Má Ivo Šmoldas pravdu?

Mnohá města si trpce stěžují, že nedokážou vyjít se svými takzvaně
nepřizpůsobivými občany. Ješte nikdy jsem však neslyšel, že by si
takzvaně nepřizpůsobiví občané trpce stěžovali, že nedokážou vyjít
se svými městy.
Způsoby takzvaně neprizpusobivých jsou totiž měštěnínům nemálo
proti srsti, kdežto způsoby měštěnínů jsou takzvaně nepřizpůsobivým
zcela upřímně šumafuk.
A tak si jedni holt stěžují, kdežto druzí důvod ke stížnostem přirozeně
neshledávají. A neshledávají ho ne proto, že by byli nepřizpůsobiví, nýbrž
právě naopak, že se dokážou přizpůsobit hravě, a to čemukoli,
nejlépe pak systému sociálních dávek.
Nazývat je nepřizpůsobivými je tedy naprostá mýlka. Jsou totiž stejně
přizpůsobiví jako ti, kdo bystře postřehli, že se dá vesele žít třeba ze
státních
či evropských dotací, provizí za zprostředkování armádních zakázek nebo
z úplatků od stavebních firem.
Nepřizpusobiví jsou všichni ti ubožáci, co se výzvám doby přizpusobit
nedokázali,
a neprišli tudíž na nic lepšího než se způsobně živit prací.

A jelikož schopnost přizpůsobit se je nepochybnou známkou inteligence,
je očividné i to, kdo z nás je tu blbec.

Úspešný den a vysoké IQ vám preje váš IŠ.