Kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím.
Kraj spisovatelova mládí – Kunštát, Českomoravská vrchovina.
Znáte další dílo?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? kropitko, panenka, vagra, rynek878, anonym před 5194 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
???František Halas??? Nejsem si jistá. Dílo bych musela hledat,,já si ty autory občas pletu
Dílo
Sepie – (1927), poetistická sbírka, ve které s hravostí poetismu
kontrastuje melancholie a hořkost.
Kohout plaší smrt (1930)
Tvář (1930, od 1940 spolu s Hořcem a Tiše)
Hořec (1934) – k výše zmiňované charakteristice se přidává barokní
konstrukce verše.
Staré ženy (1935), sugestivní litanické líčení osudu starých žen,
vystavěné na řetězcích metafor a refrénech. Toto dílo nicméně označil
S. K. Neumann v dopise B. Václavkovi za maloměšťácké a za projev Halasova
„kňouravého pesimismu“, dokonce ho to vedlo k napsání polemické
básně Staří dělníci.
Dělnice – reakce na Neumannovy Staré dělníky; spojuje vzpomínku na
předčasně zemřelou matku s typickým osudem dělnic.
Dokořán (1936) – antifašistická sbírka
Torzo naděje (1938) – emotivní reakce na mnichovskou dohodu a marnou
československou mobilizaci, která má čtenáře vyburcovat a posílit jeho
víru a vzdor. Staví se proti Spojenému království a Francii, které podle
něj zavinily Mnichovskou dohodu. Označuje je za zrádce a volá po
odplatě.
Nejznámější básně sbírky:
Praze
Zpěv úzkosti
Mobilizace
Naše paní Božena Němcová (1940) – oslavný cyklus básní ke
120. výročí narození B. Němcové. Tragický osud Boženy Němcové je zde
paralelou k situaci českého národa.
Ladění (1942), básně z let 1937–1941, ve sbírce se objevuje též oddíl
veršů pro děti.
Já se tam vrátím (1939, vydáno 1947) – o kraji Halasova mládí
(Kunštát, Českomoravská vrchovina). Jedná se o lyrizovanou prózu.
V řadě (1948)
A co? (vydáno 1957) – zklamání z vývoje po únoru 1948 i tušení
vlastní smrti vedly ke změně autorovy poetiky. Všechny básně sbírky se
vyznačují syrovostí, snahou o maximální úspornost, sevřenost. Reakce na
poválečný vývoj se objevují jen v náznaku, který umožňuje autorovi
jeho obrazy zobecnit a vyslovit obavy o osud nejen českého národa, ale celé
civilizace. Objevují se autobiografické motivy, úvahy o smyslu a možnostech
poezie, závěrečná báseň A co básník vyslovuje básníkovo krédo.
zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/František_Halas
Doplňuji:
No vagro,vždy to co mě napadne jako první,bývá z pravidla dobře,,ale pak
si stejně nejsem jistá,jelikož nevím kde se to v té hlavě vzalo…a
nejsem si jistá,jestli se nemýlím..
Upravil/a: kropitko
0 Nominace Nahlásit |
Kropitko-nač ta nejistota?
František Halas –1901 – 1949
Vyjadřoval svými básněmi lásku k Českomoravské vrchovině.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4652 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1663 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1426 | |
quentos | 1424 | |
elkon | 1336 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |