Avatar uživatele
JájsemRaibek

Může tedy něco opustit černou díru nebo nemůže?

Tak jsem měl za to, že co přejde za horizont událostí, již není žádného návratu. Nyní však čtu článek, kdy vědci sledovali pohlcení hvězdy černou dírou,která následně vyvrhne ...... Takže jak to tedy je?
https://refresher­.cz/89807-Cerna-dira-spolkla-hvezdu-rovnou-pred-ocima-astronomu-Nasledoval-obrovsky-vybuch-energie?utm_sou­rce=www.seznam­.cz&utm_medium=sek­ce-z-internetu#dop_ab_va­riant=0&dop_req_­id=q8Ogpg3h2wU-202010131423&­dop_source_zo­ne_name=hpfeed­.sznhp.box

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Odpovědi.cz, aliendrone před 1501 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Nemůže. Pochop autora, včera psal do rubriky „černá kronika“, dnes fušuje do „vědy“ no a nazítří bude smolit ůhoroskopy", tak už to v presstitutské branži dnes chodí.

Kepler to trefil, jde o pozorovatelné projevy hmoty vzniklé NAD horizontem událostí. Černá díra tzv. „hvězdné velikosti“ je trochu zavádějící termín, nejde o „velikost“ jako takovou, nýbrž o HMOTNOST (potažmo o to, z čeho taková černá díra vznikla). Tedy z masivní kolabující hvězdy. A i když původní hvězda může být i mnohonásobně větší, než naše Slunce (které je tak maličké [průměr 1 400 000km], že se z něj nestane ani neutornová hvězda), tak černá díra z ní vzniklá má průměr počítaný na JEDNOTKY km, max. velmi málo desítek (cca do 50km).

Taková černá díra je v porovnání s velikostí hvězdy co se velikosti týká vlastně úplné nic. Ovšem HMOTNOST má přibližně stejnou a tudíž gradient gravipole v blízkosti horizontu je OHROMNÝ. Hmota se v blízkosti horizontu uychluje k rtychlostem blízkým rychlosti světla, ovšem dosáhnout ji pochopitelně NEMŮŽE. (natož ji překročit)

A i když množství hmoty, které je schopa černá díra „pozřít“ není nijak omezeno, tak pokud jde o „pozření za jednotku času“, to omezené je právě rozměrem horizontu událostí, skrze který se nemůže dostat hmota rychleji, než světlo. Hmota zkrátka nemůže padat rychlejí pod horizont, než je mezní rychlost a protože se z vnějšího okolí na ni valí další a další množství hmoty, dojde u horizontu k „tlačenici“, kdy se později přibyvší hmota od té „tlačenice u horizontu odrazí“. Podobně jako kapka vody dopadlá na hladinu vyvolá „kontrakapku“, která „vystřelí“ z hladiny směrem vzhůru.

Svoji roli v tom hrají i další faktory (relativistivké efekty zakřivení prostoročasu, kdy v blízkosti horizontu se hmota může pohybopvat jen po určitých konkrétních drahách [jiné jsou vyloučeny], magnetická a elektrická pole atd.

V konečním důsledku toto „drámo“ NAD horizontem vede k tomu, že při „krmení se“ rotující černá díra (a to jsou vlastně všechny) vystřelí po ose rotace ze svých „pólů“ 2 proudy hmoty a EMG záření (tzv. „jety“), které mají bezprecedentně mimořádnou energii.

Předpokládáme, že ty nejvzdálenější viditelné objekty ve vesmíru [tzv. kvasary] jsou právě „krmící se“ černé díry, zárodky budoucích supermasivních černých děr podobných, jako je ta ve středu naší galaxie, tudíž si o svítivosti/e­nergii jetů můžeš udělat jasnější obrázek.

Právě toto je jedna z možností, jak „vidět“ černou díru, přestože striktně ji nevidíme a ani samotný horizont, vidíme části toho, co se odehrálo NAD horizontem.

Co se týká Hawkingova vypařování, tak zde se dostáváme na pole kvantové teorie a jak jistě víš, tak v kvantovém světě „se dějí věci“, kam se hrabou scifi autoři na přírodu.

Můžeš na „kvantové vypařování“ pohlížet RŮZNÝMI způsoby, přičemž nelze prozatím žádný nad ostatními upřednostnit. Kupříkladu virtuální pár částice/antičástice vzniklý těsně nad horizontem, u kterého dojde k pohlcení jedné z částic (propadne pod horizont) > druhá se nemůže se svým antipodem nazpět rekombinovat/a­nihilovat, ergo je nucena opustit blízkost horizontu s tím, že si odáší extrémně nepatrný kus energie černé díry (jejího momentu hybnosti). No a Einsteinův vztah mezi energií a hmotou znáš, z toho plyne, že poté je černá díra pranepatrně lehčí.

NEBO

Tunelový jev, dnes dobře známý a v technice využívaný. Částice se „protuneluje“ zpod horizontu (pochopitleně v souladu s Heisenbergovými relacemi. Je fuk, jak si budeš „protunelování“ představovat, kupříkladu částice nabyde rychlost VĚTŠÍ, než je rychlost světla (ovšem znovu opakuji, v souladu s Heisenbergem, jinak by překročení mezní rychlosti nebylo možné!!) Taková částice ale bude zcela oproštěná od svých „průvodních informací“, takže pokud by spadla pod horizont a následně se fluktuačně protunelovala z5, nebude mít vůbec nic společného s tou původní částicí, jako kdybys hodil někam cihlu a pak jsi odtamtud přinesl z5 JINOU cihlu, no. Cihla jako cihla, ale jistě je ti jasné, že to není totéž, že? ;) :D :D

Dál už to nebudu rozmazávat (je to DOST „na hlavu“), prostě pořád platí co je jednou POD horizontem událostí, to naz5 nemůže. Presstituti na tom nemůžou nic změnit. ;) :D :D

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?zjentek Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Kepler

Taky tomu článku moc nerozumím. Pravděpodobně jde znovu o špatný překlad, což u podobných zdrojů není nic vzácného. Ve skutečnosti tomu mohlo být i tak, že onen materiál byl vyvržen z oblasti ještě před horizontem událostí.
Něco úplně jiného je, že Hawking přišel na to, že černá díra může vydávat tepelné (Hawkingovo) záření a tak se velmi pomalu „vypařovat“.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Dochy

Dle našich současných znalostí: Nemůže
Chyba článku (autora). Ty efekty vznikají všechny vlastně ještě před pohlcením objektu. Známe „vypařování“ černé díry, což je něco jiného.
To co se vyzáří pryč je vlastně ta hmota co se „netrefila“ a to záření vzniklé srážkama v té tlačenici u černé díry…

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek