Ano, co je psané, to je dané. Takhle se o myšlenkách autora dozví mnohem víc lidí. Ani Hitler, Marx nebo Einstein se nespoléhal jen na mluvené slovo. A pak – rétoriku zvládají jen nadané osobnosti. Co ti chudáci, co mluveným slovem příliš neoslňují a jejich literární díla jsou klenoty?

Upravil/a: Kepler

Ano je to přesně tak. Jen mám obavy z toho, že poslední dobou hodně ubývá lidí kteří umí dobře číst, nejen v písmu, ale i ve své duši a kteří dokáží plně pochopit čtené.
1. Ano je celá řada takových slov a díky „poangličťování“ a touze stát se světovými jich a můj vkus přibývá také hodně.

2.Ano i taková se najdou. Někdy však i takové slovo, aniž by bylo v nějaké větě toho dovede na správném místě hodně říct.
3. Myslím, že to se stává velmi často a pokud to neni pouze samotný plevel, tak je alespoň hojně zapleveleno. Neni tak snadné hodně toho přečíst a vše si uchovat tak, jak bylo původně myšleno.

Neplatí to obecně – např. taková dobře napsaná User's Guide může být MNOHEM lepší, než „zasvěcený výklad“ typu: >>>

„To musíš zmáčkout tamto a až pak naběhne… éééé… no tentononc, tak vyber to… éééé, no tamto, takový TO!“ :D :D :D

K dobrému čtení knihy NENÍ podle mne třeba umět „číst v duši“, nicméně pokud někdo zvládá OBOJE DOBŘE, je to nesporně výhoda.

ad 1 – No jo, je to takový filologický ekvivalent mnohem zajímavějšího fyzikálního faktu SOUČASNÉ existence vlnově-korpuskuární podstaty hmoty/energie. :)

ad 2 – Nejen bezdomovci, některá jsou vzápětí po vyřčení sirotci a kdoví jestli ne rovnou pohrobci! ;) :D :D

ad 3 – Pak to bude nejspíš někdo jako já – také jsem poslouchal a VĚŘIL (DPC!!!) krásným slovům – a teď se nestačím divit! ;) .D :D :D :D :D :D :D

Mnoho ľudí číta slová, ale nevidia myšlienku. Možno im chýba „hudba slova“, ktorú počuť, ale v písme nevidieť. Nestačí len rozumieť svojej vlastnej duši, ale aj duši hrdinov knihy. Pri čítaní knihy treba rozmýšľať, čo chcel autor povedať. Treba sa viesť dialog svojho myslenia, citu, cez hrdinov knihy s myslením autora. Ale keď myslenie tak strašne bolí, o čo je ľahšie, keď len počúvame, alebo pozeráme lacné (finančne drahé) akčné príbehy, rôzne sladké novely vo videomédiách (TV, kino) necháme sa unášať dejom, alebo hráme akčné hry v počítači a nerozmýšľame.
A čo je strašnejšie, hovorené slovo pripomína splašený vietor. Je tu a už zase nie. Ale k napísanému sa môžme vrátiť, nemožno ho len tak „prepočuť“.
1,2 – ano, pre ľudí, ktorí im nechcú rozumieť. Tí si myslia, že cudzie rozumy im netreba.
3 – Stáva sa často, že mnohí si myslia jedno a druhí iné. Tí druhí, čo nechcú počuť iného, než seba.

Poznámka, moje slová sú tu písané, nie hovorené, než odídete, rozmýšľajte…

Upravil/a: led

V mnoha dobrých textech zpěváka P.Spáleného se v jednom píše: Ten, kdo slova lživá, sladkým hlasem zpívá, ten na svědomí mívá, lásku a jiný zločiny.

Psané slovo a slovo je dosti rozdíl. Např, psané Slovo Boží je rozhodně plnohodnotné slovu vyřčenému, a navíc se mu ne nadarmo říká živé slovo což jistě potvrdí miliardy lidí na celém světě. To je ale vyjímka, jinak douhlasím. Proto vznikli u různé smajlíky a takové věci, protože oproti mluvenému slovu písmem neumíme předat tón nebo emoci což je hlasem možné.

Upravil/a: Elaela