Proč se lidé bojí zbytečně pana Volta?

Zaprvé, Watty nejsou proud, proud jsou Ampéry. Watt je jednotka výkonu. Zjednodušeně řečeno, výkon je násobek spolupůsobícího napětí a proudu, i když se takové jednotce z jistého důvodu neříká watt, ale voltampér. Ono to spolu vzájemně souvisí. Zdraví nebezpečné jsou proudy počínaje již 10 mA (u střídavé energie, u stejnosměrné trochu více) ! Zatímco při blbé souhře náhod nás 10 mA proud ze zásuvky 230 V ~ zabije, dotykem napětí např. 12 V ~ proud 10 mA naším tělem neproteče, protože napětí 12 V nemá dostatečnou energii na to, aby bylo schopno v našem těle tak „vysoký“ proud vyvolat. Další polemika je již nad mé znalosti, nejsem elektrikář, podle mého jde ale o pořád totéž, že totiž jde o takovou energii, která i při napětích v řádově kV není schopna vyvolat v organismu dostatečně vysoký proud.
Doplňuji:
Oprava: ve třetí větě mám mít namísto slova „násobek“ slovo „součin“…

Upravil/a: cochee

Za všechno může pan Ohm, on si vymyslel zákon, podle kterého pan Volt protlačuje vodičem pana Ampéra.

Těch půl MV není do člověka „puštěno“. Na Van de Graffově generátoru se koule (a dotýkající se jí) člověk nabije vysokým kladným nábojem proti okolí a tyto opačné náboje se přitahují – vstávají vlasy, ale vzduch je docela dobrý izolant, takže jak píše cochee, nevyvolá ani tak vysoké napětí dostatečný proud.
Doplňuji:
gecco: s tím VN trafem by si ale odnesli silnější zážitek :)

mosoj: vyčerpávající odpověď, jen přičiním poznámku, že krokové napětí funguje nejen na zviřátka… aby se nám někdo neprocházel kolem vodičů i na zem spadlých.

Upravil/a: Magix.cz

1. „v televizi, tisku“ – pokud jde o zdůraznění nebazpečí ´elektriky´ ve zkratce, je při těchto reportážích myšlena ´běžná´ elektrika (u nás 230 V ~ /50 Hz – tvrdý zdroj) – už tato je člověku nebezpečná (ve vhodných podmínkách člověka zabije); 25 kV daných dalších parametrů jej pak zabije spolehlivě v běžných podmínkách
2. pravdu ma Cochee – zabíjí skutečně „ampéry“ (proud, který tělem projde), ale běžný člověk si neumí představit, co znamená „smrtelný proud je >40 mA“ – protože o zásuvce ví, že je tam 230 V, ale Ohmův zákon už nezná
3. „Volt NENÍ naprosto neškodnej“ – protože „Volt“ s dostatečně tvrdým zdrojem ´dělá´ „Ampéra“…

Ad „Guiness“ – kukni třeba na Teslův transformátor, který produkuje vysokofrekvenční napětí a běžně jsou to desítky kV (až desítky MV), přitom výboj člověku neublíží – tím, že má vysohou frekvenci, neprochází tělem, ale po povrchu – to jsou takové ty ´srandičky´, že si na prst necháš působit výboj několik centimetrů dlouhý – a ani jej necítíš (ke vzniku výboje 1 cm je potřeba napětí nad 10 kV – záleží na tvaru elektrod, vlhkosti vzduchu…).

Podobně i výboj vysokého napětí z van der Graaffova generátoru (jiskry dlouhé jednotky centimetrů) člověku neublíží – výboj nemá valnou energii (proud) – tenhle cítíš, jde o stejnosměrné napětí a prochází tělem, ale neublíží.

A kdyby „v TV, tisku“ apod. někdo tohle vysvětloval, určitě se najde dost pitomců, kteří by si chtěli výboj vyzkoušet – a protože nemají Teslův transformátor, použili by VN trafačku (šak trafo jak trafo, ne???)…
😉

Samozřejmě že proud se měří v ampérech (A) a waty (W) jsou jednotkou výkonu. V elektrice je W = V x A pro také někdy voltampéry.

Jinak asi takhle :

Z hlediska nebezpečnosti je také třeba rozlišovat jestli se jedná o stejnosměrný nebo střídavý proud.

mosoj

Tak vůbec nezáleží na napětí, ale velikosti proudu, který proteče tělem do země ( nebo do jiného vodiče).
A hodnoty jsou nečekaně nízké !!!!

Za práh vnímání se považuje u AC 0,5 mA !!!
a DC 2 mA !!
Za práh bolesti se považuje u AC 3,5 mA a DC 10 mA.

DC … stejnosměrný proud
AC …střídavý proud

40 mA může být již smrtelný proud. Záleží na prostředí, dráze průtoku tělem ( hodnotě odporu ) a zdraví člověka.
Zajímavé je že největší nebezpečí při úrazech el. proudem, hrozí vývinem plynů v krvi působením elektrolýzy při průchodu proudu tělem. Stejné jako když se vám při injekci do žíly dostane vzduch.

Toto říkají normy :
V roce 1995 ještě platila ČSN 34 1010, která stanovovala „BEZPEČNÝ"proud 10mA stř.a 25mA ss proudu.Ale od ledna 1996 po vydání ČSN 33 2000–4–41 již není v žádném právním předpise, ani v žádné technické normě stanoven BEZPEČNÝ proud. Jen "USTÁLENÝ MEZNÍ PROUD“, který resperktuje toleranční práh vymezený vnitřním odporem těla osoby nebo zvířete 2000 Ohmů z hlediska úrazu při proudech 3,5mA stř.a 10mA ss!

Nejnovější edice ČSN 33 2000–4–41 ed.2 ze srpna 2007 popisuje úraz elektrickým proudem jako stav, kdy proud protékající postiženým tělem, jehož velikost překročí určitou bezpeečnou mez ( ale ta není stanovena, je to jen individuální fyztiologická odolnost jedince a ta je různá u dospělého, zdravého muže, jiná u dítěte nebo ženy ( cca poloviční odolnost oproti zdravému muži), jiná u zvířat (krokové napětí!).

Konvenční mezní hodnoty proudů z hlediska jejich účinků na lidský organizmus jsou uvedeny v tab.NC.1 ČSN 33 2000–4–1 ed.2 a činí 0,5mA AC a 2mA DC jako proud právě vnímaný. Mez, která postiženému zabraňuje uvolnění z obvodu elektrického proudu již činí 5mA AC a 25mA DC!

Doplňuji:
Takže jinak řečeno pokud tělo člověka neuzavře elektrický okruh, aby přes něj mohl téci elektrický proud, může si do těla pustit voltů kolik chce.
Viz. ptáci na drátech vysokého vedení.

Upravil/a: mosoj