Tak třeba takový Einstein.....­.......to asi hlupák nebyl,na tom se určitě shodneme.

Mícháš jablka a hrušky.

Pan profesor na univerzitě položil svým studentům otázku:
Je všechno, co existuje, stvořené Bohem?

Jeden ze studentů nesměle odpověděl: Ano, je to stvořené Bohem.
Stvořil Bůh všechno? – ptal se dál profesor.
Ano pane, odpověděl student.

Profesor pak pokračoval: Jestli Bůh stvořil všechno, znamená to, že Bůh
stvořil i zlo, které existuje. A díky tomuto principu, naše činnost určuje
nás samotné. Bůh je tedy zlo.
Když toto student vyslechl, ztichl. Profesor byl sám se sebou spokojený.

Najednou zvedl ruku jiný student.
Pane profesore, mohu Vám položit otázku?
Samozřejmě, odpověděl profesor.

Student se postavil a zeptal se: Existuje chlad?

Co je to za otázku, samozřejmě že ano, tobě nikdy nebylo chladno?
Studenti se zasmáli otázce spolužáka, ale ten pokračoval: Ve skutečnosti
pane, chlad neexistuje, v souladu se zákony fyziky je chlad
pouze nepřítomnost tepla. Člověka a předměty můžeme popsat a určit
jejich energii na základě přítomnosti anebo tvorby tepla, ale nikdy ne na
základě přítomnosti či tvorby chladu. Chlad nemá svoji jednotku, kterou
ho můžeme měřit. Slovo chlad jsme si vytvořili my lidé, abychom mohli
popsat to, co cítíme v nepřítomnos­ti tepla.

Student pokračoval: Pane profesore, existuje tma?

Samozřejmě, že existuje – odpověděl profesor. Znovu nemáte pravdu, tma
neexistuje. Ve skutečnosti je tma jen díky tomu, že není přítomno světlo.
Můžeme zkoumat světlo, ale ne tmu. Světlo se dá rozložit. Můžeme zkoumat
paprsek za paprskem, ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji jednotku, ve
které bychom ji mohli měřit. Tma je jen pojem, který si vytvořili lidé, aby
pojmenovali nepřítomnost světla.

Následně se mladík zeptal: Pane, existuje zlo? Tentokrát profesor nejistě
odpověděl:

Samozřejmě, vidíme to každý den, brutalita ve vztazích mezi lidmi, trestné
činy, násilí, všechno toto není nic jiného, než projev zla.
Na to student odpověděl: Zlo neexistuje, pane. Zlo je jen nepřítomnost
dobra, tedy Boha. Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci člověka. Zlo
přichází tak, jako když přichází tma, nebo chlad – tedy v nepřítomnosti
světla, tepla a lásky.

Profesor si sedl.

Ten student byl mladý Albert Einstein. (Net)

V čem je podle mnoha lidí křesťan hloupý. Že něčemu věří? Jje hloupost hříšná?

Ať si každý věří, čemu chce. Žádná strana nemá právo někoho přesvědčovat o své pravdě. Nevěřící by měli brát zřetel na to,, že jde o soukromou věc, stejně tak věřící by neměli obtěžovat svými názory ostatní.

Pokud se někomu nelíbí určitá cesta, nemusí ji schvalovat, stačí jen, když ji bude respektovat. Proč? Každý vidí svět jinak …

--
Dají se např. za hloupá považovat pravidla morálky, která jsou uvedena v Desateru ? Myslím si, že ne. Kdyby se dodržovala – to nešťastné kdyby – určitě by se lidé chovali k sobě lépe bez ohledu na to, zda se dostanou po smrti do nebe.

Z Desatera vycházel dokonce Morální kodex budovatele komunismu. Byla to pouhá obměna Mojžíšova Desatera, pouze jinak formulovaná, obsahovala myšlenky komunismu. Citaci si přesně nepamatuji, ale visel u nás ve škole na chodbě na nástěnce.
.
Např. Místo vztahu k bohu, je třeba být oddán ideálům komunismu. Komunismus je ideál (Bůh), ostatní, kteří v něj nevěřili, byli považování za zrádce, zločince. Mnozí věřili, jak dopadli, to byla hloupost… Ale šlo o reálný svět, jenže Bůh je svět irracionální, to je zcela jiné. .
–
Dej a bude ti dáno. Přej a bude ti přáno. … Je to hloupá myšlenka, která platí jen pro věřící?
Přece cokoliv přejeme či dáváme jiným, způsobuje radost i nám.

Takže říct o věřícím, že jsou hloupí je jistým způsobem urážka.

Každý se může rozhodnout, zda bude ateistou a nebo bude věřit – a čemu (v co)…

Ale prohlásit – „o věřících lidech říct, že jsou hloupí“ – by byla drsná arogance…

Jakou souvislost má víra s hloupostí?

Ne. Věřící lidé nejsou hloupí, protože v něco věří. TY nemůžeš vědět jestli Bůh existuje, či ne. Ty, já ani my všichni nevím nic. Neříkej tedy to, že staré knihy nejsou to pravé ořechové. Věřit v něco nebo někoho není špatné (dokud s tím neotravuješ ostatní) a už vůbec ne hloupé.

Víra není důvodem k tomu,abych jiné považovala za hloupé.
Mít svou víru,přesvědčení nebo názor, patří k základním právům každého svobodného člověka (pokud se jako člověk chová).

tak přeci nejsou hloupí jenom proto, že nikdy neměli férovej vzor ..zkrátka jenom nemaj férovýho šéfa, to je celý. Myslím skutečnýho šéfa z masa a kostí, jako je máma, školník nebo starosta ..né nejvyššího ;q

to je práve rozdiel mezi človekom a mravcom (zvieraťom) – pochopiť.
a nie iba to, odkiaľ sme, ale i súvislosti medzi jednotlivosťami, inak by sme dodnes ne/úspešne konkurovali niekde v pralese ostatným zvieratám.

viera v nadprirodzeno vznikla prvotne ako vysvetlenie javov, ktorí neviemne pochopiť – boh blesku, vody, búrky, dúhy, počatia, mladosti, staroby, … a čim viac vieme, tým viac bohov môžeme poslať do ríše bájí a rozprávok.

no a tak to je i s tým jediným bohom či inými bohmi – nie hlúpy človek, ale človek bez znalostí a bez snahy poznávať, človek, ktorý nechce poznaním meniť svoj život, sa uchýli ku viere.
je to pohodlnenjšie, ako vynaložiť nejaké úsilie na pochopenie podstaty.

na druhej strane treba priznať, je toho skôr menej ako viac, čo už chápeme, a vždy sa objaví nejaké ďalšie „a toto je ako?“, ale postupne odhaľujeme tie poznatky.
niet teda príčiny sa domnievať, že pokiaľ budeme ako ľudstvo dostatočne dlho existovať, nepoznáme VŠETKO – i to stvorenie.

takže viera je istá forma pohodlnosti, ktorá nám podá všetko na tanieri, včítane toho, ako máme žiť.

;-Q
Doplňuji:
kelt:

plne s vami súhlasím – poznatky prinášajú pokoru, istota pýchu (veda vs. viera).

preto asi i veriaci hovoria – chudobní duchom budú blahoslavení.

;-Q

Upravil/a: arygnoc

Věřící lidé určitě nejsou hloupý všeci,stejně tak jako nejsou chytří všeci,třeba já jsem se k víře v vypracoval z totální nevědomosti a můžu říct,že v boha věřím,ale nevěřím mu.
Doplňuji:
Více méně jde o přehled,ale naivitou může trpět kdokoliv a kdykoliv.

Upravil/a: anonym

Az se Vam neco zleho stane a budete chtit zlepseni sve situace…koho budete vzyvat? Vesmir?

Odpověď na otázku: Ne.
Reakce na popis: věřící lidé obvykle nevěří jen proto, že tak byli vychování – rozhodně ne v dnešní době a v ČR, kde každý dospělý si může svobodně vybrat, jestli a čemu věří. Nesouhlasím, že dnešní svět je „snažší“, možná naopak více lidí může k nadpřirozenu přivést, že některé otázky (převedším filozofického rázu) ani nejdokonalejší věda a technika nevyřeší. Jinak na rozdíl od mravenců mi u lidí připadá normální si aspoň občas říkat, jaký má to co dělá smysl.

Ti věřící si to nepřipustí,že nemají pravdu a že žádný bůh neexistuje,
Jsou tak asi naučení nebo chtějí jen něčemu věřit a říkají tomu bůh.
De facto-lidé co věří v boha si sami sobě lžou.

Někde jsem četl: Malé vědomosti dávají člověku pýchu, velké skromnost. Poznal jsem světové kapacity, dokonce jednoho nositele Nobelovy ceny, který ani nemusel říkat, že je věřící , to bylo v něm. A určitě nebyl hloupý.
Pokud ale nějaký náboženský fanatik se svojí vírou ohání, tak je tak hloupý, že je až nebezpečný. Například je to pěkně ukázáno ve filmu – Hrátky s čertem. Kde poustevník – František Smolík – se nechce zastat mladých děvčat, že se chtěli vdávat. A Martin Kabát – Josef Bek mu řekl. jsi možná svatý, ale nejsi lidský a to je víc.

Po výrocích jednoho nejmenovaného prezidenta M.Z. si myslím že říci můžeš cokoliv :))

Ztotožňuji se s odpovědí „kapitán“-a. a dalo by se k tomu co jste vy uvedl napsat mnohé. Možná bych se nejprve zeptala vás na otázku: Kde berete svoje přesvědčení, že Bůh neexistuje?
Vezměte si dům – co je logičtější – že se postaví sám, nebo že jej někdo postaví? O tom se píše v Bibli (Hebrejcům (Židům) 3:4): „Každý dům je ovšem někým postaven“ Jak by se tedy mohl vesmír (mnohem složitější, propracovanější…) postavit sám? Verš pokračuje logickou myšlenkou: „ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“