Lze vůbec vidět přítomnost?

A z jakého úhlu pohledu to bereš? ;) :)

Např. přítomnost (aktuální „teď“) je nezměřitelně krátký okamžik, je to podobné, jako „jak velký je bod“ v prostoru. Odpověď stejná, je to jen myšlenkový konstrukt, protože bod je „nekonečně malý“ a když je něco nekonečně malé, tak to vlastně NENÍ, čímž jsi v rozporu se samotnou podstatou problému (protože ti zmizí předmět otázky).

Jiný vhled na to poskytuje STR/OTR (Einstein), která tvrdí, že „přítomnost“ je individuální a pro každého JINÝ okamžik. Tedy pokud např. se sejdeš se 2 kámoši a s jedním z nich si vybereš pro oba společný okamžik („teď“), tak ten další kámoš bude vůči vám buď o torchu v minulosti NEBO v budoucnosti. (Důsledek mezní rychlosti „c“ – nazývá se to „relativita současnosti u nesoumístných událostí“.)

Z lékařského hlediska bráno nemůžeš pořádně vidět nic s časovou délkou pod cca 0,1s v důsledku „zrakové setrvačnosti“. (leda možná podprahově > „podprahové vnímání“) Toho se běžně využívá ve filmu, což je vlastně je sled rychle se po sobě zobrazujících statických obrázků, který vnímáme jako „pohyblivý obraz“. :)

Eh, otázka je jak vidíš příliš obecná, odpovědět jednoznačně se NEDÁ. Myslím. Ale je to zajímavá otázka, sakra, dnes již DRUHÁ. Jsem na správném webu? ;) :D :D

Vzhledem k omezené rychlosti šíření dat o každém vzruchu v našem těle, je vše co vidíme nebo cítíme historie. Navíc nemusí být ani korektní neboť mozek obsah informací promítaných do našeho vědomí si libovolně upravuje. I foton zaregistrovaný naší sítnicí vylétl ze Slunce cca před osmi minutami, atd.

Lze ji vidět.
Kdy? Teď.

Dej si energetak a cígo a rozhlidni se

Jisté je jen to, že existuje minulost a budoucnosi (i když vypadá černě).
Kde začíná a končí přítomnost si musí lidé sami určit či dohodnout.

Nevím, nevidím ani budoucnost, natož to ostatní.

„Populárnovedecké vysvetlenie mimozemšťana aliendrona transformujem do "babskej reči“
Prítomnosť je:
1 – časový údaj, ktorý kým príde do platnosti, sa stáva minulosťou.
2 – časový údaj, ktorého rozpätie závisí od toho, ako dlhý čas mu prisúdime.

príklad:
za prítomnosť môžme považovať časovú dĺžku 1 sekundy, 1 hodiny, deň, mesiac, rok…
v ponímaní k minulosti, súčasnosti a budúcnosti -
minulosť: Doba pred rozšírením Covid19
prítomnosť: Doba Covidová
budúcnosť Doba po Covide
(„pravda je vo hviezdách“, ako by povedali Mulder a Scullyová)

Přítomnost? Než si ji uvědomím, je pryč.

K tomu stačí pár slov: třeba když otevřeš ráno oči.