Jak se to vezme, moc se to nepoužívá, protože foton má nulovou klidovou hmotu.
Nicméně fotonu můžeš přiřadit smysluplnou velikost odpovídající jeho vlnové délce. Jako vlny na vodě, dostatečně malých objektů si nevšímají. Vlnová délka je zároveň oblast, kterou „má foton pod kontrolou“ (viz Fermatův princip).
Ale protože foton má nulovou klidovou hmotu, musí se pohybovat rychlostí světla a vlnová délka závisí na energii. Pro hypotetický „stojící foton“ by jeho velikost byla nulová.
Foton viditelného světla by pak měl okolo 500 nanometrů (proto ho i malá překážka zastaví), ale třeba foton dlouhovlného rádiového vysílání by mohl mít několik desítek metrů (takže se může jako vlny ohybávat za roh velkých překážek a menších si ani nevšimne)…
To je všechno takové umělé. Nejsprávnější popis je pomocí pravděpodobností v kavntovce, jinak se dost těžko vysvětluje, jakto, že tu mluvim o jednom fotonu a přitom mluvim o vlně, která je „na víc místech najednou“.
0
před 4302 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |