anonym

Matka se o syna nestará, jaké má povinnosti otec?

Bylo by na celé strany tu psát co vše se za asi 10let odehrálo.
Zajímá mne však mimo další i jedna věc.
Matce mého syna bylo dítě svěřené do péče, mě jakož to otci velmi často bránila ve styku, (nemocny, nechce ke mně jít atd.), při setkání s matkou syna jsme se takřka vždy ošklivě pohádali, bohužel před synem, spíše matka měla vždy nějaké připomínky, po asi 7letech těchto všech naschválů a dohadů před malým synem, jsem pro syna přestal jezdit, bývalá mi řekla ať jezdím pravidelné každý týden nebo vůbec, že to má na syna velmi spatný vliv. Dnes je synovy 13let, před 3měsíci jsem zjistil, že žije zde u babičky bez matky (prý je problematicky a matka ho nezvládá). Uvažoval jsem, že si ho vezmu do své péče. V průběhu dvou měsíců od samého začátku syn neposlouchal a velmi vulgárně mi nadával, dokonce mě i fyzicky napadl. Protože mám problémy se synem a jeho jednání vůči mně, objednal jsem se i syna do krizového centra k psycholožce. Psycholožce jsem vysvětlil, proč přicházím ona si promluvila s oběma, ale zvlášť. Obědnala nás na další sezení, ale řekla ze je tu nejspíš mnohem větší problém, ze si syn ztěžoval na fyzické napadání partnera jeho matky. Toto vše jsem oznámil na Mů sociální pracovnici, fondu ohrožených dětí a už i na policii.
Věc podezření z týrání se prošetří a já doufám, že velmi důkladně.
Ole velkým otazníkem je, co dál??? Syn je jak už jsem psal, vůči mně vulgární, napadl mě a často neposlouchá, ve škole propadl.
Jelikož jsem v tomto roce chtěl řešit otázku bydlení a mám práci časově náročnou, vím ze synovy nemohu dát takovou péči jakou přímo potřebuje. Vím, že mám dvě možnosti, buď změním práci na méně náročnou, tím i méně placenou a na bydlení mohu z největší pravděpodobnosti zapomenout a syna si vezmu takový jaký je z čeho upřímně mám strach, protože výsledek může byt, že ztratím vše včetně partnerky, která syna miluje, ale také ho nezvládá anebo protože je syn opravdu nezvladatelný, vulgární a problematický, ho do své péče žádat nebudu.
Je mi jasné, že některým z vás se toto co píšu nelíbí a odsuzujete mě.
Má otázka zní: v takovémto případě, musím si syna vzít do péče??

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 0 před 5216 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

standa

neodsuzuji a rozumím vám…
na vaší jednoduchou otázku „musím si syna vzít do péče?“ jednoduchá odpověď: NEMUSÍTE
ALE, váš příběh je neskonale komplikovaný a je strašně složité takto z voleje od klávesnice radit, či doporučovat…
napadají mě tyto úvahy:

pokud dojde k případnému soudnímu řízení, tak nepochybně bude mít pro soud velmi důležitý význam synovo stanovisko, zda chce žít raději s matkou či otcem
jeho laciná odpověď bude, že chce žít u babičky, ale na to se soud ptát nebude
takže pokuste se ze syna dostat (nevím jak) upřimnou odpověď, zda raději u mámy nebo u táty…
pokud bude odpověď ´u mámy´, tak si umím představit situaci, že to vzdáte…
pokud bude odpověď ´u táty´, tak to máte problém, protože byste TO měl zkusit i za cenu určitých obětí, přeci jenom ten syčák je vaše dítě…, ale jak říkám je to strašně těžké radit či doporučovat, když z vašeho příběhu znám pouze výše napsané bez jakýchkoli souvislostí a detailů.

4 před 5216 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

kapka

Teď budou lidé tady asi kamenovat mě, ale risknu to ve Vašem zájmu. Třetí variantou by mohl být diagnostický ústav a případně následně dětský domov se školou.
Píšete, že u matky docházelo k fyzickému napadání syna a Vy s partnerkou byste ho rádi vychovávali, ale necítíte se na to, z důvodu jeho problematického chování. A více času pro syna by znamenalo finanční potíže.
Na Vašem místě bych situaci řešila s pracovnicí OSPOD, která má možnost se s Vaším případem seznámit podrobněji. Zeptejte se na její názor o umístění syna do diagnostického ústavu. Zde bývá dítě zhruba dva měsíce, pak soud rozhodne, zda má jít do dětského domova se školou nebo zpět do rodiny.
Osobně jsem byla v rámci praxe u soudního jednání o nařízení ústavní výchovy /dítě chodilo za školu, mělo potíže se zákonem, bylo agresivní na matku a sourozence, otce nemělo/, matka i zástupce diagnostického ústavu si chválili zlepšení chování dítěte. Mělo možnost jezdit domů a jeho chování k matce a sourozencům se výrazně zlepšilo. Přesto, se souhlasem matky a na doporučení z diagnostockého ústavu, bylo ještě umístěno do dětského domova se školou, kde byla jistota, že se pod dozorem řádně vyučí.
Dokonce jsem pak ještě o samotě mluvila se soudkyní, která o případu rozhodovala a ta si velmi chválila rozumný přístup matky.

Přeji Vám, abyste měl dost sil na řešení Vašeho a synova problému a vše se nakonec urovnalo ke spokojenosti všech.

Pokud se sem ještě vrátí Standa, zajímal by mě jeho názor na diagnostický ústav.
Případně názor ostatních, kteří mají alespoň nějakou zkušenost v této problematice.

3 před 5216 dny

0 Nominace Nahlásit

fira

Nikdo nemá právo tě odsuzovat snad kromě soudu.Syna buď chceš do péče a nebo ne.To si musíš rozhodnout jedině ty a tvá partnerka.Přinese ti to určité problémy ale to se snad dá vyřešit.Život bez starostí by byl asi nudný.Držím ti palce.

2 před 5216 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Rodina a vztahy