Nevěřme nikomu na světě širém, nemáme jednoho přítele tam…

Svatopluk Čech
Zdroj:
http://cs.wiki­source.org/wi­ki/Jit%C5%99n%C3%AD_p%C3­%ADsn%C4%9B/Nev­%C4%9B%C5%99me_ni­komu

Doplňuji:
Básen stojí za zamyšlení,ale je opravdu pesimistická. Jsem k lidem sice nedůvěřivá a obezřetná,ale na své dobré přátelé se takto pesimisticky nedívám.
Bez důvěry není přátelství..

Upravil/a: Andělé

Znám – Svatopluk Čech, Jitřní písně. No je to z roku 1887, nacionalistické i dnes – ano, ale na mne až příliš pesimistické a agresivní. Já osobně neumím a nechci být tak vypjatě vzteklá a naštvaná.
Přidávám pro zájemce celou báseň.

http://www.nar­myslenka.cz/vi­ew.php?nazevclan­ku=&cisloclan­ku=2006052101

Samozřejmě, že myšlenka o přátelství platí stále.
Jenže je si třeba také uvědomit, že Čechovy verše byly psané v jiné době, v době, kdy se objevují neujasněné představy o tom, zda je důležitější národně osvobozenský boj nebo sociální revoluce. Čechovy národní ideály se nenaplnily, proto je i jeho lyrika pesimistická.
Ve sbírce Jitřní písně, v níž je zařazena i citovaná báseň, vyzývá Čech k národní hrdosti, jednotě Slovanstva, vystupuje proti otupělosti.
Takže jde spíš o „politické přátelství“, které je výzvou ke změně …

Básník vždy vyjadřuje své vnitřní rozpoložení,které ovlivňuje jeho vnímání skutečnosti.Mohou v tom hrát roli zkušenosti,zkla­mání,jakési společenské klima v té době atd......

Autora neznám,ale zajímal by mne.Vím ale jen, že se kdysi říkalo za éry hippies – nevěř nikomu komu je přes třicet.:-)

Myslím, že se to musí brát podle toho, jak kdo komu věří a jaké má přátele.