Ono je to poměrně složité,ale primární důvod je strach.....obava.

Důvodů,proč má člověk strach je téměř nekonečné množství…

Lhaní je náročné z hlediska momentového generování informací. Jestli k vám někdo přijde s tím, že po vás něco chce, ale vám se do toho nechce, ihned začínáte přemýšlet nad možností, jak z toho ven. Lež je stejně rychlá, jako blesk. Za tak krátkou dobu v řádech milisekund se lež zpracuje a vzápětí ji řekneme. Zajímavostí je, že první se vytvoří lež a až poté se rozhodujeme a přidáváme jí váhu. Dalo by se říci, že první lžeme a pak se teprve rozmýšlíme.

Další kategorií jsou vybájené lži. Často se jedná o chronické lhaní. Člověk má tendenci lhát, i když k tomu nemá pádný důvod. Lhář lže i o naprosto nepodstatných věcech, jako, že si ráno dal cigaretu, šel se psem. Jde často o obranný mechanismus, proti neúspěšnému období. Tito lidé nemají zajímavý život, neprožili toho moc, nemají o čem vyprávět, chtějí něčeho dosáhnout, chtějí si idealizovat svůj vlastní svět. Chorobné lhaní se postupně může zhoršovat. Jedinec postupem času svým lžím uvěří a intenzita lhaní stoupá. (Net)

Každý lže, prostě každý, je to v nás, i zvířata lžou, to by ses divil, jak moc lžou, simulují třeba bolest, dělají, že nás nevidí, dělají, že nás neslyší, to proto, protože vědí, že když zalžou, mají od nás pokoj. Některý člověk tomu druhému nemusí ani lhát, řekne pravdu, kterou nechceme slyšet a máme jeho odpověď za lež. Pokud chci mít snadnější život, musím občas zalhat, je to k mému prospěchu, mám pak snadnější život, to, co nechci, aby se dělo, se tím pádem nestane, protože jsem si to svojí lží tak zařídila. a čím pitomější člověk je, tím víc se mu musí lhát, protože on prostě pravdu pojmout nezvládne, je na to moc pitomý.Někdo raději zalže, protože neumí říct, neumí se chovat asertivně, …když se mě zeptáš, jestli půjdu na skleničku a mě se nechce, buďto ti asertivně odpovím „nezlob se, nechce se mi, takže nejdu“, nebo prostě zalžu, že mi není dobře, takže to necháme na jindy a budu mít klid, nechtělo se mi, tak jsem zalhala, asertivita je čestnější, ale je moc přímá, někdo ji neumí pojmout bez urážky, tak proto se lže,

Lež má krátké nohy!!!
Doplňuji:
Pia fraus (Zbžná lež)

Upravil/a: talka

Já tu opravdu nechci vypadat jako anděl se svatozáří a nechci, abyste si tu lidi o mně mysleli, že kecám, ale já nelžu. Byla jsem vychovávaná k tomu, že lhát s nemá a dodržuji to. Párkrát jsem sice v životě zkoušela lehce zalhat, ale jen pro svou sebeobranu, než úmyslně, ale skoro okamžitě se mi lež „vrátila“ a přišlo se na ní, protože jsem se prokecla a pak jsem byla za prolhaného blbce. U mě platí opravdu, že „lež má krátké nohy“, tak už to raději ani nezkouším.

Mnozí se tím úspěšně živí.

Myslím, že je hodně druhů lži. Lež ryze účelová, lež ze strachu, lež milosrdná. Jako amorální bych označil lež účelovou, kdy na základě té lži může lhář získat jistou výhodu. Ale morální závadnost lži ze strachu anebo lži milosrdné je sporná a opravdu záleží na individuálním případu. Myslím, že se nedá nelhat. Já osobně lžu, ale spíše z těch dvou zbývajících případů.

Na jednoduchou otázku je jednoduchá odpověď: NEDÁ! S člověkem, který by všude a za všech okolností říkal jen a jen pravdu, by se nedalo vůbec žít. Mohl bych uvést tisíc příkladů, ale nechci dlouho psát. Kdyby lež neměla svoje místo v životě, dávno by „vyhynula“. Snažit se jí ze života zcela odstranit by bylo stejně pošetilé, jako snažit se odlomit z tyčového magnetu pouze severní pól. A k odpovědi talky: Lež má sice krátké nohy, ale běhá stovku za 10s! Na to bacha.

Lidi lžou ze strachu :(
Nebo udělají něco špatného a bojí se že zklamali, a proto lžou

Někoho to zase baví a rád vidí, když se ostatní trápí

Lež je všude :( a nedá se jí zabránit

Na druhou stranu, kdyby nebyla lež, někdy by nebyla zábava ;)
Když si z někoho děláte sranda je to taky něco jako lež :)

Jugare, teď jste mne urazil.
Já nelžu!!