Má někdo podobnou poruchu sluchu?

Talko moje babička se věkem dopracovala k podobné poruše. Naslouchadlo nepomohlo žádné:-(((

U TV pomohlo kino a repráky jsme dali z boku křesla, v TV je reprák většinou vzadu a ten se ji o zeď odrážel a málokomu rozuměla.

V přímém hovoru se muselo mluvit pomaleji a zřetelně směrem k ní, pokud někdo řekl něco otočený, nerozuměla. Nemuselo se křičet, jen mluvit zřetelně.

Naslouchadlo jsme dovezli ze Švýcarska, stálo majlant, nepomohlo:-(( To obyčejné co ji napsal tady lékař ji bzučelo jak rozladěné rádio:-((

Měl jsem na tuto otázku podrobnou odpověď vycházející z vlastní zkušenosti, ale než jsem ji vložil, tak dočasně zmizela ☹

Takže bohužel jen stručně: je poměrně běžné, že lidé jinak slyší různé frekvence (obvykle hůře vyšší tóny), proto se dělají audiogramy (graf závislosti útlumu na frekvenci) a je nutné sluchadla přesně seřizovat pro potřeby konkrétní osoby. Také lepší sluchadla jsou vícekanálová a rozdíl je prý (podle osobní zkušenosti blízké osoby) poznat. Ale nešlo by u foniatra domluvit to lepší sluchadlo jen na zkoušku? Bohužel jsem o drahé záležitosti, to znám.

Jo – jsem velmi citlivý na vysoké tóny, ´středové´ slyším jakžtakž a nízké mizerně.
😉
Obecně jsem si zvykl dost odezírat ze rtů, takže ten, kdo hovoří, mnohdy získává neprávněný pocit, že tomu, co říká, věnuju absolutní pozornost…
Na poradách, když hovořil nadřízený, se to hodilo…
😉
Naslouchátko s ekvalizerem (nebo aspoň trimrovou regulací zesilovaných frekvencí) by to mohlo řešit, ale ještě jsem ho nezkoušel.

Zdravé normální ucho člověčí je schopno slyšet zvuky v rozmezí frekvencí cca 20Hz až 20 000 Hz. I když jsem takového člověka nepotkal, sám z vlastní skušenosti vím, že coby „náctník“ jsem slyšel spolehlivě pískání řádkového rozkladu tehdejších televizorů o kmitočtu 15 625 Hz. Dnes přestávám slyšet tóny nad 2000 Hz. Důsledkem je zhoršení srozumitelnosti řeči, kde právě tato srozumitelnost je dána schopností slyšet vysoké tóny (jedná se o obsah tzv. vyšších harmonických, muzikanti jim říkají též alikvotní tóny). Jak stárneme, snižuje se nám všem horní mezní kmitočet (někomu více, někomu méně) a to se nutně projeví na srozumitelnosti, což staří lidé často komentují slovy: Já vás slyším, ale nerozumím. Tam skutečně nepomůže klasické sluchadlo, to zesílí všechny frekvence zvuku zhruba stejně. Je třeba takové sluchadlo, které má upravenou frekvenční charakteristiku tak, aby eliminovalo sluchovou vadu. To zn. více zesiluje vyšší kmitočty (zmíněný ekvalizér gecca). Chce to ale, nechat si změřit sluch na odborném pracovišti v audiokomoře a podle výsledku vybrat a zvolit případně i nastavit vhodný typ sluchadla. U specialisty! Jinak bude výsledek žalostný, neúměrný vynaloženým nákladům.
Aby toho nebylo málo, existuje ještě tzv. percepční nedoslýchavost, kdy potřebujeme vyšší hladinu hlasitosti zvuku, ale ne příliš. To zase způsobuje bolest při hluku (nelze vydržet na stadiónu při řevu diváků, atd.). Ale o tom můžeme pohovořit jindy.
Doplňuji:
Ještě doplňuji zdroj, kde se dá získat hodně informací ohledně nedoslýchavosti a ušních šelestů. U gecca bych si to tipnul na hyperakuzi.
http://www.itin­nitus.cz/forum/vi­ewtopic.php?f=4&t=81

Upravil/a: orwell

Mám podobný (nebo stejný??) problém od mala.

Rozumím dobře jenom těm, kdo správně intonují. V momentě,
kdy někdo na intonaci kašle, se v mluveném projevu ztrácím.

Kázání většinou rozumím dobře, ale zažila jsem i kněze
se špatnou výslovností. Rozumět v kostele je pro mne
většinou bez problému, protože kostely mívají výbornou akustiku.

Horší je to v některých učebnách, přednáškových sálech,
zasedacích a konferenčních místnostech a nejhorší v halách, chodbách, …

Myslím, že s tímto problémem žádné sluchadlo nepomůže.