Ochočení andulky

Myslím si, že korela je jakoby přítulnější, drbání může mít raději než andulka, ale záleží vždy na jedinci.
V každém případě to ale chce určitý čas a vzájemný vztah se musí vyvíjet díky tvé péči o zvíře. Podle mého názoru to půjde.

Našla jsem andulku pod stromem, byla úplně mokrá, pěkně vybarvená, byl to sameček, takže taky už odrostlý kousek, měl štěstí, že ho nechytla kočka, protože měl zkrácené letky, nemohl létat, tak jsem si ho vzala domů. Zvyknul si dobře, rozcapovala jsem ho, měl svoji houpačku, tu zbožňoval, přitáhla jsem kvůli němu domů velkou větev z třešně, tam měl tu houpačku, krmítko, všelijaký zvonečky a jiný blbosti, skákal po tom celý den, na noc si sám zalezl do klece, nechala jsem ho, vůbec jsem se ho nedotýkala, jen jsem na něj pořád mluvila, později si sednul i na prst, ale to až tak po měsíci, vůbec na něj nespěchej, nech ho, ať se rozkouká, musí mít jistotu, že mu nic nehrozí, pak mi seděl na rameni a šťoural mi náušnice, prostě si zvykl, ale ty nesmíš spěchat a pak tě bude mít rád.

Co to znamená ještě víc ochočit? žeby navařila a kolem baráku něco porobila?

Já měl několik druhů ptactva a můžu říct, že přílišné ochočení je víc na škodu než k užitku. Pak tě bude otravovat prakticky při čemkoli a nezbaviš se jí.

Andulka každopádně potřebuje společnost a nejde se jí nevěnovat. V novém prostředí si zvykne rychle. A hlavně dokud ji ještě nemáš a nevíš co to obnáší, nemůžeš ani uvažovat o nějaké převýchově, která by pro ni stejně byla stresující.