Avatar uživatele
FlAsh_7

Je zlato i jinde než na Zemi?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 1877 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Trošku poopravím a doplním Edisona. Prvky těžší než železo vznikají jen při výbuších supernov. Jsou přítomny v celém vesmíru a Země není výjimkou.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
aliendrone

Vyjma vodíku, trošky hélia a nepatrňoučkého množství lithia VŠECHNY prvky vznikly termonukleární fúzní reakcí, která probíhá v nitru hvězd. Vyjímkou jsou prvky technologicky vyrobené – např. fúzí v termonukleární (obvykle zvané vodíkové) bombě, či v jaderných reaktorech (štěpením) NEBO v urychlovačích (ostřelováním atomových jader částicemi) – tam je možnost vzniku prvku, který se na Zemi již nevyskytuje, konkrétně technecium, které má relativně krátkou dobu rozpadu a od vzniku sluneční soustavy se již dávno rozpadlo. V urychlovačích dokážeme vytvořit v podstatě jakýkoliv prvek, problém je že tyto vzdálené transurany mají extrémně krátkou životnost a prakticky ihned se rozpadají.

Kepler správně tvrdí, že prvky těžší než železo ve vesmíru vyznikají VÝHRADNĚ při výbuchu supernovy (tedy velmi těžké hvězdy na konci svého aktivního života). S Edisonem by se dalo polemizovat, protože rozpadové prvky nejdříve musely vzniknout fúzí, ale to je jen podružnost.

Takže když Bible říká, že „Prach jsme“, tak v konečném důsledku má pravdu, pramlhovina ze které vznikla naše sluneční soustava je pozůstatek extrémního konce velmi hmotné hvězdy (supernovy) a proto se zde takové prvky (těžší než železo) vyskytují. A stejně tak je to i jinde ve vesmíru. (dokonce jsme zlato zaznamenali spektroskopicky při sledování supernovy)
Ten „prach“ ovšem nemůžeš brát jako „vědecké potvrzení biblických tvrzení“ – jak to dost nejapně mnozí náboženští blbeesové dělají. ;) :)

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Edison

Ano. Prvky po železo vznikají v jádrech hvězd a rozptylovány do vesmíru jsou při jejich výbuchu. Těžší prvky vznikají až při samotném výbuchu hvězdy. Hmotnost prvku a jejich množství pak záleží na energii výbuchu, potažmo velikosti hvězdy

Upravil/a: Edison

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Reezo

Nejen ve slunci ale i například v jádru planety se mohou vytvářet těžší prvky. Každopádně se z planetárního jádra dostávají opravdu velice těžce.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Edison

Samozřejmě, že nejprve přijde fúze jader. Vtip rozpadu ale spočívá v tom, že pokud se jádro rozpadne, nikdy se nerozpadne na jádra prvků, ze kterých původně těžký prvek vznikl. Jinak řečeno některé přírodní těžké prvky vznikly fúzí, jiné rozpadem. Je to trochu jako na houpačce, kdy pokaždé vznikne něco jiného. Někde by se jistě výpis prvků vniklých fúzemi ve hvězdách našel. Ty ostatní těžší než železo pak vnikají rozpadem. U některých prvků pak ještě platí to, že některé izotopy vznikají rozpadem a jiné izotopy téhož prvku fúzí.

A lidmi fúzí vyrobené prvky trvají příliš krátce. My zatím umíme celkem dobře atomy rozpadat za využití i dělších poločasů rozpadu.

před 1877 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Dochy

„A lidmi fúzí vyrobené prvky trvají příliš krátce“ ???
Pokud se nepletu, tak pokud se lidé snaží o fúzi, vyrábí většinou Helium, které je stabilní.

před 1877 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Edison>>> I těžké prvky (které podléhají rozpadu, ze kterého vzejdou jiné prvky) napřed musely vzniknout FÚZÍ. (viz moje poznámka v odpovědi o polemické možnosti).

Zkrátka VŠECHNO (vyjma vodíku, tu trošku He a Li nepočítám, protože jich nesrovnatelně více vzniklo v hvězdách, než po Velkémn třesku) primárně pochází z FÚZE.

Jen prvky s vyšším protonovým číslem než železo nevzešly z klasické termonukleární fúze hvězd, ale VÝHRADNĚ při výbuchu supernovy, protože jedině ta je dostatečným energetickým zdrojem, kteý umožní fúzi prvků s protonovým číslem vyšším, než železo.

Bilance energie při fúzi železa a vyšších prvků je totiž na rozdíl od těch lehčích NEGATIVNÍ. Tedy při jejich fúzi energie navíc nevzniká, naopak je třeba energii DODÁVAT, proto jedině supernova umí vyrobit zlato aj. těžké prvky, hvězdy lehčí (tedy ty, které se nestanou supernovou) jednoduše skončí jako horký, bílý trpaslík se značným množstvím železa. Někdy se ani zdaleka na to železo nezmůžou a „zabalí to“ mnohem dřív někde lehce nad uhlíkem – to bude případ našeho Slunce, které je relativně málo hmotné. ;) :D

Tudíž žádný výpis prvků vzniklých z hvězd hledat netřeba – jsou to totiž primárně VŠECHNY (až na ten vodík). Jen prvky nad železem vznikly vyhradně v supernovách, no. A to, že se třeba takto fúzí vzniklý uran později rozpadl na lehčí prvky je sekundární jev. :)

před 1877 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Zatímco prvky po železo vzniká v jádrech všech hvězd, těžší prvky vznikají až při výbuchu supernov a to jen ve druhé fázi výbuchu v „odfukujícím se obalu“. Jenže tam nevznikají všechny ty těžší prvky, v podstatě jen ty, které jsou nějakými násobky. Samozřejmě, že vzniknou fúzí, jinak to nejde. Ale ty, co nevzniknou tam, vzniknou pak až rozpadem jader. Jinak ano, to, do jakého prvku jsou hvězdy schopné stlačovat jádro záleží na jejich hmotnosti, protože právě hmotnost určí, jak moc je schopna hvězdla protony stlačit.

před 1877 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Kepler: Jj… já vím, jen jsem do toho nechtěl třídy hvězd motat víc, než je nutné, poroto jsem zmínil jen velikost hvězdy obecně.

před 1877 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Rezo, poněkud se mýlíš. Jen některé prvky vznikají mimo hvězdy. A to ty, které vznikají rozpadem těžších prvků. Fůzí, tedy slučováním jader skutečně jen ve hvězdách a supernovách.

před 1877 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek