důvodem je menší deformace časoprostoru u družice. Rozdíl je v nanosekundách. Což je hodně málo, ale pro rychlost světla to u GPS představuje odchylku jedenáct kilometrů. Proto se s tím časovým rozdílem musí u GPS počítat. I v devátém patře bytového domu je čas pomalejší, než v přízemí a to je experimentálně dokázáno. Obletíte-li letadlem běžnými spoji s přestupy zemi, potom po přistání v místě prvého odletu naměříte zpožděný čas. Nebude jedno, zda poletíte východním, nebo západním směrem. Časy nebudou shodné, jelikož na deformaci časoprostoru má krom gravitace vliv i rotace Země. I to je experimentálně doloženo a potvrzuje se tak Obecná teorie relativity. Porovnání časů se provádí pro čas na Zemi a v jejím „blízkém“ okolí. Ve velkých vzdálenostech jsou místa, kde časoprostor je více deformovaný než u Země a tam čas plyne naopak rychleji.
Upravil/a: Já Vodník
0
před 723 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Mosoji – poněkud jste to ´splantal´…
🙂
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |