Abych se neblamnul, podržím se učebnice „Elektrotechnika motorových
vozidel 2“ autorů Jan, Kubát, Ždánský, Avid Brno, 2001. Zde jsou na str.
44 a 45 publikovány tzv. Isolux diagramy, ze kterých lze vyčíst dosvit
potkávacích (též tlumených – opravdu se i tento termín používá)
světlometů. Jak se tak dívám, vidím na levé straně dosvit něco kolem 65m
a na pravé straně cca 120m (asymetrické osvětlení). Závisí to také na
druhu světlometu, tohle konkrétně platí pro jednoohniskovou paraboloidní
odraznou plochu. Pro světlomet DE (s odraznou plochou, která je částí
trojosého elipsoidu) je dosvit na pravé straně asi o 20m delší a na levé
straně zhruba srovnatelný s jednoohniskovým světlometem.
V současné době existuje spousta variant světlometů (např s volnou
plochou) a zmíněné diagramy nemusí úplně souhlasit s tím, co píšu, ale
příliš se asi lišit nebudou.
0 Nominace Nahlásit |
Stará dávno neplaticí vyhláška ( o technickém provozu vozidel …) To
uváděla jasně max. dosvit 75–100m. Minimální se neuváděl.
https://www.odpovedi.cz/otazky/vite-jak-daleko-smeji-svitit-spravne-serizena-tlumena-svetla-a-co-z-toho-pro-ridice-vyplyva
K položení této otázky mně tehdy vedla snaha posoudit, zda povolené
rychlosti za snížené viditelnosti jsou v souladu s fyzickými schopnostmi
řidiče. Tehdy jsem to nedokázal dohledat.
Od té doby se z předpisů díky EU stal nepřehledný motanec.
Nejlépe to vystihuje níže uvedená diplomová práce!!
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=38847
Prosím přečíst to téměř celé.
Zde se dozvíte o dosvitu tlumených světel nejméně 40m a nejvíce115m v levé polovině vozovky. O pravé polovině se autor až dále v práci.( str. 28). Nicméně celá práce je velmi zajímavá a takto ucelený pohled na světelné zdroje automobilu si dovolím tvrdit, že nenajdete.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Nejsou to tlumená, ale potkávací. Ono se tam totiž nic netlumí. Jinak lze si to spořítat. Sklopení činí 1 – 1,5%, podle toho,k jak jsou světla umístěna vysoko a určuje jej výrobce vozidla. Dalším parametrem je svítivost (zdroj) a osvětlení (cíl). Zatímco zdroj je více méně bodový, tak cíl – osvětlení silnice se čtvercem vzdálenosti klesá (světelný tok). Čili otázka „na jakou vzdálenost“ nedává smysl. Zásadní je, v jaké vzdálenosti je jaké osvětlení. To stanovují předpisy. Pak to potkávací světlo má jistý kužel světla a v něm jsou stanoveny body, jejichž osvětlení musí odpovídat nějakým normám. U potkávacích jsou nad rovinou omezení stanovena maxima, pod rovinou minima. Celou problematikou se zabývají vedci i výrobci a na různých stránkách lze ajít grafy osvětlení pro různé druhy automobilových osvětlovacích systémů.
Více se dá najít v různých pracech VUT Brno, např. tady:
Zdroj: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=64553
0 Nominace Nahlásit |
Edisone, končím. Nechal jsem se zbytečně unést, jestli to někde bylo příliš tak se omlouvám. Máš pravdu, že správný termín je jeden, já mám pravdu, že to z lidí nevytlučeš (alespoň ne hned). Já se domnívám, že není třeba to z nich vytloukat (soukromý názor)
S tím světelným kuželem je to podobné. Základ jsi odpověděl (1–1,5%) a pak se tu hádáme o hovadinách. Tak sorry, že jsem se v tom zbytečně tak babral.
Edisone, myslím, že se poslední dobou zbytečně stavíš pořád „proti něčemu“
„Čili otázka "na jakou vzdálenost“ nedává smysl.„
Ta otázka dává smysl. Stačí se trochu zamyslet co tak asi tím dotazem bylo
myšleno. Pak Ti z toho jasně vyjde hlavní "kužel“ (mno on to není kužel
ale tady to snad stačí) světla. Když jsem v autě, v noci, se zapnutými
potkávacími světly, poměrně jasně vidím hranice kam hlavní světelný
proud míří a kam ne. Standardně se tato oblast nastavuje při autě
zatíženém pouze řidičem. Novější auta (tj. mladší cca 30 let) pak
dovolují světla trochu přiklopit pokud je auto více zatíženo.
Samozřejmě světlomety svítí i jinam, ale s viditelně nižší intenzitou. Samozřejmě platí úbytek intenzity osvětlení se čtvercem vzdálenosti. To ale pořád nemění nic na tom, že hlavní proud světla má nějakou směrovou charakteristiku (u aut je sklopený dolů a v našich končinách je ještě naklopen tak aby typicky neoslňoval řidiče protijedoucích vozů jedoucích vlevo, zato osvětloval značky na pravé straně silnice – v anglii to mají obráceně (tedy nikoli tak že bude osvětlovat řidiče a neoslňovat značky))
U jízdních kol bývalo předepsáno tuším 30m. U aut je sklon předepsán nějakými obecně těžkodohledatelnými předpisy. U některých aut je popsáno jak světla poštelovat v domácích podmínkách.
„nejsou tlumená, ale potkávací“ – to je sice pravda, ale v ČR kromě Edisona asi každý řidič ví, co jsou to tlumená světla. A jde o poměrně běžný termín používaný i tam kde by se vzhledem k očekávané odbornosti autora používat neměl.
Nejde o to, co kdo ví, ale bavíme se o technických věcech. Zde je názvosloví celkem zásadní věc. Hrušky nejsou pušky a nemůžem se bavit, kdyby jeden mluvil o voze a druhej vo koze.
Ta otázka fakt z technického a fyzikálního důvodu smysl nedává. Ono totiž světlo nemá fyzikální hranici, pokud není zastíněno. A vtip je v tom, že světlomety aut nemaj takovou svítivost, aby hranice světla a stínu byla na silnici viditelná, nelze ji tedy změřit. Proto se k seřízení používají steny, většinou ve vzdálenosti 2 – 10m se seřizovacím obrazcem, který je vypočítán pro požadovanou výšku středu světlometů, požadovaný sklon a referenční vzdálenost, (nad 10m) je už obrazec většinou natolik nejasný, že seřizování se provádí dost špatně. Nebo se užívají regloskopy.
Ono by to chtělo o problematice něco vědět.
Tak to promiň, já u svého auta tam tu hranici jasně vidím. OK, není úplně ostrá, ale viditelná ano. Pokud má někdo světla seřízená tak, že pokud jede za mnou, já díky jeho světlům můžu počítat hrušky na stromech vlevo od silnice, tak tam tu hranici neuvidí ani kdyby na tom voliči sklonu nastavil max. zatížení.
Jo, není příliš ostrá, ale na to aby se tím světla dala orientačně zkontrolovat s nějakou řekněme 20% tolerancí a korigovat tím vliv zatížení to stačí. A samozřejmě přístroj je na to lepší, jinak by se s přístroji nikdo neobtěžoval. Tak ale otázka položena nebyla. Proč neodpovědět, když to někdo chce vědět?
Task si to promítni na papír a zjistíš, že odchylka sklonu o 20% udělala ooooobrovský skok… Nebo-li nějaký tanget toho úhlu sklonu.
Řeč byla snad o odhadu vzdálenosti, nikoli o sklonu. OK, z textu to nebylo jasné. Vzdálenost odhadneš s 20% tolerancí, což stačí na to abys provedl vhodnou korekci na zátěž. A popravdě ono tu vzdálenost není třeba zas tak moc odhadovat. Důležité je, že řidič vidí kam ta světla svítí a pokud není idiot, tak je sklopí tak, aby protijedoucí neoslňoval a sám viděl.
Faktem je, že asi 20–30% řidičů těmi idioty jsou a světla mají nastavena tak, že i na rovince protijedoucí nepozná, zda tam zapomněl dálková, nebo jen ignoruje že má v autě náklad, který mu stlačil zadek.
A „tlumená světla“ byl ofic. termín do roku 1989, tak se nediv, že
mezi lidmi to zkrátka přetrvává, když spousta lidí se spoustu věcí učí
od svých rodičů… A víceméně jde o „ho…“ tak proč kvůli tomu
lidi buzerovat.
(Vyhláška č. 100/1975 Sb:
…Světelné výstražné znamení se dává zapínáním tlumených nebo
dálkových světel a za snížené viditelnosti přepínáním tlumených a
dálkových světel…
…Řidič motorového vozidla, který zastavil vozidlo před železničním
přejezdem, nesmí za snížené viditelnosti ponechat rozsvícena dálková
světla a pokud by mohl oslnit řidiče vozidel v protisměru, ani tlumená
světla…
)
Tak si taky projdi předpisy EHS z dané doby a zjistíš celkem zásadní odkylky i v parametrech a hodnotách. Pokud se bavíme, měli bychom se bavit v platných rámcích. A tam už nic, jako „tlumená svěštla“ prostě nenajdeš.
To je stejné, jako parkovací a obrysová světla. Ačkoli se zdá, že je to jedno a totéž, tak… světe div se… není. Jsou sice věštšinou realizována týmž svídidlem… ale… ony maj skutečně různý význam, různou funkci a, kdo by to byl řekl, i různá zapojení. A to NEPOVINĚ. Výraznější je to asi u náklaďáků, ale tam bych se jen dohadoval. U osobáků to mnohdy realizováno není, ale bývalo na to samostatné světýlko na Z sloupku, později to bylo realizováno jen jiným způsobem svícení „obrysovými“ světly. Některá auta to měla do nedávna. Moc se parkovací svícení nepoužívá, tak v posledních asi pěti letech to nemám ani projitý, proto nevím, jestli to dnes výrobci realizují.
Jenže ten pojem nebyl vycucán z prstu, zkrátka tu historicky přežívá, protože relativně nedávno byl oficiálním. Všichni (skoro) vědí o co jde a zkrátka nedonutíš všechny občany ČR aby na povel změnili slovník.
Ten pojem tu zkrátka je a je k nalezení i na e-shopech apod. viz
http://www.autozarovky-philips.com/mam-zarovky-h4-nebo-h7/
nebo vyhledávání na heuréce:
https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=p%C5%99%C3%ADdavn%C3%BD+sv%C4%9Btlomet+h4
Zkrátka pérovat laika za použití výrazu „potkávací“ je podle mně nesmysl.
Edison děkuji za vysvětlené, já to beru jako tlumení u H 7 naběhne na spodní část žárovky při přepnutí na potkávací clona.
Ale ono to fakt tlumení není, nemluvě o tom, že termín tlumená světla žádná norma ani předpis nezná. Jsou to světlomety s potkávacím světlem.