Kdo vymyslel komunismus a proč?

Filip84

Celý ten problém je život v illusích, domněnkách, nikoli v přítomném okamžiku a realitě.

Vezmi příklad:

Já bych, třeba, měl-li bych tu moc, zrušil vězení. Ale „zrušil vězení“ by nebyla „Hurá, akce!“, zejtra zavřeme všecky Lagery a drbani ven! Vůbec ne.

Ne, pointou je to, že vězení, jako forma trestu, bylo zavedeno v osvícenství, do té doby sloužilo jenom k zajištění čince během vyšetřování, a po odsouzení, než byl zmordován (jiné, než hrdelní, tresty nebyly, a za drobné dellikty byly tresty tělesné).

Dobře, i když my máme nějakou penologickou perspektivu vězeňství, tak věznice, se svou odosobnělostí, institucionali­sovaností, často napáchá víc škody, než užitku.

Ne, představ si to tak, že by se s každým číncem více „malovalo“ po psychologické stránce, prostě by se muselo přijít na to, proč se chová, jak se chová, a pak by byl léčen. No tak co, pokud krade, protože je feťák, tak by se poslal do léčebny léčit ze závislosti. No a, samozřejmě (to ukázal minulý régime), po propuštění by se musel „opečovat“ – byt, práce, jedno s druhým, jinak je celá penologická péče k ničemu. No a postupně by to pokračovalo a pokračovalo, takže by se pracovalo s dissociály, a ano, s nimi se pracuje i dnes, to jako ne, že ne, no ale v těch věznicích, a to není vhodné prostředí. Ne, bylo by vězení, ale nebylo by tak nazýváno. Byli by tam i profousové, ale připomínalo by to tříhvězdičkový hotel, zarestovanci by normálně pracovali za normální peníz, no a nebo pobírali dávky – prostě jako v realitě, měli by vlastní kuchyni, mohla by za nimi přijet rodina, to není můj výmysl, něco takového funguje normálně v severských zemích.

No a věznice v dnešním slova smyslu by existovaly, ale byly by to spíš ústavy pro těžce resocialisovatelné, nebo prostě neresocialiso­vatelné, jedince. A ano, tam by to ubytování a „péče“ mohly vypadat, jak u Kajínka. Třeba.

Bavíme se o horisontu desítek let a neříkám, že by to u toho zůstalo. Třeba by se něco vrátilo. Ale v tom je ten rozdíl.

Jakákoli ideologie, náboženství, liberalismus, socialismus, nacionální socialismus, v principu v tom rozdíl není, se snaží dosáhnout předem vytyčených cílů, ať jsou reálné či nikoli, protože pracuje s předsudky a domněnkami, nikoli s fakty. Potřebujeme ale pravý opak, potřebujeme na základě faktů hledat racionální řešení, a to řešení dílčí, jít krok po kroku, nebát se chyb a nebát se, že se, třeba, budeme muset vrátit o krok zpět. Nebo o dva.

A třeba ano, třeba, když by se takto, sine ira et studio, postupovalo, třeba by se vymýtilo maloměšťáctví, a když by se vymýtilo maloměšťáctví, tak by, třeba, i nebyl potřebný monetární systém, jednou, za stovky let. Třeba. Ale třeba taky ne. Ale začít musíš „od Adama“, u něčeho, jako je vězeňský systém. Nebo školský systém (kterému já až tak velice nerozumím, tak se do toho čistě nemontuju – když nevím, neseru se do toho a držím hubu! 🤷🏽‍♀️).