Proč se zdá, že Měsíc svítí jen v noci, když je vidět i ve dne?

Měsíc nesvítí, jen je osvětlen Sluncem. Když je v novu, je osvětlena jen jeho odvrácená strana, proto jej nemusíme vidět ani v noci. Za dobrých pozorovacích podmínek i tehdy můžeme zjistit tzv. popelavé světlo, což je odražené světlo Země. Ve dne můžeme Měsíc vidět jen do doby, než se ztratí v celkovém jasu oblohy.

Měsíc je někdy viditelný i na denní obloze. Když je v první čtvrti, je na denní obloze odpoledne (vychází kolem poledne a zapadá kolem půlnoci), a když je v poslední čtvrti, je na denní obloze dopoledne (vychází kolem půlnoci a zapadá kolem poledne). Čím blíže je k novu a dále od úplňku, tím více je na obloze přes den a méně v noci a zároveň také tím méně je zvláště kolem novu na obloze nápadný. Když je Měsíc v novu, je na denní obloze poblíž Slunce, ale nevidíme ho, pokud přímo nezpůsobí zatmění Slunce.

Od Měsíce k nám jde světlo odražené od té části přivrácené strany Měsíce, která je osvětlená slunečním světlem. V noci toto odražené světlo kontrastuje s tmavou oblohou, ale přes den je obloha světlá a světlo k nám jde z celé oblohy, protože sluneční světlo se rozptyluje v atmosféře. Nejvíc se rozptylují nejkratší vlnové délky (modrá a fialová), ale viditelného fialového světla je ve slunečním světle málo a naše oči jsou na něj málo citlivé, proto je jasná denní obloha pro pozorovatele nacházejícího se v blízkosti zemského povrchu modrá (a ne fialová). Pokud by se pozorovatel přesunul do výšky aspoň 20 kilometrů, viděl by i přes den černou oblohu, kde by víc vynikl i Měsíc, a naopak zemský povrch by pozorovatel viděl s modrým nádechem, protože většina atmosféry rozptylující sluneční světlo už by byla pod ním.

Tak na takovou věc se ptáš, která se učila na základce? No nic…

To se zdá možná tomu, kdo nedával ve škole pozor.