Abych to nějak uzavřel, tak bych navrhoval předpokládat, že při stejné vzdálenosti od středu těles bude pravděpodobně ta přitažlivost stejná. Teda má Ali asi v tomto recht, ačkoliv jeho argumentace nešla k věci.

Jinak by takovou základní věc přece dali do vzorečku.

Tedy sice u rozměrného řídkého tělesa působí boční hmota z velkých úhlů, ale jak píše Dochy zase silněji působí ta hmota v bezprostřední blízkosti takže se to asi srovná. Omlouvám se, zřejmě jsem vytvořil a trochu sugestivně podsunul umělý problém.

https://www.as­tro.cz/clanky/os­tatni/o-gravitacnim-a-tihovem-poli-dil-druhy.html
Tady jsou vzorečky pro gravitaci na povrchu homogenní koule…
Země není homogenní koule, ale pro naše zkoumání zůstaneme u té homogenní koule…

pak
K = (4/3)πκρR
zkrátíme konstanty
K=const * ρ * R
Takže pokud budu mít dvě tělesa, T1 menší, hmotnost stejná, T2 2× větší pak na povrchu bude
K1p = const * ρ * R
K2p = const * ρ/(2³) * R *2 = const * ρ * R / 4
(ρ/8 – dvakrát větší těleso se stejnou hmotností musí mít hustotu osminovou)

Na úrovni povrchu první planety, tedy v půlce hloubky druhé planety (dle zdrojů gravitace uvnitř homogenní koule klesá lineárně)
K1R= K1p = const * ρ * R
K2R= K2p/2 = const * ρ * R / 8

Sorry, nebude to stejné.

Ve vzdálenosti R2 si teď nejsem jist. S dále rostoucí vzdáleností se ty gravitace budou k sobě postupně blížit. Odhadem od vzdálenosti tak 10*R až 100*R by pro většinu aplikací měl být rozdíl v gravitacích těchto dvou těles zanedbatelný.

Sorry, že vám všem furt nabourávám představy, ale to téma mi připadá docela zajímavé. V každém případě všem díky za spoustu námětů k přemýšlení. A neberte to prosím ve zlém jestli jsem byl někde ostřejší.

Dochy díky. I Aliendronovi. Ale ten je zdatný diskutér, jak víme už dávno. Prostě napsal chybný závěr, že ve stejné vzdálenosti od středů bude ta síla stejná a nechce si to přiznat. Ale i tak Ali díky, asi jsem potřeboval to takhle pomaleji projít.
Pro mě jsou ty vzorečky trochu španělská vesnice, ale konečně jsem se dopátral, kde se v těch vzorečcích skrývá rozměr planety. Vlastně ten rozměr nikde nefiguruje, ale zřejmě je ukryt pod tzv. GRAVITAČNÍ KONSTANTOU. která je u jednotlivých planet odlišná.

Velká část toho „kde se v těch vzorečcích skrývá rozměr planety“ je v M1*M2/(d²) Ale není úplně košer vzít celou hmotnost planety, říct že ve středu planety je těžiště a zkrátka gravitaci na povrchu vztáhnout k těmto informacím. Správně by se to muselo ošklivě počítat přes integrály přes objem celé planety s vektorovým příspěvkem každého kousku té hmoty a … mno vopruz.

Gravitační konstanta? Ta je konstanta pro celý nám známý vesmír 😉 Pokud myslíš gravitační zrychlení na povrchu planety – tak v tom už je opravdu zahrnuto všechno (rozložení hmoty planety, velikost,…)

Dochy, máš recht, omlouvám se, uvedl jsem, že „gravitační konstantanta“ je u jednotlivých planet různá, ale to mě zmátl chybný web, kde to mají omylem zaměněno s gravitačním zrychlením:

http://www.zsvlta­va.cz/fyzika/?p=1619

Takže ten rozměr planety a nerovnoměrné rozložení její hmoty by byl zohledněn v tom gravitačním zrychlení? Prakticky to tak bude, máme dokonce zjištěná rozdílná gravitační zrychlení pro jednotlivá česká města (hlavně vlivem odstředivé síly rotace),… Ale jinak ve výpočtech gravitační síly: F = vševesmírná Gr konstanta x M x m / r2.
není žádné gravitační zrychlení a na rozměry či hustotu planety se nebere zřetel. Počítá se jenom hmotnost planety M, hmotnost tělesa m a vzdálenost tělesa od středu planety r.
(Používám Mosojův odkaz, kde mají gravitaci podrobněji rozepsanou:

https://www.grk­.cz/data/docu­ment/51/knizka-ukazka-ilovepdf-compressed.pdf

Ten vzoreček platí pro větší vzdálenosti těles, čili bodová tělesa. Ale pokud je malé těleso v těsné blízkosti planety, tak by podle vektorového sčítání sil z různých úhlů měla být výsledná síla o dost slabší. Možná o 20, možná o 40 %. neodhadnu. Jsem z toho jelen.

Na žádném z laických webů věnovaných gravitaci se o tom ani slůvkem nezmiňují.

Aliendron: nemyslel jsem pod povrchem, přečti si zadání otázky. Možná sis to popletl s mými 2 předchozími otázkami v nedávné době, kde jsem se ptal na gravitaci pod povrchem. Nebo to komplikuješ aby byla legrace, nebo jsi pod vlivem hypnotizéra. Znáš to: hypnotizér ti přikáže, že neznáš číslo 3 a ty pak počítáš : 1,2,4,5,…
Takže pak nejsi schopen porozumět zadání otázky a o čem píšu nebo si uvědomit, žes něco napsal blbě. Už jsme to přece měli víckrát a je to zde na odpovedi.cz úplně běžná věc. Ale abych tě s tím podzemím uklidnil, tak uvedu, že vím, že intenzita gravitačního pole se od nuly ve středu kulovitého tělesa postupně zvětšuje k jejímu povrchu a nad povrchem zase postupně slábne.

Zdar
Už je toho tu trochu moc, trochu se ztrácím…
„není žádné gravitační zrychlení a na rozměry či hustotu planety se nebere zřetel. Počítá se jenom hmotnost planety M, hmotnost tělesa m a vzdálenost tělesa od středu planety r.“ – platí dostatečně přesně pro dostatečně vzdálené objekty…

„Ale pokud je malé těleso v těsné blízkosti planety, tak by podle vektorového sčítání sil z různých úhlů měla být výsledná síla o dost slabší. Možná o 20, možná o 40 %. neodhadnu…“
Také nevím, ale nemusí to být vyloženě slabší. Nebo alespoň nedokážu z fleku s jistotou říct jestli ta grav. síla bude větší nebo menší než když provedeme výpočet se zjednodušením na dva hmotné body. Proč? Protože je sice pravda, že ty vektory sil z různých směrů se budou z části navzájem rušit, ale zase některé části té planety budou v těsné blízkosti a tam ono „/r²“ může s výslednou sílou udělat docela divy.Je možné a pravděpodobné že už to někdo řešil a někde zveřejnil. Třeba to najdeš.

EKSOT>>> Vysvětluji – nic, odkazuji na jiné vysvětlení – nic… :(
Jak to napsat jasněji, než v odkazovaném odstavci > https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/T%C3%ADhov%C3%A9_zr­ychlen%C3%AD
"Pro tíhové zrychlení ve vzdálenosti r od středu tělesa (ať už je to pod povrchem, na něm nebo nad ním) bez vlastní rotace… "atd. + VZOREC.

Znovu JE ÚPLNĚ FUK, jestli NAD, POD nebo NA povrchu. Jediné na čem záleží je VZDÁLENOST „r“ a HMOTNOST tělesa „M“. Ale klidně si mysli co chceš, to už NENÍ můj problém. ;) :D :D

ta vzdalenost „r“ od stredu telesa je dostatecne presna jen pokud muzeme predpokladat ze uvazujeme „hmotny bod“ a to muzeme uvazovat jen v pripade kdy jsou prumery uvazovanych teles podstatne mensi nez je jejich vzdalenost…

Dochy>>> TWL, já vím PŘESNĚ, jak si to představuje. Myslí to tak, že „když je nad ním hmota, tak ho přitahuje“. Tedy čím VÍCE by bylo nad ním hmoty (byl by více pod povrchem), tím více by ho ta hmota nad ním přitahovala. Ergo – čím blíže by byl k centru, tím méně by byl k němu přitahován. (když ho přitahuje ta hmota nad ním)
TAKHLE to myslí.

Já FAKT nwm jak mu to vysvětlit, že je to NAOPAK (čím blíž ke středu, tím větší síla – bez ohledu kolik je hmoty nad ním)! Normálně mi z toho jebe, fakticky to vysvětluji jako Tatar, že tomu není rozumět? Nebo si jen ze mě dělá kozy? :(

ne tady se mylis ty. Ono je to opravdu tak, ze kjdyz se bude blizit ke stredu tak ho cast hmoty bude „tahnout nahoru“ a proto take ve stredu planety bude temer nulova gravitace a ne temer nekonecna jak by vyplivalo z te casti vzorce " /d² "

Kdes přišel k té úvaze o hmotném bodu a průměrech ob komentář výše? To ty sám? ;)

Jinak NAPOSLEDY vkládám odkaz > https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/T%C3%ADhov%C3%A9_zr­ychlen%C3%AD (zde si přečtí, to o NAD, NA a POD povrchem)

dále

Tady si přečti odstavec „vlastnosti“ bod 2, kde jasně vidíš, že u homogennjí koule JE FUK jestli jde o hmotný bod nebo prostorovou kouli, ve VÝSLEDKU je to STEJNÉ.
Dokonce i vysvětlení PROČ to tak je tam je (v tom vzorci, který je mimochodem tentýž). https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Intenzita_gra­vita%C4%8Dn%C3­%ADho_pole

Jinak – tvá úvaha o „/r²“ je sice teoreticky správná, ale uvaž, že absolutní střed je BOD (tedy BEZROZMĚRNÝ, nekonečně malý a proto o něm reálně fyzikálně nelze mluvit a ve smyslu matematickém také ne, ten to tak jako tak by vylučuje > dělení nulou) Ovšem částice hmoty MAJÍ rozměry a existují principy, které jim brání za běžných okolností se „do sebe nacpat“, takže ani nemůžeš uvažovat o limitě, bo jejich účinky převáží sílu gravitace mnohem dřív, než se významně přiblíží k „téměř nekonečnosti“ jak píšeš.

Pochop, že kdyby se intenzita gravipole „v důsledku přitahování hmoty nad tebou“ směrem ke středu ZMENŠOVALA, tak by kupříkladu voda tekla (ze normálních okolností) DO KOPCE! A to už je na Nobelovku. ;) :D :D

Mne jsi ale nedostal. To ze nekdo na wiki vypotil blbost a jeste mu to zatim nikdo nerozmluvil jeste neznamena ze to je pravda.

Tady mas kratke pojednani naodbornem webu (v cestine):
https://www.as­tro.cz/clanky/os­tatni/o-gravitacnim-a-tihovem-poli-dil-druhy.html
hlavne se podivej na ten spodni graf.

Ohanis se vicemene kvantovymi rozmery, ale zkus si zjistit jaka gravitace by podle tveho predpokladu byla treba 1mm od stredu Zeme… Ono „/r²“ nam zajisti, ze s kazdym snizenim vzdalenosti na polovinu by se gravitace zvedla 4×. Pri polomeriu 6378 by to znamenalo ze 3189 km od stredu by byla gravitace 4g. 1594 km 16g, 797 km 64g…

Jestli jsem to dobre pochopil, tak nekde asi 9mm od stredu Zeme bychom prekonali horizont udalosti – coz znamena ze uz ted bychom tam meli cernou diru, ktera vse co se pres tuto mez dostane nenavratne spolkne.

Na wiki jsem poslal poznamku, pokud s tim nikdo nic neudela tak to opravi ja az budu mit cas, naladu, a pocitac s ceskou klavesnici.

OK, utíkám do sklepa zkontrolovat, jestli mi voda z něj (tedy z místa s „nižší gravitací“) nevytekla nahoru na chodník do místa s „vyšší gravitací“. ;) :D :D

Hele, třeba ponorkáři plují celkem dost hluboko pod povrchem a na (resp. POD) severním pólem jim kafe z hrnku taky nevyteče na strop ponorky. Proč myslíš? ;) :D

Jinak mi ale pls nepodsouvej „Ohanis se vicemene kvantovymi rozmery…“. když z mé strany šlo jen o REAKCI na TVŮJ komentář > „… temer nekonecna jak by vyplivalo z te casti vzorce " /d² ". Ty jsi začal s "téměř nekonečnem“ (kvantovými rozměry).

Přípis pošli i do anglické wiki, nebo třeba na kterýkoliv z tisíců webů, které používají ten podle teba „špatný vztah“. Já už nemám sílu. Končím s diskuzí. ;) :)

Proč by doprkýnka měla tíct nahoru? Pleteš si tlak a gravitaci dohromady. Zemská gravitace bude mít až ke středu Země stále stále stejný směr – ke středu Země (přibližně), bavíme se jen o velikosti. Směrem ke středu Země bude postupně klesat až k nule, protože jednotlivé příspěvky té gravitace od jednotlivých kousíčků Země se navzájem vyruší.
Ad kvantové rozměry: Tys začel mluvit o rozměrech kdy to s gravitací už nefunguje tak jak jsme zvyklí. Mně stačí řešit gravitaci na vzdálenosti od milimetrů výše.

Na anglické Wiki tam tu blost nemají. Kontroloval jsem to. Ten vztah je v pořádku, jen neplati pod povrchem koule jejíž gravitaci vyšetřuješ. Stejně tak neplatí v blízkém okolí, protože gravitace je ovlivněna tvarem a strukturou tělesa.

Doplňuji, anglická verze z tvého odkazu na wiki:
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Gravity_of_E­arth
je tam graf „Free fall acceleration of Earth“. Tam je znázorněno rozložení gravitařního zrychlení i pod povrchem planety, dokonce pro tři různé modely rozložení hmoty. Pro konstantní hustotu (homogenní koule) se gravitace lineárně snižuje ke středu Země. Pro ostatní modely je to složitější včetně toho, že max. gravitační zrychlení je nejvyšší asi v polovině „hloubky“ ke středu. Nicméně všechny modely samozřejmě končí nulou ve středu Země.
Tak prosím, než se začneš ohánět Anglickou wiki, zkontroluj její obsah.

No jasně! Ochránce kosmických tajemství pokračuje v kalení vody a snaží se nás zmást. Tak míchá hrušky s jabkama a snaží se nás zmást zdánlivým paradoxem: Intenzita gravitačního pole nebo gravitační síla se zvětšuje směrem od středu tělesa k jeho povrchu. (((Výjimkou by snad bylo takové těleso, které by mělo neobyčejně husté jádro a neobyčejně řídký plášť. Tam by se možná gravitační síla zvětšovala až směrem k jádru. Ale ne až ke středu.))) Takže nějvětší gravitační síla je na povrchu a směrem do vzduchu, do výšky, se zase zmenšuje. Tedy se směrem od povrchu zmenšuje oběma směry- nahoru i dolů. (((ale to zmenšování směrem dolů má jinou kvalitu – zesilují gravitační interakce, ale výsledná síla ve směru ke středu slábne.))) A teď ten zdánlivý paradox, že voda neteče směrem od povrchu do oblak, tedy ve směru snižující se intenzity gravitačního pole. Ani neteče z podzemí směrem k zemskému povrchu, tedy ve směru zvětšující se intenzity. Ale teče ve směru výslednice gravitačních sil, tedy přece jen ve směru slábnoucí intenzity gravitace ale směrem dolů. Tedy směr tečení vody určuje výslednice vektorů sil, ne intenzita gravitace. A takovými fígly se nás postupně snaží odvést od dané otázky. Přitom matematického problému původní otázky se ani nedotkl, nebo jen za účelem matení. Kujón fikaný.

Co se mě týče, tak jsi mě dostal ty bídáku! (neuraž se, používám výrazy, jaké používáš na Keplera a Led). Teď je jasné, že jako kosmickému strážci ti podezřele záleží na tom, aby lidi do těchto nejjednodušších gravitačních principů moc nepronikli. Proto tady kalíš vodu čehož součástí je i tvrzení, že na tebou doporučených stránkách něco vysvětlují. Nevysvětlují. Pouze na těch posledních je zmínka, že to gr. zrychlení závisí mj. na hustotě. Možná se s Dochym ve svých závěrech pletem, – k pochybnostem mě kromě tvého mistrovského mlžení vede podezřelý fakt, že o takových jednoduchých věcech nikde není ani zmínky a pochybnost, že by vzoreček na gravitační sílu přece neměl být chybný. Ale počkej, jen co se oklepu, budu pátrat dál, tohle se ti nepodaří!

Do psí …y hadí .....e! Nepovedlo se mi v důsledku automatického odhlášení zeditovat odpověď, takže >>>

OK, takže vezmu nějaké 2 nerotující homogenní koule o stejných hmotnostech a různých hustotách. (např. koule z hořčíku a koule ze zlata) Je jasné, že ta hustší bude mít menší průměr. Tělesa se přitahují silou přímo úměrnou jejich hmotnosti a nepřímo úměrnou čtverci vzdálenosti. Z toho plyne, že když hmotnost je stejná, bude to záviset na té vzdálenosti. Na menším tělese budeš blíže ke středu tělesa, ergo tam budeš přitahován silněji.

Nerozumím tomu co myslíš tím „…bylo těleso tak malé, že by vektory síly mířily jedním směrem,…“
Vektory přitažlivosti vždy směřují „jedním směrem“, tedy ke gravitačnímu těžišti, ať je již jejich orientace v prostoru jakákoliv a bez ohledu na velikost tělesa. :)

OK, takže také dodám – tíha je výslednicí všech přitažlivých sil (přičemž v reálu může jít i o další JINÉ síly, třebas odstředivé v případě rotujícího tělesa, ale to není náš případ). Každý atom tělesa tě individuálně přitahuje a ZÁROVEŇ samy sebe navzájem. Tohle vzájemné působení „všeho na všechno“ vypočítat je mimo naše možnosti (ono samo o sobě nám BOHATĚ stačí řešit „problém tří těles“ https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Probl%C3%A9m_t%­C5%99%C3%AD_t%C4%9Bles ) a ty bys jich chtěl řešit bambilióny – LOL!
To ale v reálu NENÍ nutné, spokojíme se zkrátka s empiricky objevenou výslednicí, no. Ta to popisuje DOSTATEČNĚ výstižně. Hele, stejně jako u auta tě nezajímá kinematika všech sil v motoru, v převodovce atd., jejich rozklady a vůbec kdesicosi, stačí ti jejich VÝSLEDEK (rychlost > jak se auto pohybuje), to je to, co tě zajímá.

Musíš si uvědomit, že gravitace NENÍ něco, co se „přenáší odněkud někam“, ale ve skutečnosti jde o zakřivení prostoročasu. Tím se easy zbavíš všech úvah o tom, jestli tě „něco přitahuje víc“ k tomu nebo k tamtomu. (pochopitelně se stále bavíme o ideální homogenní kouli v klidu [nerotující], bez náboje a vůbec všeho – zkrátka žádné reálné anomálie, které by to komplikovaly, jak je v přírodě běžné)

Takže ZNOVU – záleží jen na hmotnosti tělesa a vzdálenosti od gravicentra. V případě „řidšího tělesa“ (při stejné hmotnosti) jsi na jeho povrchu od něho zkrátka DÁL, ergo síla je MENŠÍ. Protože jsi ve VĚTŠÍ vzdálenosti. Kompaktnější těleso (hustější) má při STEJNÉ hmotnosti MENŠÍ rozměr, tudíž na jeho povrchu jsi BLÍŽ ke středu, ergo jsi přitahován SILNĚJI. Zkrátka nějaká „řídkost/hutnost“ s tím nemá co dělat. Výhradně HMOTNOST (ta je u obou těles stejná) a VZDÁLENOST od středu (povrch hustějšího tělesa je ke střebu blížem tudíž jsi na jejím povrchu blíže ke středu a tedy i více přitahován, než na od středu vzdálenějším povrchu řidšího tělesa, chápeš? A na nějaké působení „bočních větších/menších sil“ v klidu ZAPOMEŇ, protože tak jako tak se BEZ OHLEDU NA VELIKOST SLOŽÍ do výslednice a o tu nám jde, rozumíš?

orwell >>> Budeš se divit, ale JE to celkem v pohodě měřitelné. Schválně si zkus spočítat g u koule ze zlata (cca 20g/cm3) a poloměru 1000m, když budeš stát na jejím povrchu. A pak totéž, když budeš o pouhý kilometr VÝŠE nad povrchem rozdíl tíhového zrychlení. Uznávám, že nějaké 4mm/s⁻² nejsou bohviečo, ale na druhou stranu to zase není nějaká zatrachtile měřitelná veličina, jako třebas hmotnost elementární částice. Ani těch 1000m rozdílu není žádná nezměrná kosmologická délka a i hmota je naprosto normální (žádné degenerované kolapsarové stavy jako u bílých trpaslíků či neutronových hvězd). ;) :D

Kepler>>> Tywoe bejku, to MUSELO být včera ale mejdlo, co?Ještě dodej, že gravitace záleží i na barvě, vůni a chuti tělesa a já se rovnou dobrovolně vydám do spárů Její PEKELNÉ Excelence led! ;) :D :D
I kdybys Zemi stlačil až na kolapsar (černou díru) a já bych byl od ní (horizontu událostí) ve vzdálenosti nějakých 6300km (poloměr Země), bude se cítit jako ryba ve vodě – STEJNĚ jako se cítím teď, při stejné vzdálenosti od středu Země. JE to JEN o vzdálenosti a hmotnosti, ale chápu, že TY do toho musíš započítávat i MEGADALEKOHLEDOVÉ anomálie, což v mém případě je vysoko nad rámec zkušeností a matematických dovedností. ;) :D :D

Kepler, dobře. Ale to pouze v případě, že bych byl přímo na povrchu toho koncentrovaného tělesa. Tam je ta velká síla daná malou vzdáleností, resp blízkostí všech částeček toho tělesa ke mě.

Mě šlo ale o jiný princip – viz otázka.

Tedy porovnání situací, kdybych byl ve stejné vzdálenosti od středu toho hustého nebo řídkého tělesa.

EKSOT123>>> Při STEJNÉ vzálenosti od středu i hmotnosti těles jsi na tom STEJNĚ > https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/T%C3%ADhov%C3%A9_zr­ychlen%C3%AD . Jen bys u jednoho z těles nestál na jeho povrchu, nýbrž NAD/POD ním. :)

Děkuji za popis. Ale pokud bych na tom tedy byl při stejné vzdálenosti od středů stejně, znamenalo by to to, co jsem dosud nikde neslyšel.
Tedy variantu „b“ v zadání otázky. (vlastně jsem nikde neslyšel ani variantu „a“, proto se ptám.) Tedy že gravitace není vzájemnou interakcí – přitažlivostí jednotlivých částic hmoty, ale že se nejprve přenáší do těžiště tělesa a odtut teprve působí na tebe. (Vlastně asi i ty sám se přičítáš stejně jako ostatní atomy tělesa a zesiluješ tu gravitaci.) To zakřivení časoprostoru je zatím nějak mimo mé chápání, a tak se budu držet toho vzájemného působení hmoty.
ad a) opakuji ze zadání otázky – Kdyby byla gravitace něco jako bezprostřední vzájemná přitažlivost dvou hmot nezávisle na těžišti tělesa, tak podle fyziky by bylo silové působení hmoty z jiných směrů než k těžišti tělesa slabší. Je to analogické, jako s tou jízdou na kole do kopce. Čím má kopec menší stoupání, tím se míň nadřeš. Takže při stejné vzdálenosti od středu těles bych na tom NEBYL stejně.

Nebo z jiného soudku, takový Laser se stejnosměrnými paprsky je účinnější a má jiné kvality než všesměrné světlo.

EKSOT123>>> Nevím jak to napsat srozumitelněji, než jsem již napsal.

Každý hmotný bod (byť sebemenší > atom, elementární částice atd. , dokonce i ENERGIE [fotony]) kolem sebe zakřivuje prostoročas. A každé těleso se skládá z pidiaturních částic. Jejich VZÁJEMNÉ působení se skládá. NENÍ třeba počítat každou jednotlivou položku, každý atom, elektron a vůbec – ani kdybychom to zvládli. (viz předchozí komentář)
Gravitace se nikam „nepřenáší“ (do těžiště ani jinam), ideálně přesně v centru gravipole se leda tak vzájemné účinky vyruší. (jakmile se ovšem dostaneš „o chlup vedle“, nebudeš v rovnováze působení sil a budeš opět tažen směrem do centra)

To, že můžeme popsat VÝSLEDNICI tohoto působení neznamená, že někde je nějaký REÁLNÝ bod (věc, místo), který gravitaci „vytváří“. Jde jen o místo, kam směřuje výslednice těch působení. A v důsledku toho, to vypadá, jako kdyby „to místo“ bylo „zdrojem gravitace“. Což v reálu NENÍ. Viděls někdy zobrazení skládání sil? https://lh3.go­ogleuserconten­t.com/proxy/dPwL4GL0J­SRLJPwTOVzlg2LTA0fz97­3Cc9sqfQcuT258d8A6sv_3i­oVVavscHK0Ra-_cLU6RjQgxc62­P3otIQ8fX9VGcrev­JLdp7r5AiJXH-3_NE0lfxYD1d4­XpzqjO9wD83IsE4SY­U4ccs5RDgDrb1zQpL1BUM­kIH4 Pepa s Frantou táhnou vozejk. Pepa zpředu zleva (na obrázku síla F1), Franta zpředu zprava (na obrázku síla F2), každý pod jiným úhlem. Vozejk se pohybuje F a VYPADÁ to jejich snažení, jako kdyby někdo JINÝ (třeba Honza) táhl vozejk silou F. Ovšem NIKDO takový (žádný "Honza, co by tahal F) tam NENÍ, no. Je to jen VÝSLEDNICE (F) jejich působení.

Takže když napíši, že jde o působení „všeho na všechno“ (každého hmotného bodu na všechny ostatní a navzájem), a DŮSLEDEK tohoto působení je VÝSLEDNICE všech těhle sil (tíže), tak nechápu, jak z toho můžeš vyvodit že „…gravitace není vzájemnou interakcí – přitažlivostí jednotlivých částic hmoty…“.

Jinak – síla na tebe působí „od středu“. ale i např. 10 cm „zleva od středu“ a 10cm „zprava od středu“, přičemž ty dvě „10cm síly“ (zprava i zleva) se navzájem vyruší, takže to bude vypadat, že síla ve VÝSLEDKU působí jen „od středu“. NENÍ nutné počítat „všechno na všechno“ a to ani kdybychom to dokázali, no. Nwm, možná to blbě vysvětluji, ale fakticky to lépe neumím podat. :(

Co se týká graseru (gravitačního ekvivalentu laseru), tak to neumíme. Gravitace je VŠESMĚROVÁ. Podobně jako se světlo svíčky šíří sféricky (všemi směry), tak je to i s gravitací. Hele, tohle je už úplně jiná liga (s ohledem na obecnou relativitu, která dává do souvislosti „setrvačnou hmotnost“ a „gravitační hmotnost“). https://www.al­debaran.cz/as­trofyzika/gra­vitace/otr.php Nebudu to rozepisovat, když jsme se ani nepohli z naprostého základu.

No výborně! Sice hlemýždím tempem, ale přece jen se snad dostáváme k zadání otázky a nějakým hypotetickým neověřeným závěrům. Já jsem se sice nevyslovil ani pro jednu z těch variant „a“ „b“, ale spíš bych se také přiklonil k tomu co teď píšeš(varianta „a“). Jak jsi ale potom mohl napsat, že při stejné vzdálenosti od středu na tom budu stejně? Vždyť si to odporuje!
Koukni znovu na ten tvůj odkaz – obrázek výslednice dvou sil F1 a F2. Je jasně vidět, že výsledná síla F je menší, než kdyby se prostě sečetly síly F1 a F2 v přímém směru. A to je pořád dokola o čem je moje jednoduchá otázka. A pořád abych to jednoduše opakoval. Takže pokud jsem ve stejné vzdálenosti od středů stejně hmotných, ale rozdílně objemných těles tak výslednice všech gravitačních sil musí být silnější u menšího tělesa, protože úhly dílčích sil se více blíží výslednému směru. Teoreticky. Ale nikde jsem o tom dosud nečetl.

Počítám, že je to tak banální věc, že vědci musí dávno vědět, jak se věci mají, ale prostě o tom zřejmě nikde nepíší.

Chjo… Mícháš hrušky a jablka. ANO, síla F1 a F2 by byly v součtu větší, než výslednice F, POKUD by byly SHODNĚ orientované. Připadá ti, že ty síly (vektory) směřují STEJNÝM směrem? Jo? ;) :D

Pochop, že NEJDE vysvětlit něco takového bez znalosti a chápání elementárních zákonitostí.
Zkrátka když nevěříš mně, tak si přečti tohle: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/T%C3%ADhov%C3%A9_zr­ychlen%C3%AD, protože já už to lépe objasnit neumím. Zejména si povšimni toho odstavce „Značka, jednotka a vzorec“ a maximální pozornost věnuj samotnému VZORCI. Fakticky už nevím co dodat.