Proč se říká nejedlým houbám „prašivka“?

Podle mě došlo (patrně u nehoubařů, jak píše mowla 🙂 k záměně: existuje slovo prašivý, v původním významu stižený prašivinou (nemocí), v přeneseném významu opovrženíhodný, ale také houba prašivka, která je jedlá. Prašivá houba je ale myšleno v tom prvním významu.

Podrobně viz http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=pra%C5%A1iv%C3%BD + rozkliknout SSJČ

Podle SSJČ prašivý je přeneseně špatný, ničemný, opovrženíhodný, mizerný.. a proto se i nejedlé i jedovaté houby lidově nazývají prašivkami ))

Doplňuji:
Zdroj: http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=pra%C5%A1iv%C3%BD&Hle­dej=Hledej

Upravil/a: beer

Nejedlá houba = prašivka. Prašivý = zamořený špínou, vešmi a pod. Je to prostě „špatná“ houba.

Doplňuji:
http://cja.uj­c.cas.cz/CJA2/fi­les/02-0229.pdf

Upravil/a: marci1

Prášivka (prašivka) je naopak, podobně jako pýchavka, jedlá a dobrá (mladé plodnice).
Nejspíš toto ´hanlivé´ pojmenování hub, které dotyčný nezná a tudíž nesbírá (i kdyby byly výtečné), pochází z toho, že staré plodnice prášivky opravdu nestojí ani za ohnutí se k nim.
___
Ale to jen tak odhaduju…
😉

Protože z určitých jedovatých plodnic (jedovaté nejsou jen mochomůrky) se práší, když už uschnou a na první pohled vypadají jedovatě (např. pečárká zápašná, ryzec hnědý …) Ovšem takový ryzec smrkový je naopak jedlý a je to velmi dobrá houba, i když na první pohled jako jedovatá houba vypadá a taky se z něj práší, když uschne. Proto mám rád jakobyhoubaře, aspoň mi nevysbíraj ty nejlepší houby :)))