Název skladby a případně i autora?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nevím, zda jsem dobře otázku pochopila.

Ale seznámila jsem se s teorií strun a dočetla se, že by mohlo jít o NASA Voyager Nahrávky – Symfonie z planet – To je složené výhradně ze zvuků sluncí, planet a jiných vesmirných objektů. Např. takový Mars vydavá určitý tón, a tak je to se vším. A podobně jako u ptaků, kteří cvrlikají přes sebe, to nezní všechno dohromady nikdy falešně. Ta album je velmi podobné zejména skladbám Peta Namloka a jiným intepretům toho, co nazývam floating ambient. Neobsahuje žádné beaty, pouze tóny a plochy. Ideální na meditaci,

Nadpis:Ještě k teorii strun

http://www.as­tragal.cz/clan­ky/tematicke-clanky/transformace-a-zvysovani-vibraci/vicedi­menzionalni-vesmiry--teorie-superstrun-a-dalsi/prostor_-cas-a-galaxie

http://transla­te.google.cz/tran­slate?hl=cs&sl=­en&u=http://at­heistmovies.blog­spot.com/2010/02­/nasa-voyager-recordings-symphonies-of.html&prev=/searc
Symfonice z planet – neupravený anglický překlad
5 objemy nahrávek jsou vytvořeny z originálních nahrávek Voyager s využitím nástrojů na sondy překládat vibrace pocházejí z různých zdrojů, jako jsou planetární magnetosféry, rádiových vln odrážet planety, meziplanetární magnetické pole.
Doplňuji:
Kniha: ELEGANTNÍ VESMÍR (B.Green)
Bestseller, který umožní čtenářům nahlédnout na vesmír novýma očima.

Kniha pojednává o jedné z nejambicióz­nějších teorií, teorii superstrun. Tato teorie strun je klíčem k jednotné teorii pole, jež Einsteinovi unikala víc než třicet let. Věda konečně překonala nevraživost mezi zákony velkého – obecnou teorií relativity – a zákony malého – kvantovou mechanikou.

Teorie strun obratně sjednocuje tyto pilíře moderní fyziky do jediného harmonického celku na základě tvrzení, že všechny úžasné události ve vesmíru jsou projevem chvění jediného objektu – mikroskopicky tenkých smyček energie existujících v srdci hmoty.

http://www.mu­josud.cz/clan­ky/oblibene-knihy/kniha--elegantni-vesmir--b.green-.html

Hudba byla odpradávna zdrojem rozličných metafor pro lidi přemýslející o otázkách kosmického rozměru. Od starověké pythagorejské „hudby sfér“ az k „harmoniím přírody“, které vědcům slouzily jako vodítko ve výzkumu, jsme kolektivně hledali píseň přírody v nězných toulkách kosmických těles i v buřičském hřímání subatomárních částic. S nástupem teorie superstrun se takové metafory staly překvapivě reálnými, neboť podle ní je mikroskopická krajina zalita drobnými strunami, jejichz vibrační vzorky hrají jako velký orchestr symfonii rozvíjejícího se kosmu. Dech změny podle teorie superstrun vane aiolským vesmírem. (Aiolos byl řecký bůh větrů, podle něhoz se „aiolským“ nazývá cokoli, co zní jako zvuk větru.)

http://www.scri­tube.com/limba/ce­ha-slovaca/Nic-ne-hudba-superstrunov-slab51203144.php

Upravil/a: annas

To bude nějaký kvapík.