to jest tak. U nás ve skladu s hořlavým materiálem je udržována
hladina kyslíku max. 15 procent, a skutečně tu nic nehoří. „Prý“
ekvivalent 4000 metrů nad mořem. Ba shlédnul jsem vysokohorský dokument a
ve čtyřech tisících si dělali čaj na ohni. Je pravda,že i vysoko
v horách je normální, tedy dvacetiprocentní koncentrace kyslíku, jen ten
vzduch je poněkud řidší. Ptám se tedy: Je taková výšina, která
nedovolí zažehnout plamen?
Doplňuji:
v tom skladu se dá dýchat s obtížemi, ale bez přístrojů.
S těma raketama jděte do hedele. Ty si nesou palivo s sebou.
já se ptám na zkušenosti, byl někdo tak vysoko?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Zbynas, zzzzz, Juricaj před 3887 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Tak jak to říkáš je to správně. Nyní jde o to jestli je ve skladě normální atmosférický tlak, pak by tam muselo být o 6 % více dusíku (86%) nebo jiných inertních plynů. Jestli je takováto směs dýchatelná nebo ne , nyní nevím. To víš určitě ty. Nebo by tam potom musel být podtlak.
1.HOŘENÍ je proces, kdy oxidace probíhá rychle – silně exotermicky, za vývoje světla a tepla. Nejčastějším oxidačním činidlem je vzdušný kyslík, kterého je 21% ve směsi s dalšími plynnými složkami vzduchu, existují ale i bezkyslíkaté oxidační prostředky jako např. chlor. Nejmenší potřebné množství kyslíku pro většinu hořlavých látek je 15% objemu kyslíku ve vzduchu. Tak jako uhasíná svíčka při 17,2% koncentraci kyslíku, začíná uhasínat i lidský život.
2. Ve 4000 m je 60 % kyslíku proti 100 procentům u mořské hladiny.
Kde těmi 100% je míněno těch 21 % obsahu kyslíku. Tedy 60 % z 21% =
12,6 % což cca odpovídá tomu co píšeš.
viz. http://www.outdoor-activity.cz/clanek-vyskovy-ubytek-kysliku-horska-nemoc
Vysokohorská turistika používá vařiče na propan což není běžná
hořlavá látka a na Everestu stejně nehoří.
Takže ve výšce 4 000 m je cca 13% kyslíku a i příslušně nižší
parciální tlak kyslíku, což vadí ale hlavně lidskému organismu.
Létání proudových letadel bych do toho nepletl ty mají turbokompresory a rakety si okysličovadlo vezou sebou stejně tak jako palivo, nebo mají palivo kombinované.
Doplňuji:
Koukám , než jsem to sesmolil tak jsi to doplnil. Takže těch 6 % kyslíku
je nahraženo jiným plynem, nebo je tam těch 85 % dusíku.
Na Everestu jsem nebyl ( nejsem bývalý primátor Prahy a ten tam lezl stejně s kyslíkem), ale četl jsem pěknou knihu o Everestu. Nad 7 000 m bez kyslíku, se už žije jenom z podstaty a vařič tam nehoří. Pokud se něco podělá snaží se horolezci bezpodmínečně slézt pod těch 7 000 m. Oni si pitnou vodu totiž vyrábí rozpuštěním sněhu a při horské nemoci je voda velmi důležitá.
Upravil/a: mosoj
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?novaky Nahlásit |
15% obsahu kyslíku a výškový ekvivalent 4000 m je nesmysl. To by
všichni horolezci na Mont Blanku byli po smrti.I ve 4000 m je stejný obsah
kyslíku ve vzduchu jako u moře, jenom jeho parciální tlak bude
přiměřeně menší. Ještě ve výčce okolo 20 km létají vojenská
letadla, bez kyslíku by jim proudové motory moc metáhly.
Doplňuji:
V tom skladu se pohybujete v kyslíkovém přístroji?
Upravil/a: Lamalam
0 Nominace Nahlásit |
Dokud je tam aspoň ´nějaký´ kyslík, plamen zažehnout lze (rozhodně
žádné hory na Zemi nedosahují takové výšky, aby to prostředí bylo 100%
´nehořlavé´).
Jen je otázka, co a jak v dané koncentraci kyslíku (resp. tlaku vzduchu) lze
zapálit (hoří).
___
Možná někdo doplní i nějaké tabulky.
Doplňuji:
Questman: Raketový motor si okysličovadla (nemusí jít nutně o přímo
kyslík) veze zásobu sebou (stejně, jako zásobu paliva).
___
Pokud ovšem zkoušeli ´vhodnost´ atmosféry pro oheň zapalovačem, dělali
blbost – každý hořák je potřeba na bohatost směsi seřídit (podobně,
jako motor)…
A jo – záleží i na teplotě ´jiskry´ – resp. zápalné teplotě
dané látky za daných podmínek.
😉
Zbynas: Nepíšu nic o „ohni ve vesmíru“…
Ano – ve vakuu je oheň (pokud tak budeme nazývat proces oxidace) nemožný
bez dodávání okysličovadla k hořlavině.
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Mowla
Záleží asi jak žhavá je jiskra, počítám, že v tom skladu to asi
zkoušeli jen se zapalovačem a ten by možná na Mt.Everestu taky nefungoval
ale jistý si nejsem.
novaky, tu výškovou hladinu bych hledal nejníže v exosféře ale i ve vesmíru hoří palivo raket, takže jako laik bych řekl, že plamen se dá zažehnout všude při dostatečné teplotě hořáku.
0
před 3887 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nemám co dodat, souhlasím s Lamalamem.
Ale pro Mowla:
Oheň ve vesmíru je nesmysl. Oheň ke svému vzniku a průběhu potřebuje
nějaké procento kyslíku, což ve vesmíru rozhodně není. A proč tam
hoří motory raket? Protože tam kyslík jednoduše přidávají ze zásob
:)
Doplňuji:
Oprava – napsal jsem ve vesmíru. To je blbost, protože vesmír zahrnuje
i naši planetu :) Tak ve vakuu, jak napsal mowla.
Upravil/a: Zbynas
0
před 3887 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
mosoj – není pravda, že ve 4000 m je 60 % kyslíku proti 100 procentům u mořské hladiny, tj. 12,6%. Vzduch má stejné složení zhruba do výšky 20 km, pořád je v něm cca 21% kyslíku. Jak jsem napsala ve své odpovědi, je pouze nižší jeho parciální tlak, ale jeho podíl ve směsi plynů s názvem vzduch je 21%,
Ještě jednou jsemsi přečetl tvůj dotaz – a uvědomil jsem si, že my,
odpovídající, nejspíš ´tápeme´…
;-D
To vaše skladiště totiž – nejspíš, vůbec není podtlakové – ale je
v něm upravena atmosféra – méně kyslíku, více nějakého jiného plynu
(nabízí se vyšší koncentrace dusíku nebo třeba oxidu uhličitého)!!
A to je fyzikálně výrazně jiná situace!!
😉
Ovšem – pořád tam kyslík je – a tudíž je možné i hoření.
Jen je potřeba jinak seřídit ´hořák´!!
___
Ne, že bych tě chtěl k něčemu navádět – ale zkonzultuj s vaším
bezpečnostním technikem použití něčeho takového – http://www.youtube.com/watch?v=0E2JMw1Nc1c – teplota
jisker cca 3000°C zapálí i termit!
;-D
Promiň -není…
Zrovna jsem chtěl napsat, že než jsem já napsal diskusní příspěvek,
vložil jsi správnou odpověď ty…
…
BTW – neopisuju, nemám to zapotřebí…
Kdybych opisoval, těžko bych ti – po dopsání svého příspěvku,
přidělil palec…
___
Samozřejmě – věřit můžeš čemu chceš.
😁
Novaky – „já se ptám na zkušenosti, byl někdo tak vysoko?“ –
pokud nemyslíš kosmonauty, pak nikdo z lidí se nedostane tak vysoko nad
povrch Země, aby v atmosféře v dané výšce nebylo možné hoření!!!
Jde jen o volbu vhodné hořlaviny a vhodného zapalovače.
___
Tys ty odpovědi nečetl???
😉
Questman – ten příklad s hořením raketového motoru ve vesmíru moc nesedí. Raketový motor si okysličovadlo (nemusí to nutně být kyslík) veze sebou.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |