Jsou elektrony a protony k sobě přitahovány láskou?

Jsou k sobě přitahovány elektromagnetickou interakcí. Ta je podle standartního modelu vysvětlena pomocí tzv. virtuálních fotonů. Ale studuj, zjisti si to sám.

Jo, a netroll…

Do školy jsi nechodil?

Třeba podle Empedokla je vše jeden celek a vše se v něm mísí nebo odděluje pomocí Lásky a Sváru. Touha a odpor. Což nemusí být nezbytně vnímáno jen jako nějaká personifikace a ony vesrzke lidské (omezené) city. Jen něco citově-abstraktního. Ale mnohem víc, jako nějaké dvě základní síly, které neustále interagují a řídí veškerou transformaci/pře­měnu ve vesmíru. Frajera (Empedokla), který toho mnoho objevil, byl světaznalý, byl thaumaturgem, učil o atomismu, o velkém třesku aj. bych nepodceňoval. Vše se prostě jen mění/transformuje (to je dáno i fyzicky/chemicky) a to na základě spojování a oddělovíní – tj přeměně (ať už částic /prvk§ – složek hmoty a energie, anebo rovnou interakce hmoty a energie a jejich vzájemná přeměna) a Empedokles to prostě nazavl Láskou a Svárem jako dvě základní síly.
Hesiodos říká, že na počátku stvoření je Láska. Taky Ferekýdés vyprávěl, že se Zeus, když chtěl stvořit svět svět, zmenil v Eróta, protože skládaje vesmír z protiv, uvedl jejv souhlas i v lásku a všem věcem vštípil totožnost i jednotu vším pronikající.
(z Prokla)

O Lásce učí většina náboženství a jejich proroků – ale chyba je si to plést jen s lidským citem a zamilovaností (což je sice taky ono, ale jen jedna z možných forem). Jedná se o neosobní (neegoistickou) lásku, která vše spojuje. Hybná síla všeho. Protože to je účel/cíl lásky, spojovat, sbližovat a učí o tom všechny mystiky (na kterých stojí všechny náboženství). Svět je jeden celek, kde je iluze mnohosti a izolovanosti a láska vede k tomu, že se odbourávají hranice a věci pak splývají / sjednocují se. Což představuje harmonii a boha samého.

Svár není nezbytně negativní věc nebo cit (jak bychom si to my představili jako nenávist nebo něco nepříjemného), ale třeba jen jiná forma/strana Lásky. Jako síla, která funguje spolu s tou láskou. Protože když se některé věci oddělují – tak zpravidla jen proto, aby se zase spojily v něco nového.Tedy Láska způsobuje jak spojování, tak oddělování.

Každé náboženství stojí, či zpočátku stálo na mystice, na které vzniklo a každá mystika je o tomtéž: Vše je Jednota (jeden celek, jedna mysl/vědomí), vše pochází z Jednoho/boha, který tvoří sám ze sebe – a on znamená a představuje Lásku. Vše je prázdné (nikoli v negativním smyslu; jen se to týká iluze mnohosti a potenciálu a že vše v základu božské/čisté), účelem je se osvobodit-probudit, sjednotit se a splynout, tedy prohlédnout iluzi reality / hmoty. A sjednotit se je možné jen srkze lásku;

Že vše je iluze a existuje jen láska, učí i buddhismus/hin­duismus (v té iluzi mohou existovat i další věci, ale jsou to klamy). „Ten, kdo zakouší jednotu života, vidí své Já ve všech bytostech a všechny bytosti ve svém vlstním Já a dívá se na vše nestranným pohledem.“ – Buddha
Byť v Upanišádách je to trochu jinak/líp formulované: „Kdo vidí všechny bytosti ve svém Já a své Já ve všech bytostech, ten nikdy netrpí; protože když vidí všechny všechna stvoření ve svém pravém Já, pak žárlivost a nenávist zmizí.“
„Poznej sám sebe, pak poznáš vesmír a boha.“ – Pythagoras
„Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“ – Buddha
„Nejtěžší věc – poznat sám sebe.“ – Thalés
„Ve své hloubi duše znáte odpověď; víte kdo jste, a víte, co jste“ – Lao-c', (Taoismus)
„Ten, kdo nosí ve svém nitru radost, mír a světlo, je svobodný a splyne s Jednotou. Každý jeho čin je požehnáním pro všechny bytosti a pro sebe získává neomezenou svobodu.“ (Mahábhárata, Bhagavadgíta)
„Nebuďte v klamu, že bůh je někde támhle a vy ho musíte hledat; bůh je ve vás.“ (Atharvavéda)
„Až si uvědomíte, že vaše mysl je buddha, nebudete již buddhu jinde hledat.“ – Padmasambhava
„Forma je prázdnota a prázdnota je forma.“ – Avalokitešvara
„Život těla je duše; život duše je Bůh.“ – Antonín z Padovy
„Brahman a atman jedno jsou, dualita je iluze. Vše je Brahman.“ „Všechno to, co je, je brahma." Cíl je spočinutí v brahma (bohu, celku/jednotě).
„Cokoli víte nebo nevíte – pouze Láska je skutečná.“ (- Rúmí, súfismus)
„Láska je mostem mezi váme a vším ostatním.“ – Rúmí
„Když zapomeneš sebe, staneš se vesmírem.“ Hakuin Ekaku (=smrt ega)
„Žijeme v iluzi a zdání skutečnosti, že TOHLE je realita. MY jsme ta realita. Jakmile to pochopíte, uvidíte, že jste NIC a jsou ničím, jste vším.“
„Vše co nazýváte vnějším světě, je úplně stejně vámi, jako je vámi vaše valstní tělo.“
„Vše má vědomí a podíl myslící duše.“ Empedokles
Nic se nerodí a nic neumírá. Nevzniká, co nebylo dříve a nic neumírá.
„Bůj je kruh, jehož střed je všude a jeho obvod nikde.“

V podstatě byl podle většiny náboženství svět stvořen láskou nebo bohem – ale bůh znamená lásku. I celé Ježíšovo učení je o lásce.
A láska je zde hlavní hybnou silou…

Upravil/a: Disraeli

Láskou určitě ne.

To je otázka! 😎👍 Už nad ní přemýšlím druhý den a, ano, myslím že jsem s to odpovědět. 😅 Doufám, že jsem! 😅

Musíme jít in margine rei. Máme kladné jádro atomu, kolem kterého obíhají záporná jádra; arciť je kladný a záporný prvek v atomu v rovnováze (ve vesmíru musí být vše v rovnováze: až to lidstvo pochopí, dobře se mu povede!), kladné jádro je jedno, záporných prvků je několik, energeticky jsou ale v rovnováze – jinak by se atom rozpadl. „Motorem“ permanentního napětí je energie. Je energie láska? Možné to je! Dokonce je to hodně pravděpodobné.

Představ si partnerský vztah dvou lidí. Jestliže je jeden (téměř) absolutně dominantní a druhý (téměř) absolutně submisivní, budou se vzájemně „nabíjet“, vztah bude harmonický. Jestliže ale budou oba dva (téměř) absolutně dominantní, nesnesou se, musí být dominantní a submisivní prvek v harmonii (nejen v sexu).

Platí to i v sexu a nemusí jít o partnerský (manželský …) sexuální vztah. Jasně, pokud je to o tom teď se sejdeme a …, tak tam jde o momentální preference, momentální rozpoložení, na obou stranách. Ale pokud bude (sexuálně) dominantní muž a (sexuálně) dominantní žena, nebude jim to klapat. Všecko musí být v harmonii. Buďto musí být (vysloveně sexuálně) dominantní muž a (vysloveně sexuálně) submisivní žena, nebo si musí vzájemně vycházet vstříc, komunikovat mezi sebou, hledat společnou cestu, protože, samozřejmě, ideál neexistuje. „Musíme povolit! Musíme povolit – Vidíte, i ten pták z toho má rozum!“ 🤷‍♀️

Jasně, za, takovým nebo makovým – partnerským, sexuálním, pracovním …, partnerstvím nemusí stát, a ani často nestojí, láska. Může za tím být přátelství, ale taky čistá, pragmatická, úvaha. Neochota ke změně. Možností je! 😅

Ale s láskou to jde snáze.

Jestli je to, co pojí protony a neutrony pohromadě, a zároveň jak je docíleno toho, že je v obalu stejný počet elektronů, jako protonů v jádře, láska? Nevím, záleží na definici lásky! 😅

My víme, že štěpením atomu se uvolní energie. Ano, štěpením vztahu se také uvolní energie (většinou 😅): létají talíře, je soudní rok … 🤷‍♀️ Vlastně je to téměř to samé. No, ano, ale za vztahem nemusí být nutně láska. Musí být nutně láska za atomem? Nevím: záleží na definici lásky! 😅

Láska totiž, jak se mylně domnívá Justin, není zamilovanost. Zamilovanost známe, to je „keď sa mu kokot postaví, tak sa naň takto sedem havranov posadí“ (Jako v tom vtipu, jak se sejde Američan, Rus a bača uhorský. Američan říká, že u nich, v Arisouně, mají takový feliký hangár, že když v něm letadlo vzlétne, tak ho ani na jednu nádrž nepřeletí, přistane a ještě není na konci. Rus říká, že kakda u nich varijou boršč, tak to takoj balšoj grnec, že to míchá atomová ponorka. Bača praví, že u nich vo Starom Smokovci sú taký bača, a tomu keď sa kokot postaví, takto sa naň sedem havranov posadí. Američan s Rusem pokyvují hlavou a Američan říká: No, on ten hangár je opravdu feliký, ale že to letadlo ho přeletí. Na reserve, přistane a nemá ani gallon paliva, ale přeletí, to teda jo! Rus pokyvuje a říká: Da, da, da. No, kakda my varime boršč, tak to očim balšoj grnec, ale nemichá ho atomová ponorka, ale babuški. Mají takovou balšoj varečku, ale varečki mají a míchají ten grnec. A hledí do bači, co z něj vypadne. Bača pokyvuje hlavou a říká: Hádam, že aj já sa musím priznať že som troška klamal! No a Rus a Američan hledí, co z něho vypadne: Oni ten bača neni sú zo Starého Smokovca, oni sú z Nového Smokovca. 😂): endorfiny, primární a sekundární pohlavní znaky (Terka? – Hej? – Pekné šaty máš, pekné! – Áno? – Hej. Aj topánky máš pekné, ozaj, také: ti pristaná! – Počůvaj, bača! – Hej? – Ty ma chceš jebat? – Hmm, aj múdra si, aj múdra! 😂), a pak ještě spousta proměnných, které mohou být, ale nemusí, taky podle psychologie každýho soudruha a zamilovanost se dostaví. Ale zamilovanost je jako žloutenka: ja tiež mala žltačku, ako prišla, tak odišla. Láska to není!

Kde se bere energie v člověku (po té stránce materialistické), to víme: klobása, zelí, maso, pívo, víno … Ale kde se bere v atomu, to nevíme! Neumíme energii vytvořit, umíme ji jen vyrobit. Neznáme perpetuum mobile, všecko, co produkuje energii, produkuje jí z něčeho – a pak jí něco druhého spotřebovává.

Co dál? Možná za tím je láska. Může být harmonický pár bez lásky, „a žili spolu šťastně až do smrti“? No, nemůže. Protože štěstí není o vnějších vlivech, je to o vnitřním postoji a láska je bytostnou potřebou člověka. Harmonický pár bez lásky být může, však Nietzsche má pravdu, že za rozpadem manželství je spíše nedostatek přátelství, než lásky. Může, ale nemůže být „a žili spolu šťastně až do smrti“. Pak máme rozvodovost a střídavou péči! 😅

Takže? Možná máš pravdu. Možná? Asi je to hodně pravděpodobné! Možná nemáš, ale v každém případě máš alternativu odpovědi na otázku, proč je atom v harmonii. Jasně, je to thesis, není to konstanta, není to dogma. Ale odpověď to je! Na nobelovku to není, ale odpověď to je! A moudrá k tomu! 😎👍 Dává racionální smysl: nebyla-li by mezi neutrony a protony v jádře, a mezi protony a elektrony v obalu, harmonie, nebyl by atom a nebyl-li by atom, nebyl by život. A protože smyslem bytí je láska,* eo ipso*, sedes materiae bytí atomu je láska! A máme Philosophie der Existenz, Existenzphilo­sophie. 🤷‍♀️😃

Nejen láskou, ale PRAVDOU a LÁSKOU. Což je nejprogresivnější interakce, její jednotkou je „pašík CHROCHTY CHROCHT Vašík“. 😂

Káně má pravdu. Jen v blízkém okoli atomového jádra je to trochu komplikovanější (samotný proton je atomové jádro vodíku), ale nebudu tě zatězovat kvantovou mechanikou. Přirozeně se přitahují i gravitační interakcí. Tedy pokud vůbec gravitační interakce existuje, to je na jinou debatu. ☺

Držím se standartního postoje, že jen vyšší bytosti jsou schopny lásky. Jak známo, lásky je více druhů a připodobnění vztahu protonů a elektronů je asi nejblíže k lásce eros.
Konkrétněji, víc se mi líbí spíš vztah iontů než přímo elektronů a protonů. Atomy opačně nabitých iontů mi připadají trochu jako když Adamovi sebrali žebro a stvořili Evu. Adamovi to žebro chybí , je jakoby kationt a Evě elektron přebývá, je jakoby aniont, ionty se chtějí spojit v molekulu. (Reakce pak může být i bouřlivá, oheň, exploze 😉

Láska je záležitost emocionální, ne fyzikální. U lásky není ani garantován zákon akce a reakce, proto je člověk někdy přitahován někým, koho nepřitahuje. Protony a elektrony se do sebe vzájemně nezamilovávají a už vůbec se u nich nedá mluvit o nějaké věrnosti a plození potomstva.