Kdo nežárlí, nemiluje?

Jako přejít z bláta do louže a z louže pod okap. Žárlivost je jedna z nejhorších lidských vlastností. Horší je snad jenom závist a zloba.

Myslím si,že se žárlivou osobou nemůže mít nikdo šťastný vztah… pokud se jedná o skutečnou žárlivost. To už je snad diagnoza,ne? Opravdová žárlivost musí být peklo pro samotného postiženého,ale i pro všechny blízké v jeho okolí.

Odpoveď byla označena jako užitečná

To je složitý. Pokud někdo vyrůstal v nějakým způsobem výrazně pokroucené rodině, nepochybně to na něm zanechá následky. Potom může v dospělosti jednat pro ostatní zvláštním způsobem a tohle co jsi popsala, mě vlastně ani nepřekvapuje. Otázkou ale je, co bude za nějaký ten měsíc, či rok. Může to fungovat, může se to totálně zhroutit a bude z toho průser. Já se kloním spíš k té druhé variantě, ale hodně to závisí jak moc se to projevuje už dnes.

To je cesta do pekel!! Oběť bude ráda, že ji někdo chce a nechá sebou snadno manipulovat a odpustí i věci , které nejsou normální. Jinak žárlivost je špatná vlstnost.

Život s PŘEHNANÝM žárlivcem stojí jistě za starou belu. Určitá dávka žárlivosti je ale zase jako koření vztahu. Každý člověk má své chutě nastavený jinak a jinak rád koření. Jde o to, jak si takoví dva vyhovují.
Já to vidím tak, že ten kdo právě žárlí, ten (v danou chvíli) druhého nemiluje, křivda se děje (v jeho očích) jenom jemu a miluje tak sám sebe víc, než toho druhého.
Píšu o neodůvodněné žárlivosti.

Nemyslím si, že člověk, který byl zvyklý být přehlížen by najednou zvládl být s opravdu žárlivou osobou. Ta představa, že bych byla zprvu přehlížena a pak ve vztahu naopak stopována, co kde, s kým, jak a proč dělám je nesnesitelná, hlavně na psychiku dost náročná. Jak už psala iwetax, je to cesta do pekel.

Žarlí každý, někdo to nedá na sobě znát a jiní dělají divadlo. O žárlení to ale vůbec není. Ten dotyčný se sraženým sebevědomím nakonec bude rád, když na něho ta osoba bude trošku žárlit. Ale celkově žárlivost nedělá dobrotu.

Kdo žárlí, je nemocný a jeho partner je chudák. Pryč od žárlivce! Milovat se dá i úplně jinak, dát druhému pocit štěstí a svobody, svou lásku… a pak není proč zahýbat.

kde neni duvera,neni laska.zarlivost plyne z neduvery k druhemu,kdo tedy zarli,nemiluje.