Proč si lidi přejí dobrou chuť?

Také to k životu nepotřebuji. Něco o tom zde:https://regio­ny.rozhlas.cz/ve-spolecnosti-se-prani-dobrou-chut-nevyslovuje-radi-eva-filipova-7758075
Ale zajímavé je i tohle:
https://blog.ak­tualne.cz/blo­gy/zuzana-kemenyova.php?i­temid=27564

Upravil/a: elkon

Je to kulturní zvyk a projev zdvořilosti.

Tady je nějaké povídání o chuti:

Zdroj: https://cs.healthy-food-near-me.com/why-you-can-t-wish-for-bon-appetit-table-etiquette-rules/

Upravil/a: paul1

Kdyz uvaris neco dobreho, nebo kdyz si objednate v restauraci nejake dobre jidlo, tak urcite prejes svemu partnerovi, partnerce atd.,aby si to jidlo vychutnal.
Poprat nekomu dobrou chut je samozrejmost, slusnost i projev naklonnosti. Je to i otazka dobreho vychovani.
JIdlo je dobra prilezitost ke spolecenskym setkanim, zabave, konverzaci. proc bychom si tedy nemeli poprat dobrou chut?
Pokud te to vytaci, tak prat nikomu nemusis, ale nejspis taky budes sedet u stolu sam.

Někteří lidé nemají na jídlo chuť, do hostiny se musí spíše nutit. Pak je přání na místě. To je i můj případ. Jsem zdravý, silný, ale nechutná mi. Do jídla se nutím, protože jsem ze všech možných stran masírován, jak je jídlo důležité a že bez něj nemohu žít. A tak tedy jím. Málo, ale jím. A pokaždé, když se najím, je mně těžko, nemohu se hýbat, jsem v tu ránu úplně jiný člověk, na nic nemám náladu, jako bych umřel. Nejlépe se cítím, když jíst nemusím a mohu se díky tomu tak zdravě a mrštně hýbat, prostě jako normálně, když žiji a ne jím. V tu chvíli se cítím tak silný, paráda. No a když při věčném pohybu cítím, jak mně pomalu „dojíždí baterka“, začnu být nervózní a musím vše přerušit, abych něco malého snědl. Cokoli. Pak se okamžitě zase nastartuji, uklidním a mohu podávat výkon dále, je to skvělé, u nikoho jiného než u sebe jsem tento stav dosud nepozoroval, vidím jen lidi, kteří jedí a jedí. Nerozumím tomu, vážně ne. Tak těm asi opravdu není třeba přát dobrou chuť. Ale lidem jako já, kteří žijí a jídlo užívají coby palivo, aby nepadli, je asi fakt vhodné tu dobrou chuť popřát. Já když při činnostech cítím, že už je čas energii (stravu) doplnit, takové přání by mně v tu chvíli určitě přišlo vhod. Pak jistě lépe zachutná, rychle vše při přestávce zhltnout a zase jedeme dál, pokračujeme, žijem! (;

No vidíš a já zase mám „dobrou chuť“ rád a vytáčí mě přání k svátku a narozeninám a veselé vánoce a velikonoce a podobné hňupárny.