Molekula a prvek jsou na stejný úrovni? Ani jedno není menší nebo větší než druhý? Ani jedno není nadřazený druhýmu?

Edison:
Když jsme u té kritiky: Tvá věta „prvek je atom“ v odpovědi je podle mně silně zavádějící. Prvek je třeba Chlór. Atom Chlóru být může (i když se mu nebude líbit být na světě sám. Lze říct že se jeden atom Chlóru sloučí s jedním atomem Sodíku. Nemůžeš říct, že se jeden prvek Chlóru sloučí s jedním prvkem Sodíku.

Dochy, mýlíš se. Třeba molekula vzdušného kyslíku O2. Jsou to dva atomy stejného protonového čísla v určitém uspořádání. Tedy molekula dvou atomů JEDNOHO PRVKU. Molekula tedy NENÍ prvek! Prvek je kyslík O. A látka taky NENÍ prvek. Látka více stejných molekul. A pak tu máme ještě směs. Směs je více molekul různých látek. Atom je fyzikální pojem, prvek je chemický pojem, nikoli teoretický. Dokonce u prvku, oproti atomu, se neberou v úvahu nuklidy. Ty mají význam ve fyzice, kde jde především o energie a částice. Časteji se u atomu bavíme o jádře a jeho vztahu k atomovému obalu, energiích jednotlivých částic, včetně elektronů. V chemii samotné složení jádra nehraje roli, až na prostý počet protonů, ale ne kvůli energiím, ale kvůli vlastnostem… PRVKŮ. Na slučování se podílí především atomový obal, tedy elektrony. A teď si to všechno srovnej a přeber.

??? kde píšu, že molekula je prvek?
Kde píšu, že látka je prvek?
O směsi nepišu vůbec, to by bylo ještě za prvkem a sloučeninou…

„teoretický“ – ok, ne úplně šťastný výraz… šlo mi o kontrast k atomu, kde je jasné třeba i to množství ( a třeba manipulace s jednotlivými atomy: http://science­mag.cz/zapis-bitu-do-jedineho-atomu/ ), zatímco prvek… mno něco jako „nasyp mi ty prvky tady do kýblu“ je trochu… nepředstavitelné 😉

Ještě něco?
Z toho co mi tu vytýkáš jsem většinu vůbec nenapsal…

Pokud Ti jde o tu větu „v podobné vztahu“ – uvědom si prosím o jaký vztah jde.

Napsal jsi jednu nebo dvě věci. To ostatní, co pšu, je už jen pokus o vysvětlení pojmů, proto jsem přidal i tu směs, aby to bylo tak nějak ucelené. Kontrast atomu a prvk je snad jasný, nechápu ten výrok o reoretičnosti. Chemikové prostě používají pojem „prvek“ zcela standardně. A rozhodně neříkají „nasyp mi sem ty prvky“, ale „nasyp mi sem tu látku“, případně slučeninu (i když spíše použijí přímo návev látky, slučeniny, kterým může být i název prvku, např. pojmem „kyslík“ je většinou myšlen O2. Ovšem „název látky“ není „prvek“. Je to prostě jen název). Prostě je třeba mít kapku pořádek v pojmech, názvosloví a názvech. Jsou to prostě růzé věci, mohoucí obsahovat jazykově stejná slova). Navíc jak látky, tak sloučeniny i molekuly se počítají. Něco na počet, něco na hmotnost. A dokonce vztah mezi hmotností a počtem existuje a to velmi přesný. Mimochodem… jednou ze základních jednotek soustavy SI je látkové množství: mol.

Proč mi tam zas strkáš „název látky“
látky a sloučeniny se nepočítají, ale měří či váží… stejně jako voda. Nikoli dej mi dvě vody, ale dej mi dvě sklenice vody / 2 litry vody / kilo vápníku / 50kg cementu (počítají se jen v přeneseném smyslu – třeba v obchodě: „prosím dvě sycené minerální vody“)