Proč je tak těžký se zbavit závislostí?

Právě proto, že jde o závislost. Kdyby bylo snadné přestat, nebyla by to závislost.

Protože je to závislost. :D ;) Řekl bych, že sám ten název je výstižný a vysvětlení máš i v jeho definici a s čím je spjatá: „Životní nutnost“, silná touha/potřeba, požitek, zvyk/zlozvyk, abstineční příznaky při nedostatku/nep­řítomnosti té věci. Člověk to potřebuje, i když si to třeba neuvědomuje, je na tom psychicky/fyzicky závislý – visí na tom, nezbytně to potřebuje, nebjede se bez toho – to je ta závislost.
Závislostí je víc druhů, tebou vyjmenované jsou hlavně látkové, kdy látky v nich obsažené způsobují jistý stav a ten závislost. Všechny závislosti jsou ale psychické (když opomineme ty, které skutečně potřebujeme k životu – jako vzduch, potrva, pití,…), pocity/stavy a látky, které to v těle vyvolává, třeba i ty automaty. Ta věc nebo aktivita zahrnuje něco, co nám dává nějaký požitek, stavy blízké euforie, či alespoň spokojenosti, domnělého pocitu štěstí. Člověk se k tomu nějak dostal, utekl k tomu (od něčeho, od reality, výměnou za něco), samo si ho to našlo, takových příčin je víc.

Poněvadž závislost má dva druhy: fysickou a psychickou.

Fysická závislost není až takový problém, na většinu látek, na kterých jsou lidé běžně fysicky závislí, tedy zejména alkohol a tabák, že, existuje podpůrná medikace, aby ty projevy fysické závislosti pacient ustál. Ne, že by to byla „Miluša papuša“, ono když, třeba, přestaneš kouřit, nemusíš několik dní spát, můžeš se potit, nemůžeš na velkou, nebo velmi nepravidelně, ale pokud nasadíš vhodnou náhradní nikotinovou therapii, tak to ty příznaky abstinence zmírní. Neodstraní, ale kde je vůle, je i cesta, takže s nimi dokážeš normálně fungovat.

Ale od psychické závislosti je cesta těžší. Jednak, psychicky závislý může být člověk prakticky na čemkoli. Potom, psychická závislost souvisí, velmi často, s kompensací něčeho. Dále, spousta lidí má určitou závislost i na tom rituálu: jde to illustrovat na příkladu, že třicet let, den jako den, v 5.51 a.m. vstane, uvaří si Kaffee a zapálí si u něho cigáro. Nebo dvacet let jde s chlapama / holkama večer na pivo / víno každý pátek.

Bývá to propletenec rituálů, zvyků, prostě ta věc je součástí tvého života, a jak jsi si jí, do života, pomalu zapojil, tak jí z toho života musíš, zase, pomalu odpojit. Ono se to nezdá, ale nějaká nikotinová žvýkačka, nebo pastilka, nebo spray, po ránu ten rituál zapálení a kouření cigarety u Kaffee prostě nenahradí. Stejně tak už nadále nebude možné, abys šel v pátek s chlapama na pivo, a ty se s tím musíš naučit žít.

Každá odpověď bude kusá, protože co člověk, to originál, v tomto opravdu. A je na to, prakticky, sám, okolí, rodina, odborníci, ti všichni mu mohou být nápomocni, ale za něj tu „dřinu“ neoddělají. 🙂