Prý kolem listopadu přidávají čerpací stanice do nafty nějaká aditiva, která zabraňují zamrznutí nafty. V dalších měsících nebo podle mrazu pak přidávají čím dál více aditiv, aby nafta vydržela ještě nižší teploty.
Dělají to čerpací stanice i u benzínu? Od kdy do kdy to tam přidávají? A přidávají to tam úplně všechny?
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Kepler, aliendrone před 1115 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Do benzínu se nepřidávají aditiva kvůli snížení teploty tuhnutí. Dívají se tam celoročně, a sice kvůli omezení tvorby karbonových úsad v motorovém prostoru (jeho čistotě) a zvýšení efektivity spalování benzínu.
4Kdo udělil odpovědi palec? cochee, Frogman, Pepa25, aliendrone
před 1115 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
V zásadě se přidávají aditiva do benolu, ale nikoliv za účelem snížení teploty tání (benzín mrzne pod 40°C, přesné číslo závisí na jeho jakosti/složení), tudíž to není nutné (jako u nafty). Aditiva se přidávají celoročně, ale mají dle reklamy mít vliv na „hladší průběh spalování“, potažmo životnost palivové soustavy.
No, za mě platí, že je fuk, jestli tankuješ „želví pavr“ (Shell V-power) nebo „Vervu si to“ (Verva 100 u Benziny), rozhodující je oktanové číslo. :)
0 Nominace Nahlásit |
Čerpací stanice nepřidávají je to již v dovozu od dodavatele, nafta
nezamrzne ale z rosolovatí.
Nafta zimní se dopravuje k čerpacím stanicím na podzim dle vývoje počasí
na př. u Benziny zimní nafta do –20 a Verva do –26 poté je ještě
v zásobě Artik do –32, záleží při nástupu mrazu kolik u čerpačky
zůstane v nádrži letní nafty. Benzina má propracovaný plán údržby
i kontroly což v různých areálech není ani to nikdo nekontroluje.
Podle mého odhadu je největší problém v naftě biozelený humus.
Na př. v síti Euro Oil je premiérová nafta bez humusu k vůli kvalitnímu
aditivu čistí ventily, vstřikovače i spalovací prostor
0 Nominace Nahlásit |
cochee>>> KDYSI to tak bývávalo, ještě v dobách karburátorů a mechanických přerušovačů a regulátorů předstihu, kdy zážehové motory měly často navíc mnohem menší kompresní poměr. Dnes je situace úplně jiná, předstih si nastavuje dle potřeby řídící jednotka, stejně jako bohatost směsi – vše ve spolupráci s čidly jako je Hallův snímač otáček či lambda sonda na výfuku atd. s ohledem na optimalizaci spalování (emise, výkon, spotřeba). Není třeba nic štelovat. Jediná vyjímka jsou hodně vytuněné motory (které mají předepsaný vysokooktanový benzín), tam pokud naliješ benol s nižším OČ poznáš úbytek výkonu.
To, že na víčkách/krytech tankovacího hrdla objevují nápisy s doporučeným OČ (např. 95 unleaded fuel only) je spíše hlavně o tom, aby řidiči připoměly, co se do toho leje (tedy BENZÍN, nikoliv nafta), jakkoliv zrovna toto označení znamená, že DOPORUČENÉ palivo je 95, motor/kompresní poměr je na ně primárně optimalizován a jede s ním dobře a hlavně LACINO (viz cena nizkooktanového benzínu jak píšeš).
Ovšem ZKUS místo 95 nalít něco lepšího – uvidíš, že především starší motory najednou „chytnou druhý dech“, mají klidnější projev, jdou lépe do otáček a vůbec se ti bude zdát, že „dneska to nějak dobře jede“. PROČ? To je otázka skoro na roztrhání Pokémonů!
V základu se to dá vysvětlit tím, že při vyšším OČ dochází později k zážehu (píst není „předčasně“ bržděn před dosažením horní úvrati při kompresním zdvihu). Jenže… tohle vysvětlení trochu hapruje právě s výše zmíněnou automatickou regulací předstihu (dle režimu motoru – akcelerace, volnoběh atd.) a to zejména s přihlédnutím k tomu, že tenhle jev FUNGUJE i u HODNĚ starých motorů. Zkus nalít 98OČ do starého Favorita a sím POCÍTÍŠ ten rozdíl v běhu motoru! Úplně první Favority měly sice elektronické tyristorové zapalování [s odstředivým podltlakovým regulátorem předstihu, tedy MECHANICKÝM!) a KARBURÁTOR a jezdily tuším na BA 91! Tam by se to dokonce mělo teoreticky projevit SNÍŽENÍM výkonu, jenže NE. Rozdíly ve spotřebě sice někdo registruje (já ne, až tak moc „na mililitry“ nehledím, každopádně jestli tam jsou, tak jsou bezvýznamné u malolitrážních motorů, řekněme tak do 2 litrů objemu), ovšem změny kvality chodu motoru si všimne skoro každý. :)
Další časté vysvětlení je, že starý motor máí více či méně nedokonalou kompresi (třeba lehce podpálené ventily, úsady na sedlech ventilů aj.), kdy pozdější zážeh „nedá tolik času“ úniku tlaku z válce a jsou i jiná vysvětlení. Co člověk, to názor, ale jak píši – je mi to fuk, hlavně že to funguje. Jestli máš nějaký takový motor, vyzkoušej a uvidíš sám. Venkoncem DNES je cenový rozdíl mezi 95kou a 98kou komický (s ohledem na celkovou „výtoč“ u pumpy a těch několik korun většina ráda oželí, ve prospěch toho, že to DOBŘE JEDE. :)
Alien, moc nesouhlasím s tím oktanovým číslem, tedy pokud jsem tu tvoji větu pochopil správně. Když má motor předepsán BA95, je zbytečné tam lít 98 nebo dokonce 100 oktanový, pokud ho tam neliješ furt a nemáš na to ten motor seštelován. Což jaksi postrádá ekonomickou logiku. Neseštelovaný motor na benzin s vyšším OČ jede úplně stejně, ba jsem u některých aut pozoroval mírně línější výkon (nevycucávám si to z prstu, jde o vlastní zkušenosti).