Není láska mezi mužem a ženou jen iluzí?

U každého je to jinak.
Sourozenec – druhorozený někdy závidí prvorozenému, jindy je to naopak.
Otec projevuje přízeň dceři, matka synovi. Vždy to není ideální a harmonické.
–
Muž a žena – někdy je pravda, že se manželství uzavírá z rozumu, jindy z lásky či pouhé zamilovanosti. Často se to pozná podle toho, že city je snadnější předstírat než je opravdově projevovat,

Z toho plkyne, že někdy je láska mezi partnery zklamáním, tedy iluzí. .

„Láska nezná pýchu, nezná závist, ani pomstu, ani nepřejícnost.
Láska znamená dávat a brát ve správném okamžiku.“
Více zde: http://www.mo­jiandele.cz/o-lasce/aforismy-lasky-gabriel/

Už jsem zde někde vkládala starou indickou moudrost! Přirozeným základem lásky je náklonnost k druhému pohlaví.
„
Z náklonnosti duše se rodí přátelství, z náklonnosti rozumu úcta, z náklonnosti těla vzniká žádostivost. Spojením těchto tří žádostivostí vzniká láska.“

Upravil/a: annas

Žádná není iluzí, leda by si někdo něco namlouval. Ale každá může podlehnout desiluzi, včetně té rodinné. Láska není krmená jen city, ale i opětováním a především skutky.

Upravil/a: Kepler

Nikoho v rámci sourozeneckého vztahu člověk milovat nemusí.Podívejte se do soudních síní jaké jsou někdy vztahy mezi sourozenci.
Láska mezi mužem a ženou bývá někdy tak opravdová,že když jeden z nich odejde na věčnost,druhý jde brzy za ním.Vše je ovšem individuální a nelze paušalizovat.

Neni, ale to si musí každý srovnat v hlavě sám.

To je zajímavá myšlenka, ano myslím že máte do značné míry pravdu. Zamilovanost mezi mužem a ženou je často právě to pomatení smyslů v době kdy jeden druhého poznává a vlastně přikládá větší váhu své představě protějšku než tomu jaký skutečně je. Jakmile jej/ji pozná zcela často se stává že ta prvotní iluze mizí a s ní i to co si někteří myslí že v podstatě je zamilovanost – příjemná iluze, snová představa, která se velmi pravděpodobně nenaplní zcela.

Pak je ovšem otázkou v co takový vztah může přerůst, jsem si jistý že existují vzácně páry které si natolik rozumí že nepotřebují tuto iluzi a umí spolu vycházet a zpříjemňovat si život i bez ní, takových ale bude zřejmě jen vzácná menšina …

Hlavně na to nelze rezignovat, není možné stavět se ke vztahu tak, že do něj nemusíte nic vkládat a vztah se do snové podoby rozvine sám. To by byla ještě bláhovější iluze.

Upravil/a: anonym

Chceš mně tvrdit, že žiji 52 let s iluzí. Bylo by dobré se postavit oběma nohama na zem a nečekat od života to, co nikdy nedostaneš. S iluzí určitě nežiji. Jsem realista.

Upravil/a: mosoj

Tak v prvé řadě chlap, žijící se ženskou, není sám sebou!!!
To ani třeba mosoj ve svý odpovědi nemůže vědět, kým by byl, kdyby se před 52lety neoženil.

Zdroj: Praxe

Není. Všichni víme koho a jak milovat, ale jen málokdo ví, jak zůstat v trvalé lásce s jedním člověkem. 🙂

Přečti si od Shopenhauera Metafyziku Lásky. Tam on vysvětluje, že láska je vlastně jen vedlejší účinek našeho rozmnožovacího pudu – aby rozmnožovací schopnosti byli co nejprospěšňější pro lidstvo jako takové. Proto můžeme k někomu, který je náš naprostý opak cítit jistou přitažlivost, proto existuje atraktivita, která úzce souvisí se zdravím jedince (opravdová atraktivita, né kostry na molu). Také proto se atraktivita může vytratit po delší době vztahu, a ti co mají štěstí tak už spíše milují svého manžela/manželku ze zvyku a přátelství, et cetera. Takže ano, láska je jen iluze vytvořena evolucí pro lepší rozmnožovací um lidstva.

Skutečná láska je v rodině.Můžeme v jednu chvíli milovat i toho,koho vidíme prvně.Přesněji toho,kdo nám například zachrání život při zranění,nebo když se nám udělá zle.Láska mezi ženou a mužem neexistuje.Je to jen výborně namixovany koktejl chemikálií a dokonalá práce půdu.Pokud by se skutečně bez lásky nedalo žít,nemohl by existovat subjekt tipů asexual

Není.