Nikdo nad tím asi moc nepřemýšlí , ale dne jsem šel do obchodu a něják mě to trklo , že vlastně se sami dveře otevřou ale díky čemu nebo v baráku máme senzory na rozsvícení světel , a nebo na chatě jsme si nechali nainstalovat alarm a to dali jen pár krabiček do rohu každé místnosti s tím že když tam někdo projde tak se to zaktivuje bez ohledu kudy projde nebo i kdyby prošel zabalený v alobalu ale ve tmě tam žádný leisry vidět nejsou , není to něják škodlivé když s tím jde člověk xkrát denně do styku ??…
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 4671 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nevim proč czechrapsind někde kopíroval historii polovodičů, ale na položenou otázku jasně odpověděl mosoj.
Tepelná čidla PIR
Mikrovlnná – na principu radaru.
Pro běžné domácnosti se jiná nepoužívají.
0 Nominace Nahlásit |
Proč myslíš že nad tím nikdo nepřemýšlel ?
Jenom ve stručnosti. Běžně používaná pohybová čidla v zásadě
používají dva principy detekce pohybu.
Nejrozšířenější je tzv. pyroelektrický princip. Čidla se označují PIR
( určitě jsi se s tím již setkal)!! Tato čidla nic nevyzařují!!, ale
registrují záření ( tepelné) které vydává pohybující předmět. Tyto
čidla vykazují dost falešných poplachů nebo naopak selhávek. Takovéto
čidlo nemusí zaznamenat pohyb studeného předmětu, což ale někdy bývá
přednost.
Další princip je mikrovlnný ( lze se setkat u některých světel, která
mají čidlo zabudované). Tyto čidla vyzařují mikrovlnné záření na
kmitočtu cca 24 Ghz a registrují odraz od pohybujícího se předmětu.
Takovéto čidlo rozsvítí světlo na základě pohybu i přes přepážku, na
př. dveře.
Kvalitní čidla jsou tzv. duální čidla, která kombinují oba tyto
principy.
V praxi je ještě již dlouho rozšířený klasický optoelektrický
systém. To je systém který využívá registraci přerušení nějakého
optického paprsku. Zdroj záření – fotobuňka.To ale není prostorové !!
pohybové čidlo.
Takže jedině tyto poslední čidla pracují nějak se světelným zářením,
ale na ty jsi se asi neptal.
Předchozí příspěvek považuji jedině za upocenou snahu získat body.
0 Nominace Nahlásit |
Tohle je působení světla na polovodičové součásti. Významným objevem v době elektronek byly polovodiče. A na nich stavíme stále.-Dioda. Přechod NPN, PNP, diody, diaky, triaky, k využití nejen do jednoduchých obvodů, ale i k počítání. V tranzistoru je katodová destička. A na tu, když zasvítí světlo, mění hodnoty. Tak je to u všech polovodičů. Diody, tranzistory a integrované obvody jdou izolovány od světla aby bylo dosaženo popisovaných hodnot. Ovšem právě jejich citlivost na světlo dává příčinu ke vzniku dalších počítacích obvodů: Vršek tranzistoru se upiluje. Očistí se to, a svítí se na to normálním světlem. Měří se proudy kolektor – emitor, a další obvod přepíná, no všechno jsou to přepínače. Záleží jak rychle pracují. První součástky se myslím nazývaly fotonky. Dioda a tranzistor se považuje za aktivní součástku, pak za pasivní součástku se považuje rezistor, dříve odpor. Kondenzátor, cívka, transformátor. Osvětlený tranzistor je aktivní součástka. Měřením lze vyčíst odlišné hodnoty které se zpracují zesílením v jiných obvodech do spínacích obvodů, které pak snesou vyšší proudy k ovládání třeba relé nebo obvodu motoru, podle nápadu jak se komu hodí. ,,A jestli už jsou zase jiný vlny tak to je o mikrovlnném záření známé z padesátých let. Ony žádný vlny škodlivý nejsou. Jsou škodlivé jen tím, že řeknou běž do práce. Činnost světla v chodbě popisuje tady http://www.elektro-paloucek.cz/elektromaterial/pohybova-cidla/pohybove-cidlo-stropni-bile-zona-jq-37-w
Ale škodlivé to nijak není. Akorát se člověk mění myšlením, že ho i v buši v Africe sledují oka kamer, v Británii je skutečně půl miliardy pouličních kamer, lidé už nežijí, jsou to tažná zvířata. Veškerý vynález člověka se otočil proti člověku. Namísto aby součástka byla indikátorem ke stroji který potřebuje doplnit energii, stala se synonymem demokratického chudnutí. Dříve stála paní na vrátnici, hezky pozdravila a zapsala do knížky všechny přicházející. Měli navzájem vztahy, i při odchodu se znali a pozdravili. Pak přišlo zjednodušení prací: paní za bránou zmizela, v provozu kde se ručně počítaly součásti nebo vejce, postavili světelnou bránu přes kterou to sice běží bůhví kam, ale byla už namontovaná prevní čidla. Ono to Pozor není tak dávno! V padesátých letech byly ještě elektronky, a čekuj že ještě jsou. Asi na začátku 60. let byly první polovodiče, selenové usměrňovače a vznikly vysoce čisté výzkumné laboratoře hochu kde už lidé počítali množství „nečistoty“ v germaniu. A tak vyzkoušeli první germaniové polovodiče. Rozvojem jejich výroby vzniklo mnoho firem co zkoušely prorazit trh něčím novým. Rádiové přijímače se zmenšovaly. To byla doba magnetofonů. Germaniové tranzistory měly vysoký koeficient šumu, proto se také pracovalo na frekvenčních filtrech a na řízené dynamice, ze kterých asi vznikl známý Dolby. Pak se přišlo na to. že když se znečistí cizí molekulou křemík, vznikne taky polovodič. Tohle mělo za následek opuštění germánia a křemíkové polovodiče umožňovaly pracovat s vysokofrekvenčními signály; přístroje tak byly rázem rychlejší. Integrované obvody, to je samostatná kapitola kterou stojí za to sledovat. Minulý týden tady byla otázka, kolik součástek, jo – kolik tranzistorů obsahuje jeden IO. Šílené. Největší rozvoj IO je od osmdesátých let, česká Tesla na požadavky průmyslu odpovídala dobře. U nás se vyrábělo polovodičů staticíce, miliony. I první zelené LED, jo, ty taky se vyráběly v čechách. Vyráběly se komplementární součásti, byly elektronky které se po přepájení v patici daly použít jako jiné elektronky. V této době byly první barevné televizory. Takže když dnes novátoři nabízejí něco extra aby to bylo ve 3D, pokrok pokračuje, – tyto vynálezy člověku neškodí. Ale ani nepomáhají. V době, kdy lidé vymysleli motor který se rozbíhá párou, jo, tak oprávněně se bouřili proti ďábelským strojům které jim vezmou práci a tudíž i peníze. No a měli pravdu. Vezměme si třeba dnes už ne budoucí rok, ale ten kolem 2011–12, lidstvo má většinu experimentů za sebou. Má za sebou prd. Kde je výzkum elementárních částic? Máme takové množství doplňků závislých na elektrické energii kterou jako češi vyrábíme a nadbytek prodáváme. Ale všimněme si, že jsme více závislí na řízení vyšších šéfů, hlupců a tupců. Ti a ony nás nutí abychom se učili rychleji, rychleji pracovali, méně vydělávali, více dlužili. Elektrotechnika sice něco přinesla, hodně polopozitivního, nicméně máme na uších reproduktory a nebo sluchátka. Reproduktory, to je český rozhlas za který musí každý platit. Daň ze sluchu. Počítač na komunikaci. V průmyslu na Tuřance v Brně používají takové počítače, které umí počítat výkon člověka za vteřinu. To je úctyhodný počítač, oceníme ho jen tehdy když ho porovnáme se svou domácí edicí XP. Lidé by mohli využívat blaha že se nemusí chodit tak brzy ráno do práce. Naopak. Stali se mašinami které řídí hodiny a počítače. Vyvaruj se zbytečných kroků sem a žij. Právě tyto věci člověku škodí. Zrovínka některým lidem dřív vejdeš do jejich žaludku.
Zdroj: http://media.novinky.cz/794/307945-original1-aocfd.jpg
4Kdo udělil odpovědi palec? Kric.ouwner, flodur, Bičiště, anonym
před 4671 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
V běžných – jevných svítidlech i alarmech se používá pouze PIR.
Dokonce se před tím při pomalých pohybech nechá neregistrovaně projít.
Lepší mají navíc MW.
Jinak už si to moc nepamatuju, ale mám pocit, že v dřívější době se
třeba na to otevírání dveří používal ULTRAZVUKOVÝ odrazový detektor, a
ten měl dost dobrou citlivost.
Tak to je tedy dílo. Při čtení příspěvku zaslaného uživatelem czechrapsind jsem chvílemi tápal, je-li jeho autorem Felix Holzmann nebo Ivan Mládek či Pitkin. Nakonec soudím, že odpovídá intelektuálnímu náboji výtvorů Milouše J. Bezduchý blábol postrádající jakoukoli souvislost s dotazem.
popíjel jsem víno a nudil se. Vzpomínal jsem na amatérské pokusy podle starých návodů. O nových principech čidel jsem opravdu nevěděl, asi málo čtu.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |