Proč, když chci zabezpečit auto proti rozjetí zařadím jedničku, to by přece měl být nejlehčí převod?

Je možné, že chatGPT toho píše většinu dobře, ale i pro mě je to trochu složité na uchopení a nejsem si úplně jist. Je to jen jednoduchá matematika převodů. Zkusím to úplně polopaťácky připodobnit k obyčejnému šlapacímu kolu-bicyklu:
Pro zjednodušení uvažujme starší kolo s jedním převodem vpředu a vzadu s pětikolečkem. Představme si, že přední převod-tác se šlapátky bicyklu je jakoby motor a pětikolečko vzadu že je pevně spojeno se zadním kolem a nemá možnost volnoběhu (tedy že při jízdě s kopce se spolu se zadním kolem musí otáčet i pětikolečko, řetěz i přední tác se šlapátky.
Pro úplnost a snadné počty si ještě navrhněme, že přední tác bude mít např. 100 zubů, největší kolečko na pětikolečku 50 zubů a nejmenší 10 zubů.

Tak a nyní tedy zařaďme jedničku! To na pětikolečku znamená řetěz na největší kolečko s nejvíce (50) zuby. Co se děje? Při šlapání se při jedné otočce motoru zadní kolo otočí dvakrát. Tedy současně platí, že když bychom s kopce nechali motor pohánět od zadního kola, tak 1 otáčka zadního kola způsobí půl otáčky motoru.
A nyní zařaďme pětku, tedy řetěz na nejmenší kolečko pouze s 10 zuby. 1 otočka motoru způsobí hned 10 otáček zadního kola. Tedy z kopce 1 otočka zadního kola otočí motorem pouze o malý kousek, o 1/10.

A co to tedy znamená u opravdového motoru při parkování? Při zařazené jedničce i malý pohyb kol způsobí velký pohyb uvnitř motoru. Ale motor se brání otáčení kvůli KOMPRESI vzduchu nad pístem atd. Tedy motor je schopen zabránit i malému pohybu kol. Při zařazené pětce ale i větší pohyb kol pootočí motorem pouze malinko, …

Přístroj, který přeměňuje energii motoru na hnací sílu, se nazývá převodovka. Ta je navržena tak, aby v první rychlosti (jednička) přeměňovala co nejvíce točivého momentu motoru na hnací sílu – to auto potřebuje právě pro rozjetí z místa. Pro vyšší rychlosti už tolik točivého momentu nepotřebuje, takže se zvyšujícím se počtem převodů roste poměr rychlosti předávané na kola vůči rychlosti otáčení motoru. Ovšem to znamená, že pro stejnou rychlost otáčení kol je potřeba větší rychlost otáčení motoru. Když zařadíte jedničku, tak motor musí udělat hodně práce, aby se kolo roztočilo. Jde o to, že ve vyšších rychlostech se točivý moment motoru přenáší na kola s menší silou než v nižších. Takže když je auto na kopci, motor by musel vyvinout velkou sílu, aby auto rozjel proti gravitaci. To je obtížné, takže auto zůstane stát.

Učivo pro základní školy – fyzika, téma: „kolo na hřídeli“. Fakticky nwm CO je na tom třeba rozebírat, ale „odborná“ odpověď AI je „OPRAVDU jasná“. Teď už tomu jistě každý rozumí, chjo… 😮 😕

Ranko já ti to vysvětlím. Když stojíš z kopečka čenichem dolů hoď tam zpátečku a když zadkem dolů tak tam hoď za jedna 👍

Protože jednička jako nejlehčí a nejponalejší převod dovoluje motoru rozhýbat vůz s minimem vyvinuté síly (kroutícího momentu). Pro tento převod nejvíc platí, že nejmenší síla na motoru odpovídá největšímu silovému účinku na kola. A to je přesně to co chceš. I malý odpor motoru silně brání rozjetí vozu.

Při zařazené pětce by stačila i malá vnější síla k protočení motoru.

A proto se při roztahování vozu obvykle volila „3“ – na jedničku by to bylo náročné na tažné vozidlo a mohlo by se stát, že na taženém vozidle motor zablokuje kola do smyku. „5“ (nebo „4“) by byla hezká, ale abys motor nastartoval, museli byste se rozjet až někam na 60–70 což 1) se v obci zpravidla nedá, 2) je přeci jen poněkud riskantnější, zvláště když se u taženého vozu nedá spolehnout na jeho systémy a dájí se očekávat výrazné změny v jeho chování.