Avatar uživatele
novaky

od kolika metrů nad mořem nehoří oheň?

to jest tak. U nás ve skladu s hořlavým materiálem je udržována hladina kyslíku max. 15 procent, a skutečně tu nic nehoří. „Prý“ ekvivalent 4000 metrů nad mořem. Ba shlédnul jsem vysokohorský dokument a ve čtyřech tisících si dělali čaj na ohni. Je pravda,že i vysoko v horách je normální, tedy dvacetiprocentní koncentrace kyslíku, jen ten vzduch je poněkud řidší. Ptám se tedy: Je taková výšina, která nedovolí zažehnout plamen?
Doplňuji:
v tom skladu se dá dýchat s obtížemi, ale bez přístrojů.
S těma raketama jděte do hedele. Ty si nesou palivo s sebou.
já se ptám na zkušenosti, byl někdo tak vysoko?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Zbynas, zzzzz, Juricaj před 3887 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
mosoj

Odpoveď byla označena jako užitečná

Tak jak to říkáš je to správně. Nyní jde o to jestli je ve skladě normální atmosférický tlak, pak by tam muselo být o 6 % více dusíku (86%) nebo jiných inertních plynů. Jestli je takováto směs dýchatelná nebo ne , nyní nevím. To víš určitě ty. Nebo by tam potom musel být podtlak.

1.HOŘENÍ je proces, kdy oxidace probíhá rychle – silně exotermicky, za vývoje světla a tepla. Nejčastějším oxidačním činidlem je vzdušný kyslík, kterého je 21% ve směsi s dalšími plynnými složkami vzduchu, existují ale i bezkyslíkaté oxidační prostředky jako např. chlor. Nejmenší potřebné množství kyslíku pro většinu hořlavých látek je 15% objemu kyslíku ve vzduchu. Tak jako uhasíná svíčka při 17,2% koncentraci kyslíku, začíná uhasínat i lidský život.

2. Ve 4000 m je 60 % kyslíku proti 100 procentům u mořské hladiny. Kde těmi 100% je míněno těch 21 % obsahu kyslíku. Tedy 60 % z 21% = 12,6 % což cca odpovídá tomu co píšeš.
viz. http://www.outdoor-activity.cz/clanek-vyskovy-ubytek-kysliku-horska-nemoc

Vysokohorská turistika používá vařiče na propan což není běžná hořlavá látka a na Everestu stejně nehoří.
Takže ve výšce 4 000 m je cca 13% kyslíku a i příslušně nižší parciální tlak kyslíku, což vadí ale hlavně lidskému organismu.

Létání proudových letadel bych do toho nepletl ty mají turbokompresory a rakety si okysličovadlo vezou sebou stejně tak jako palivo, nebo mají palivo kombinované.

Doplňuji:
Koukám , než jsem to sesmolil tak jsi to doplnil. Takže těch 6 % kyslíku je nahraženo jiným plynem, nebo je tam těch 85 % dusíku.

Na Everestu jsem nebyl ( nejsem bývalý primátor Prahy a ten tam lezl stejně s kyslíkem), ale četl jsem pěknou knihu o Everestu. Nad 7 000 m bez kyslíku, se už žije jenom z podstaty a vařič tam nehoří. Pokud se něco podělá snaží se horolezci bezpodmínečně slézt pod těch 7 000 m. Oni si pitnou vodu totiž vyrábí rozpuštěním sněhu a při horské nemoci je voda velmi důležitá.

Upravil/a: mosoj

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?novaky Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Lamalam

15% obsahu kyslíku a výškový ekvivalent 4000 m je nesmysl. To by všichni horolezci na Mont Blanku byli po smrti.I ve 4000 m je stejný obsah kyslíku ve vzduchu jako u moře, jenom jeho parciální tlak bude přiměřeně menší. Ještě ve výčce okolo 20 km létají vojenská letadla, bez kyslíku by jim proudové motory moc metáhly.
Doplňuji:
V tom skladu se pohybujete v kyslíkovém přístroji?

Upravil/a: Lamalam

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Dokud je tam aspoň ´nějaký´ kyslík, plamen zažehnout lze (rozhodně žádné hory na Zemi nedosahují takové výšky, aby to prostředí bylo 100% ´nehořlavé´).
Jen je otázka, co a jak v dané koncentraci kyslíku (resp. tlaku vzduchu) lze zapálit (hoří).
___
Možná někdo doplní i nějaké tabulky.

Doplňuji:
Questman: Raketový motor si okysličovadla (nemusí jít nutně o přímo kyslík) veze zásobu sebou (stejně, jako zásobu paliva).
___
Pokud ovšem zkoušeli ´vhodnost´ atmosféry pro oheň zapalovačem, dělali blbost – každý hořák je potřeba na bohatost směsi seřídit (podobně, jako motor)…
A jo – záleží i na teplotě ´jiskry´ – resp. zápalné teplotě dané látky za daných podmínek.
😉
Zbynas: Nepíšu nic o „ohni ve vesmíru“…
Ano – ve vakuu je oheň (pokud tak budeme nazývat proces oxidace) nemožný bez dodávání okysličovadla k hořlavině.

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Questman

Mowla
Záleží asi jak žhavá je jiskra, počítám, že v tom skladu to asi zkoušeli jen se zapalovačem a ten by možná na Mt.Everestu taky nefungoval ale jistý si nejsem.

novaky, tu výškovou hladinu bych hledal nejníže v exosféře ale i ve vesmíru hoří palivo raket, takže jako laik bych řekl, že plamen se dá zažehnout všude při dostatečné teplotě hořáku.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Zbynas

Nemám co dodat, souhlasím s Lamalamem.

Ale pro Mowla:
Oheň ve vesmíru je nesmysl. Oheň ke svému vzniku a průběhu potřebuje nějaké procento kyslíku, což ve vesmíru rozhodně není. A proč tam hoří motory raket? Protože tam kyslík jednoduše přidávají ze zásob :)
Doplňuji:
Oprava – napsal jsem ve vesmíru. To je blbost, protože vesmír zahrnuje i naši planetu :) Tak ve vakuu, jak napsal mowla.

Upravil/a: Zbynas

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Lamalam

mosoj – není pravda, že ve 4000 m je 60 % kyslíku proti 100 procentům u mořské hladiny, tj. 12,6%. Vzduch má stejné složení zhruba do výšky 20 km, pořád je v něm cca 21% kyslíku. Jak jsem napsala ve své odpovědi, je pouze nižší jeho parciální tlak, ale jeho podíl ve směsi plynů s názvem vzduch je 21%,

před 3887 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
anonym

Ještě jednou jsemsi přečetl tvůj dotaz – a uvědomil jsem si, že my, odpovídající, nejspíš ´tápeme´…
;-D
To vaše skladiště totiž – nejspíš, vůbec není podtlakové – ale je v něm upravena atmosféra – méně kyslíku, více nějakého jiného plynu (nabízí se vyšší koncentrace dusíku nebo třeba oxidu uhličitého)!!
A to je fyzikálně výrazně jiná situace!!
😉
Ovšem – pořád tam kyslík je – a tudíž je možné i hoření.
Jen je potřeba jinak seřídit ´hořák´!!
___
Ne, že bych tě chtěl k něčemu navádět – ale zkonzultuj s vaším bezpečnostním technikem použití něčeho takového – http://www.you­tube.com/watch?v=0E2JMw1­Nc1c – teplota jisker cca 3000°C zapálí i termit!
;-D

před 3887 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
mosoj

Není to tak že jsi si před chvilkou přečetl moji odpověď.
Fakt už je to okaté !!!

před 3887 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
anonym

Promiň -není…
Zrovna jsem chtěl napsat, že než jsem já napsal diskusní příspěvek, vložil jsi správnou odpověď ty…

BTW – neopisuju, nemám to zapotřebí…
Kdybych opisoval, těžko bych ti – po dopsání svého příspěvku, přidělil palec…
___
Samozřejmě – věřit můžeš čemu chceš.
😁

před 3887 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
anonym

Novaky – „já se ptám na zkušenosti, byl někdo tak vysoko?“ – pokud nemyslíš kosmonauty, pak nikdo z lidí se nedostane tak vysoko nad povrch Země, aby v atmosféře v dané výšce nebylo možné hoření!!!
Jde jen o volbu vhodné hořlaviny a vhodného zapalovače.
___
Tys ty odpovědi nečetl???
😉

před 3887 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Lamalam

Questman – ten příklad s hořením raketového motoru ve vesmíru moc nesedí. Raketový motor si okysličovadlo (nemusí to nutně být kyslík) veze sebou.

před 3887 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek