Proč si klasifikujeme barvy na teplé a studené špatně?

Teplotu barev vnímáme podle jednoduchého principu: Slunce je teplé, voda je studená ⇒ Slunce je žluté, voda modrá.

Barvy, které obsahují žlutou barvu jsou vnímány jako teplé a barvy obsahující modrou zase jako studené:

"Teplé barvy jsou červená, oranžová, žlutočervená, žlutá, zelenožlutá, zelená. Jejich společným znakem je, že obsahují žlutou. Tradičně se spojují s ohněm a Sluncem, protože vyvolávají dojem tepla.

Studené barvy jsou modrozelená, modrá, fialověmodrá, fialová, červenofialová. Všechny obsahují modrou. Jejich charakter určuje voda."

Zdroj: https://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Barevn%C3%A1_kom­pozice

Nesmíš zapomenout na tradice na zvyky. Lidé nebyli na tom ze začátku technicky dobře, takže nemohli dosahovat vysokých teplot. Ohně hořely červeně a pálili, voda byla modrá a byla studená. Až později se podařilo dosáhnout vysokých teplot a tedy posun ve spektru – objevy v astronomii začínají začátkem 20. století a názvy barev a pocity z těchto barev zde byly mnohem déle. Vem jenom to, když mluvíš o čase, že řekneš vteřina místo sekunda. A taková tanečnice v červeném spodním prádle je rajcující než když má modré prádlo.

Možná je to víceméně dlouhodobě naučené jak píší ostatní. A možná to má i fyzikální základ. Ale nedokážu odhadnout v jaké míře může mít vliv právě na toto vnímání:

1. Atmosféra filtruje UV záření, za to poměrně dobře propouští IR. Důsledek – pokud bychom měli ve vesmíru dva zdroje se spektrem odpovídajícím záření černého tělesa a osvětlující nás přibližně stejnou intenzitou, kde jeden, studenější, bude mít řekněme oranžovou barvu a druhý, teplejší, by nás osvětloval modře, pak ten červený by nás skutečně zahříval, protože většina záření toho druhého by byla pohlcena nebo odražena atmosférou
2. Tohle se týká i bližších zdrojů světla: Pokud budeme mít dva světelné zdroje, opět pracujícího v režimu černého tělesa nebo podobně, jedno těleso řekněme s teplotou 800°C (červený žár), druhé třeba 1200°C (bílý žár – nechytejte mně za slovo že „bílá“ musí mít alespoň 3000, já si to nevymyslel, takhle nějak se to uvádí pro ocel což je tedy už materiálově „zabarvené“ oproti černému tělesu, ale nám to snad jako příklad stačí), tak poměrově je pro těch 800 více záření v podobě IR a méně ve světle, ve druhém je ten poměr příznivější pro světlo. Důsledek: Pro podobnou intenzitu osvětlení musí těleso o 800°C vyzařovat výrazně více energie, která výrazně více hřeje

Ale to jsou jen takové úvahy, které (ač fyzikálně správné) nemusí a asi nemají reálný vliv na to subjektivní vnímání.

Ľudovo zjednodušené.
Okrem fyzikálnych definícií, ich rozlišujeme podľa pocitu, ktorý v nás vyvolávajú.