Od kdy do kdy je ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, podvečer, večer, noc?

To je jenom věc etikety: za „ráno“ se považuje doba, po kterou se podávají snídaně, tedy u nás, obvykle, do 10.00 am. Večer, zase, doba, po kterou se podávají večeře, tj. po 6.00 pm. Poledne je poledne, 12:00:00:00:00. 🙂 Odpoledne je mezi polednem a večerem, dopoledne mezi ránem a odpolednem.

Ještě by mě zajímalo, proč je to v sekci „právo a zákony“. Žádný právní předpis na žádné úrovni toto nestanovuje, jde čistě o společenský konsenzus a ještě závislý na společnosti, ve které je užíván a ta společnost může být i velmi uzká. Spíše by se to hodilo někam do sekce společenských věd.

… omyl, ne vše, ale stanovuje: například noční klid, práce v noci

Všimni si, že definuje pojmy „práce v noci“, „noční klid“.. nikoli den, noc, večer, podvečer…

Ten ale není definován pojmy jako je noc, den, ráno, poledne… a podobně, ale časem: Od 22:00 do 06:00 a podobně.

A je to právě proto, že slovní rozdělování dne je čistě společenská záležitost, jak jsem psal.

Zákoně o ochraně veřejného zdraví, kde je taxativně stanovena doba pro noční klid, tj. v čase od 22.00 hod do 6.00 hod.

Ustanovení § 78 odst. 1 písm. j) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále „ZP“) definuje noční práci jako práci konanou v noční době mezi 22. a 6. hodinou.

… a no jo, tak si vybral tudle, vybrat si sex, tak mu to smažou, kategorie zábava asi nejni vhodná, tak si vybral to co vybral …

No, a co je tedy součástí práva? Myslím, že krom zákonů, vyhlášek a dalších předpisů zde patří i etické normy, které nejsou v zákonech, ale také izvyklostní, obyčejové normy. Opravuji slovo myslím na nemyslím, ale je to zcela jistě tak.
Tak a teď můžete přemýšlet jak moc je umístění v této kategorii mimo mísu. Dle mého měla být umístěna jinde, nic méně ani umístění v této kategorii nevnímám jako problém.

Součástí práva je jen to, co je součástí právního systému: Ústava, ústavní zákon, zákon, nařízení vlády, vyhláška vlády, vyhláška ministerstva, vyhlášky dalšícvh úřadů, ČSN…

interní normativní instrukce, etické normy, zvyklostní, obyčejové..... a to je právě ono. Lpíne na hloupostech a přemýšlíme nad zbytečnými detaily a pak nemáme čas řešit věci podstatné.