Jen na okraj kuřáci. Proč jste začali kouřit? Popravdě, když kouřící téma tu proběhlo.

Zde jsou další názory na toto téma, kdysi jsem zadávala podobnou otázku. 🙂
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-lide-vubec-kouri

Doplňuji:
Co se týká mě, já cigaretu nikdy nezkusila – neměla jsem tu potřebu, protože mi kurǎci smrdí a vadí mi. Kouřící žena je kapitola sama o sobě. Jako tobě připadali chlapi drsní, mým spolužačkám dámy zajímavé. Mně ale připadaly trapné. Proto, když mne zástupce dětského kolektivu vyzval ke šluku se slovy: Se bojíš? Odvětila jsem: Ne, ale nejsem blbá jako ty, smraďochu. Žluté zuby a prsty, vrásky a zápach – to mne odrazovalo už od mala. Zdravotní riziko jsem pochopila později. Názor na cigarety nezměním, protože vidím pouze negativní následky. Jako frajeřina mi to tedy nepřipadalo nikdy. Spíš jako slabost. Nesnáším situace, kdy je člověk něčím ovládán.

Upravil/a: Damiana

Rodiče nikdy nekouřili, přesto jsem od puberty kouřil, hlavně v závislosti na prostředí a splolečenství ostatních. Myslím tím studentské hospůdky apod. Začal jsem tedy vlastně ze své blbosti, míval jsem brutální kašle, ale jako mladé sportovní tělo jsem to přežil bez následků. Před 5 lety jsem skončil s kouřením z rozumu. Nemůžu si to vynachválit a sám si v tom sebe vážím, obzvláště , když vidím , jak přestat kouřit je pro jiné problém a zuřivě se brání, nebo to dokonce obhajují. Bohužel to není jenom jejich věc, ale i těch kteří s nimi sdílí prostor , a to i venku. To je hlavní rozdíl od ostatních neřestí , kterými nemusí ostatní bezprosředně trpět. A daněmi bych se neoháněl, stejně to vše mocní rozkradou, tak to pro nás není žádná kompenzace. Kouření někdo trefně přirovnal čůrání v bazénu, jsem pro výrazný zákaz obou.

Proč jsem začal kouřit? Jako (snad) každý,kdo si myslel,že to z něho dělá chlapa a obdiv u holek,ale já v tu dobu měl pouhých 14 let,kdy jsem začal pravidelně kouřit. A světe div se,že má matka mi to tolerovala s tím,že si mám raději zapálit doma než v nějaké stodole. Její toleranci dodnes lituji a stále si říkám,že mi měla zapálenou cigaretu vrazit tím žhavým do oka. Suma sumárum ,kouřím už 43 roků a ne a ne se toho svinstva zbavit, i přesto,že jsem se už o to nesčetněkrát pokušel.Chtěl bych touto cestou VAROVAT všechny,kteří chtějí kouřit!

kouřila sestra na intru a spolužačky, jednou mě zlákaly na záchod ať jdu s nima a já si dala jednu cigaretu jen do půlky, od té doby jsem ještě úplně nekouřila až pak dýl asi za rok, když mi pod nos kouřil můj kluk a hlavně to nejvíc odmala kouřili naši rodiče, doma bylo nahuleno úplná mlha od rána do večera, jezdily jsme do ozdravoven každý rok na dva měsíce s bronchitidou v září až do konce října..
Doplňuji:
Arygnocu a to máš pravdu, byla taková doba – reklamy a ti herci v TV, jak měli všichni cigaretu to si pamatuji, hlavně v českých seriálech jako malý holky jsme na ně koukaly a nechápaly proč všichni tak hulí !!

Upravil/a: briketka10

Bez logiky. V 17-ti kamarádka kouřila a nabídla mi cigaretu, abych ochutnala. Poznala jsem svého tehdejšího přítele a ten taky kouřil. A už jsem se vezla. Přestala jsem v těhotenství a pak ještě 2 roky kvůli malému dítěti nekouřila. Po 2 letech to začalo znovu onou pověstnou „jedinou“ cigaretou a už jsem se vezla zas. Později jsem ještě 2 přestala, 1× jsem to vydržela 4 měsíce, ale exmanžel kouřil, vrátila jsem se k tomu a pak byla pauza 2 měsíce, zas jsem nevydržela. Nemám na to tak silnou vůli, mám asi už velkou psychickou i fyzickou závislost, ale pořád doufám, že jednou přestanu už opravdu, možná až to zdraží tak, že na to nebudu mít peníze. I když, když jsem si dnes tady přečetla, že mě to chrání před radioktivním spadem, tak nevím, nevím…:-)
Doplňuji:
Briketko, no to je smutný, když rodiče kouří dětem pod nos až z toho mají těžký zdravotní potíže a rodiče se kvůli zdraví svých dětí neomezí:-(

Upravil/a: pusinka50

Z mladické nerozvážnosti. V patnácti jsem odešel z domu. Na internátě kamarádi. Zapálili jsme si z frajeřiny, aby jsme bvypadali jako dospělí a počase z toho byl návyk.

Kouřili rodiče i babička, tenkrát mi to připadalo normální. Minulý týden jsem se pokusila vymalovat pokoj, kde můj otec cca 40 let kouřil a kdybych chtěla bílou, musím osekat omítku na cihlu. Nikdo na to v rodině nezemřel, babička se dožila 84 let.

bola taká doba, fajčilo sa všade – vo filme, v televízii, na ulici, v autobusoch, vlakoch i lietadlách, doma, proste všade.
Na každom rohu sa na vás usmieval nejaký československý marlboroman, cigarety boli dostupné, boli in.
takže to nebolo také ťažké začať, pretože rozhovory so slávnymi osobami (i športovcami) prebiehal s cigaretou v ruke (väčšinou práve tej osobnosti), nejaký zákon o 18 rokoch nebol (aspoň myslím, ale ruku do ohňa by som za to nedal).
Dnes je to už 37 rokov, čo fajčím a viem, že niektorí nefajčiari sa nedožili ani takého veku, osobne poznám (som poznal) nefajčiarov, ktorí zomreli na rakovinu pľúc.
Takže? Netvrdím, že fajčenie prospieva, netvrďte, že zabíja.
Viacej splodín sa nadýchate pri prechádzaní cesty, keď idete do školy, práce, obchodu či kam to chodíte. a nepomôžu ani zavreté okná. rozdiel je ten, že tie zákernejšie automobilové (továrenské a priemyselné) splodiny nevidíte. a asi by ste vyzerali pre okolie divne, keby ste poprosil motoristu, aby prestal jazdiť autom (čo pri požiadavkoch na fajčiarov nepokladáte za divné).
ale na všetko príde.
a prestaňte prdieť, spôsobujete skleníkový efekt.

Tak za prvé, doma kouřili všichni, včetně babičky s dědečkem ))
Ale pak, na gymplu jsem vyráběl bouchavý kuličky a podobný blbosti včetně, to je to důležité, také bouchacích cigaret. No, a ty jsem nemohl nabízet jeko nekuřák )) Samozřejmě, ty úpný prvopočátky byly o něco dříve, zvykl jsem si na to ale až tehdy.