Na toto žádný zákon není, ale stejně, jak byste se zachovali vy?

Nedávno jsme tu rozebírali morálku, tu někdo prostě má a někomu chybí. Váš příběh je opravdu velmi smutný, je škoda, že dnešní právo je především o penězích, můžete-li si dovolit drahého právníka, máte téměř vyhráno, bohužel šrámy na duši nám ani sebelepší doktor nevyléčí s těmi se musíme naučit žít. Pokuste se nadechnout, narovnat záda a postavit se osudu, pokuste se najít partnerku, která Vás podpoří a z kterou třeba najdete nový smysl života. O své dítě nepřestávejte bojovat, uvidíte,budete sinější,zocele­nější, když už jste to obrovské zlo vůbec přežil a kdo ví jak se život ještě zašmodrchá, třeba se k malému dostanete úplně jinou cestou.
Připadám Vám přechytralá? Už třetí rok bujuji za svěření mladšího syna do péče, při rozvodu nám děti rozdělila ženská – soudkyně, dodnes nechápu jak to matka matce může udělat. Nehodlá to měnit, už asi po šesté podávám návrh na předběžné opatření, mrcha co je s bývalým ho deptá, když táta není doma, ale nikoho to nezajímá. Bojuju dál nevzdám to dokud kluka nedostanu i kdybych měla jít před mezinárodní soud, bohužel všechno má svůj postup.Mám už druhého právníka a jsme zase o kousek dál, paní soudkyni jsme dokázali podjatost a jdeme ke krajskému soudu.Naučila jsem se trpělivosti.
Vám přeju hodně štěstí a lásky do dalšího života.Buďte hodně silný, nějak to dopadne.