Mám doma elektronický – schovaný v krabici. Nepoužívám, protože mám počítač.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? panenka, vagra, rynek878, takhlene, Dmitrij před 5045 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Historie psacího stroje sahá až do roku 1714, kdy Henry Mill patentoval jeho první podobu.
Více v odkaze.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Psac%C3%AD_stroj
0 Nominace Nahlásit |
Historie psacího stroje sahá až do roku 1714, kdy Henry Mill patentoval jeho první podobu. Jeho řešení se bohužel nedochovalo, ale rozložení kláves nebylo takové, jaké se používá dnes. Další významná událost se odehrála v roce 1874, kdy pánové Christopher Latham Sholes a Carlos Glidden prodali krachující zbrojovce E. Remington & Sons psací stroj, který nazvali Typewriter. Ten uměl psát pouze verzálky a příliš úspěšný nebyl. Za pět let se jej prodalo jen 5000 kusů. Brzy ovšem firma přišla s druhou verzí, která už obsahovala přeřaďovač (shift) a už bylo možné psát malá i velká písmena pomocí stejných kláves.
Už při vývoji první verze Typewriteru se C. L. Sholes potýkal s nepříjemným problémem. Když se na stroji příliš rychle psala písmena, jejichž typové páky byly těsně vedle sebe, docházelo k jejich častému zasekávání a psaní se tak stalo velmi obtížným. Proto přišel vynálezce Typewriteru se zajímavou myšlenkou: typové páky s nejčastěji používanými písmeny anglické abecedy umístil dále od sebe a zároveň zvolil takové rozložení, které by pisateli umožnilo rychlý způsob psaní (mohl mačkat klávesy rychle za sebou pomocí všech deseti prstů, tehdy ještě zpaměti). Vítězství v soutěži v rychlosti a přesnosti psaní dalo přednost tomuto rozložení kláves před všemi ostatními (různé počty řad kláves atd.). V roce 1888 bylo toto rozložení kláves přijato v Torontu v Americe na sjezdu odborníků jako standard.
Díky úspěchu Typewriteru II převzaly toto rozložení další společnosti, které ho rozšířily do celého světa. Některé národy zavedly drobné úpravy. Česká klávesnice vychází z německých psacích strojů, které se do Čech začaly dovážet koncem 19. století. Ty měly přehozené klávesy Z a Y, protože Z se v němčině používá mnohem častěji než Y. Jelikož se v té době v Čechách psalo hlavně německy, zcela přirozeně bylo toto rozložení převzato. Nejen v Německu, ale i u nás je z ergonomického hlediska výhodnější umístění Z na horní písmenné řadě.
Ve Francii to je ještě komplikovanější. Používá se tam rozložení QWERTY, ale přehozením Q a W s písmeny A a Z se došlo ke klávesnici AZERTY. Podobných změn a úprav existuje ještě víc.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Psac%C3%AD_stroj
0 Nominace Nahlásit |
1714 Za otce myšlenek sestrojit psací stroj se považuje inženýr
londýnské vodárny Henry Mill, který obdržel patent „na stroj nebo-li
umělý způsob psáti písmena nebo slova po sobě na papír neb pergamen, a to
tak jasně a přesně, že se nerozeznají od tisku“. Ani stroj ani jeho popis
se však nezachovaly.
1753 – 1760 Za vynálezce psacího stroje je někdy označován němec
Friedrich von Knaus, který ale sestrojil spíše stroj rozmnožovací –
druhé popřípadě třetí pero provádí tytéž čáry jako pero první,
rukou vedené pero první.
1775 Wolfgang von Kempelen z Prešpurku (dnešní Bratislavy), sestrojil
psací stroj (písmena otiskovával barveným papírem), který používala
Marie von Paradis, slepá vnučka Marie Terezie.
U nás se původní české stroje objevily až po roce 1945, byly to známé Zety, avšak už před tímto datem vyráběla stroje firma Matouš v Českých Budějovicích a brněnská Zbrojovka dlouhou dobu vyráběla licenční stroj Remington.
Zdroj: z několika zdrojů
0 Nominace Nahlásit |
Nechce se mi do webu,ale někde jsem četl,že člověk,který si nechal jako první patentovat psací stroj se jmenoval Burt na přelomu 18 a 19 století a byl to američan.Ale nejsem si jistý a ani nevím jestli jsem jeho jméno napsal správně.
0
před 5045 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |