Je jasné, že jen víme, že tam někde je a nikdo ji vlastně neviděl.
Přesto se neustále prezentuje tak, že se jedná o trychtýřovitý tvar,
který vše pohltí a na druhém konci (možná) se to vše objeví v jiném
vesmíru.
Vždyť to může být úplně obyčejná koule, hvězda, která se hroutí do
sebe a pohlcuje vše co se nachází v okolí. Třeba naše Slunce. Vyhasne,
začne pohlcovat samo sebe a také svou přitažlivostí vše v okolí –
Merkur vcucne, Venuši vcucne, Zemi vcucne,… Prostě gravitace Slunce bude
vycucávat vše okolo a obrovské tlaky to vše zmenší. Země bude stlačena
do velikosti atomu a takových atomů se do Slunce vejde nespočet a protože
přitažlivost bude tak obrovská, nedostane se nic ven, ani světlo.
A přitom to je normální koule ze které nevede žádná cesta ven, natož
průchod na druhou stranu. Žádný odtok jako u vany.
Nejen že to vše roztrhá, ale vše zůstane uvnitř. A až tam jednou nebude
žádné místo, tak ta koule se prostě zvětší, aby toho pobrala víc
a víc.
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Alesh, hapiky, aliendrone před 2001 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To si pleteš s červí dírou. Takovou představu tunelu máme, protože nám to podsouvají různé digit vizualizace v rámci popularizace vědy nebo sci-fi filmů. Teoreticky by to mohla být zkratka v dopravě přes ohnutý časoprostor, prakticky je to jen fantazie. Zobrazit Black Hole nelze, páč odkud ani světlo neunikne, ani Kepler nebere. Můžeme jen pozorovat její projevy v okolí: gravitační čočky (ohyb světla) nebo gravitační působení široko daleko.
5Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek, marci1, Rokio, hapiky, aliendrone
před 2001 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ten trychtýř nejlépe popisuje chování hmoty a energie v blízkosti HORIZONTU UDÁLOSTI. Dál už nevidíme a lze si to představit nejrůzněji. Nakonec.. i opravdový vír má něco podobnéhoV zásadě pak končí kruhem, ve kterém není voda, ale vzduch. V případě černé díry se pořádně neví, co tam je a laická představa je, že co někam spadne musí někde jinde vypadnout. Jak nám ale logika napovídá, v případě černých děr tomu tak nejspíš není a dochází k tomu, co popisuješ a černá díra muhutní, zvětšuje se… Horizont události také ještě není vlastní BH… Ta je patrně někde ještě výrazně hloub uvnitř.
3Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek, Rokio, hapiky
před 2001 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Asi nejsem každý, mám jinou představu o černé díře.
1Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek
před 2001 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nevím, jak vznikl název černá díra, ale fotky, které jsem viděl, ukazují, že je to černá koule
1Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek
před 2001 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
No, pokud bys stlačil Zemi byť jen do kuličky s poloměrem 9mm, stala by se z ní černá díra. ;) Nějaké stlačení na „velikost atomu“ nehrozí.
Jinak Slunce nepřitáhne planety, ony ho naopak nakonec OPUSTÍ. (vymaní se z jeho přitažlivosti).
A co se týká toho „trychtýře“ – jde jen o grafickou ukázku/pomůcku, jak moc rychle narůstá gravipotenciál v jejím okolí.
Dokonce i prvni „fotka černé díry“ NENÍ fotkou černé díry (pochopitelně), nýbrž jejího okolí NAD horizontem událostí. https://media.novinky.cz/278/742785-top_foto1-40n2c.jpg?1554903008 Prostě jen novinářské kecy k přilákání pozornosti čtenářů.
I když už o černých dírách „něco víme“, tak je toho ZATRACENĚ málo na to, aby se dalo mluvit alespoň o uspokojivém chápání tohoto typu objektu. Víme třeba, že černá díra téměř vždy koulí NENÍ, protože si mimo jiné zachovává moment hybnosti (rotuje), ergo je na pólech zploštělá, podobně jako Země. ;) :D :D
1Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek
před 2001 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Moc se nehádejte hoši, ono to může být ÚPLNĚ JINAK! Černá díra (horizont událostí) může být pověstná hranice-konec vesmíru v absolutním slova smyslu. Za/resp. pod ním není nic, ale VŮBEC NIC, ani prázdno, VLASTNĚ TAM NENÍ MÍSTO ANI PRO TO NIC! A samotný horizont je vlastně 2D holografické projekční plátno 3D vesmíru. :) ;)
Edison: ty jsi fakt mimoň. Nečteš dobře otázky a trychtýřitová červí díra fakt nemá nic společného s černou dírou.
Já ale o červí díře nenapsal ani slovo. Otázka je na černé díry. A chování prostoru v blízkosti černých děr je skutečně podobné tomu trychtýři. Jen si člověk musí uvědomit, če se do ní nepadá v ose toho trychtýře, ale po povrchu toho trychtýče. Má-li hmota padající do rychtýře dostatečnou energii, trychtýř jen změní směr jejího pohybu. Má-li však nízkou energii, je takové těleso zachyceno, jeho pohyb začne opisovat obvod trychtýře a časem do něj spadne. Ale zase ne přímo, ale pěkně po spirále po povrchu toho trychtýře. V jediném případě k tomu dojít nemusí a to pokud je gravitace a odstředivá síla daná rychlostí a hmotností takového tělesa v rovnováze, pak pude opisovat kruh. Nikdy se neodpoutá anikdy do černé díty nespadne. Totéž se děje v zásadě u každého hmotného tělesa, jen v mnohem menších mírách. https://www.stoplusjednicka.cz/sites/default/files/obrazky/2018/07/spacetime-2.jpg
Já bych řekl, že u koule nemůže být trychtýř, protože ta koule
cokoli přitahuje ze všech stran. Ano, pokud by ten předmět byl v jednom
místě, tak jej jakoby vcucne, ale těch předmětů k té kouli-černé
díře letí více a z více stran.
Kdyby to byla díra, tak ano, do té díry by to padalo-vcucávalo tak jako je
tomu u sifonu ve vaně, ale zde je prostě jen bývalé Slunce, které stahuje
vše za všech stran k sobě.
https://edu.techmania.cz/sites/default/files/encyklopedie/insert/64_3.gif http://vtm.e15.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/upload/aktuality/p_edstava_zak_iven___asoprostoru_dle_hmotnosti_obj_4cf7aecc03.jpg https://www.aldebaran.cz/astrofyzika/gravitace/otr/Spacetime_curvature.jpg No a černá díra je tak hluboko, díky své hmotnosti, že ani „není vidět“.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |