Pokud nemůže být nic rychlejší než světlo, jakou rychlostí se vůči sobě navzájem pohybují paprsky…

Odpoveď byla označena jako užitečná

V žádném případě není, protože je to ve sporu s druhým postulátem speciální teorie relativity -
„Rychlost světla je ve všech inerciálních vztažných soustavách stejná.“

Vyšleme světelný paprsek s rychlostí c ve dvou IVS. Druhá IVS se vůči první IVS pohybuje směrem doleva rychlostí v = c. Nechť platí druhý postulát STR, potom paprsek se vůči druhé IVS pohybuje rovněž doleva a rovněž rychlostí u' = c. Jakou rychlostí se pohybuje paprsek vůči první IVS? Mohu tyto dvě rychlosti beztrestně euklidovsky sečíst?

u = u' + v = 2c.

Ale to je přeci ve sporu s druhým postulátem STR. Proto s využitím Lorentzovské transformace použiji odvozený vztah pro skládání relativistických rychlostí.

u = (u' + v)/(1 + (u' krát v)/c²) = (2c)/(1+ c²/c²) = 2c/2 = c.

Paprsek se tedy vůči oběma IVS pohybuje stejnou rychlostí c a platnost 2. postulátu STR nezůstává porušena.
Doplňuji:
A ještě bych rád upozornil, že kvantová mechanika NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO se speciální teorií relativity. Základní kvantová mechanika vznikala v době, kdy ještě STR nebyla všeobecně přijímaná a nezahrnovala v sobě relativistické efekty. Ty zahrnul do kvantové mechaniky až Paul Dirac a z této relativistické kvantové mechaniky se vyvinula kvantové teorie pole, jejíž součástí je kvantová elektrodynamika, která se zabývá světlem a jeho vlastnostmi mj.

Upravil/a: Skeptik

Já bych na to šel jinak : když se na ZEMI od stejného bodu pustí tak jak píše David dvě auta jedoucí např: 100 km/h jejich rychlosti se nebudou sčítat,ale budou se od sebe vzdalovat konstantní rychlostí a to každý automobil 100 km/h od toho druhého.
Jakmile ovšem obletí /objedou Zemi / střetová rychlost se násobí takže v momentě střetu tam vznikne působící síla 100 + 100 km/h = 200Km/h
Doplňuji:
Pro Wanga,myslím,že rozumím o co ti jde mě nejde o bod,mě šlo pouze o přiblížení daného fyzikálního úkazu pro ty co vůbec neví o čem je řeč a přesto zasvědceně odpovídají jako by to byl jejich každodenní chléb.

Upravil/a: mirlin

Mirline, možná, že tady na odpovědích dostaneš nejvíc palců, ale srovnávat fyziku makrosvěta (příklad s autama) a zákony kvantový fyziky (rychlost vlnění), je docela silný kafe i na mě. Porovnáváš neporovnatelný.

K otázce. Nepude o 2×rychlost světla.
Doplňuji:
S >odpomass< souhlasím se začátkem po poslední závorku.

Upravil/a: Wang

Vůči vztažné soustavě (předpokládám, že jsou obě „částice=vlnění“ v jedné soustavě – nejlépe ve vakuu) se bude každá/-é z nich pohybovat až rychlostí světla. Z bodu startu se každá „částice=vlnění“ bude vzdalovat až rychlostí světla. Aby „částice=vlnění“ dosáhla násobků rychlosti světla, musel byste jim pomoci (např. elektrickým, magnetickým či jiným polem), nestačí když je jen pošlete každou jiným směrem. Nepíšete nic o energii, náboji ani frekvenci, kterou „částice=vlnění“ májí, takže by Vám to možná mohlo stačit takhle obecně.

Jinak je to otázka jak šitá na pana E. Schrödingera…
Tady je na něho kontakt:
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Er­win_Schr%C3%B6din­ger

Řekla bych, pokud už se z neznámého důvodu rozhodneš ty rychlosti sečíst (nechápu, k čemu ti to je), že je to opravdu dvojnásobek rychlosti světla.

Asi ano, ale i tak si nedokážu představit něco tak rychlého a jeho využití…