Jedni známí mi tvrdí, že se mění kvalita plynu u sporáku během dne
(bydlí v paneláku). Prý plyn funguje dobře ráno a večír, kdy lidi
nevaří. Naopak dopoledne a kolem poledne prý plyn tolik nehoří, prý proto,
že lidé vaří. Stejně tak je to prý s elektrikou, světla prý svítí
pořádně až po 22. hodině.
Mně osobně se to zdá jako blbost a změnu plynu vůbec nepociťuji, se
světlem nevím, po 22.hodině už většinou spím:D.
(Spíš si myslím, že i plynový sporák se musí umět používat. Když vidím, jak ti známí na něm vaří. Například vodu na trochu těstovin vaří ve velkém litinovém hrnci ještě s plotýnkou a pak se diví, že to dlouho trvá:D Nebo zase naopak brambory vaří v nejmenší hrnci, co mají, hrnec zalejí až po okraj vodou, přikryjí pokličkou a dají vařit, samozřejmě jim to za chvíli uteče a plamen zhasne, takže pak brambory dají na nejmenší plamen a to zase nadávají, že se to nevaří:D Tímto stylem vaření jim věčně nefungují hořáky, a tak je u nich 2× ročně plynař.)
Já mám taky plynový sporák a nemůžu si stěžovat, kvalitu plynu nepociťuji, podle mě to hoří stejně ráno i v poledne.
Zajímaly by mě vaše názory a zkušenosti, jestli se kvalita plynu a elektřiny opravdu během dne mění, nebo je to blbost.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? dudu před 3229 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
chem. složení nejspíš ne, při velkém odběru se provozní tlak snížit
může, na výhřevnost média mají vliv oba faktory,,,
u elektřiny je to tak, zapnutím zesilovače 2×100W krátkodobě (1–2s)
pohasne stolní lampička co je ve stejné zásuvce, pak se vrátí do
normálu
Upravil/a: lexx
0 Nominace Nahlásit |
kvalita plynu by byla znát na barvě plamene. tlak plynu řídí regulátor
a tryska.
co se týká elektriky, tak pokud by bylo podpětí , tak žárovky budou méně
svítit, což je viditelné a elektrospotřebiče nebudou fungovat, nebo se
zničí. zkuste změřit voltmetrem v dané době v zásuvce a můžete jim to
pak vymluvit
0 Nominace Nahlásit |
plyn nemám takže nevim, ale u elektřiny se to děje ale na světlech to
nepoznáš.
Říká se tomu odběrová špička a ta je mezi 8–12 hodinou dopolední. Je
to z toho důvodu že většina velkých podníků (továrny,strojírny, atddd)
dělají ráno nejvíc, proto je velký odběr ze sítě,pak může napětí
kolísat.Poznáš to multimetrem ale ne na světle.
K tomuto účelu slouží tzv přečerpávací elektrárny- např dlouhé stráně. V době špičky posílají vodu z hráze dolů na turbíny a v době přebytku elektřiny( v noci) ji čerpou zpátky, jinak by docházelo ke zbytečnému zatěžování přenosové soustavy.
pokud jim pohasínají světla, tak to je spíše způsobeno náhlým
proudovým odběrem velkého spotřebiče. např mikrovlnka,konvice atd..
je to proto že na to nebývá stavěn rozvod.
U nás se to dějě jen když pustim hanibalku na klády( 70kW motor) to pak
ale pohasínají i pouliční lampy v obci:-)
0 Nominace Nahlásit |
Kvalita plynu – složení, se během dne periodicky nemění určitě –
ale může se měnit jeho tlak (i když naprosto minimálně). Zřejmě tyto
změny stačí k rozhození sporáku – ti známí by si měli servismena
volat častěji (případně ať si nechají před sporák zapojit regulátor,
nemají-li)…
😉
Pokud jde o elektriku – je možné, že na nějaké přetížené větvi
napětí během dne kolísá (před pár lety na vesnici stačilo zapnout
větší cirkulárku a žárovky blikaly) – ale to by si měli zavolat
technika distributora k proměření.
0
před 3229 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Před každým sporákem je regulační ventil ! Poměr redukce tlaku je
dostatečně velký aby se nic takového neprojevovalo a ten regulační ventil
je tam právě proto!
Závěr: vadný regulační ventil nebo zanesené sítko v regulačním
ventilu. Chybí zde údržba.
U elektřiny je povoleno normou kolísání napětí ± 10%. Toto lze již na obyčejné žárovce poznat. Na LED žárovce nikoliv. Na úsporce si nejsem jistý, ale myslím si, že se to, díky elektronice, také nepozná.
Upravil/a: mosoj
0
před 3229 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |