Přetížený a beztížný stav?

Na každé těleso na povrchu Země působí vedle gravitační síly ještě odstředivá síla. Ta je největší na rovníku, protože je zde největší vzdálenost od osy otáčení. Naopak, nulová je odstředivá síla na pólech, poněvadž jimi osa otáčení prochází. Na rovníku má odstředivá síla opačný směr než síla gravitační a tělesa zde padají s menším zrychlením. Naopak, na pólech je zrychlení volného pádu největší. Zrychlení volného pádu nazýváme tíhové zrychlení, jeho velikost závisí na zeměpisné šířce. Uvedená hodnota g = 9,81 m.s-2 odpovídá naší zeměpisné šířce.

Přetížení a beztížný stav
Při dosažení oběžné dráhy kolem Země, působí na člověka v kosmické lodi vedle gravitační síly stejně velká síla odstředivá, která má opačný směr. Obě síly se navzájem vyrovnají a nastává beztížný stav.
Člověk snáší dobře libovolnou rychlost, ale nesnáší libovolné zrychlení, které se projevuje nejen při startu rakety, ale i např. při návratu raketoplánu na zemský povrch. Přetížení se obvykle vyjadřuje v násobcích normálního tíhového zrychlení g (G), např. 2 G.

Pretizeny je stav, kdy je neco priliz necim zatizeno (vahou, praci apod.)

Beztizny stav, je stav kde neni zadna tíže. Stav beztize zazivaji kosmonauti ve vesmiru, kde nepusobi, nebo pusobi velmi mala gravitace. Cili se v prostoru vznaseji.

No a jeste pretizeny stav jako priklad, kdyz neco nemuzes zvednout, protoze je to tezke. Apod.

Jo, v ramci fyziky ti na to odpovedel kenyrts.