Proč je tak obtížné představit si pravděpodobnost jinou než 0 % a 100 %?

Pro mnoho lidí možná, ale naštěstí ne pro všechny.

Protože jak zpívá Jarek Nohovica v Milionáři: „bo co neni stopro to mě dycky smoli“ 😉 Jinak řečeno: lidem dost často vyhovuje černobílý svět. Je to pohodlnější.

Obtížné je to pro toho, kdo neví, co to pravděpodobnost je a chápe ji pouze intuitivně. Pokud si uvědomíme, že pravděpodobnost nějakého jevu je poměr počtu výskytu sledovaného jevu (jako výsledku nějakého pokusu) k celkovému počtu jevů, které mohou nastat (krát 100% – chceme-li to v %), nevidím v tom problém.

Nevím, osobně s obecnými (jinými než o a 100) pravděpodobnostmi nemám problém.

• Vír ve vaně/umyvadle – řídí se jinými pravidly. Coriolisovy jevy jsou v tomto měřítku naprosto zanedbatelné.
• Účinnost očkování není 100%. Pokud vím tak se pohybuje někde mezi 80 a 95%
• Elektřina a zvláště blesky: Klasická elektřina je docela zmáknutelná, ale takové okrajové jevy jako je blesk: Ten si zkrátka dělá „co chce“. V kursu je taková spousta proměnných a přitom i maličkost za jistých podmínek může změnit dráhu blesku, že mluvit o efektu motýlích křídel není od věci. („co chce“ – samozřejmě že blesk dělá to co mu káží přírodní zákony. Ale je tam tolik různých proměnných, že přesná dráha blesku je naším poznáním nepodchytitelná)